Izrael oznámil rozsáhlou pozemní operaci na severu i jihu Pásma Gazy

Izraelská armáda v posledních 24 hodinách spustila novou rozsáhlou pozemní operaci na severu i jihu Pásma Gazy v rámci již ohlášené a zahájené vojenské operace Gedeónovy vozy. Armáda to uvedla na síti X a dodala, že při úvodních vzdušných úderech za poslední týden zasáhla přes 670 cílů spojených s palestinským teroristickým hnutím Hamás.

Ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem v neděli oznámilo, že za uplynulý týden bylo při izraelských úderech zabito nejméně 464 Palestinců a dalších 1418 bylo zraněno. Web stanice al-Džazíra s odvoláním na zdroje ze zdravotnických zařízení dříve napsal, že izraelské údery v Pásmu si jen za neděli vyžádaly 125 životů. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty a rozcházejí se podle toho, které zdroje o nich informují.

Armáda ve svém prohlášení tvrdí, že její síly zneškodnily desítky teroristů, zničily infrastrukturu Hamásu nad zemí i pod zemí a dobytá území v Pásmu Gazy nyní okupují.

Agentura AP s odkazem na nemocnice a zdravotníky píše nejméně o 103 obětech, včetně žen a dětí. Zhruba padesát lidí přišlo o život podle tamní nemocnice jen v okolí města Chán Júnis na jihu Pásma při úderech, z nichž některé zasáhly stany a domy lidí, kteří museli před válkou uprchnout ze svých domovů.

Úřady ovládané Hamásem už dříve uvedly, že při jediném náletu na stanový tábor v zóně Mavásí u města Chán Júnis na jihu Pásma zemřelo až 36 lidí a desítky dalších byly zraněny. Silné údery byly hlášeny také z města Džabálija na severu či z Dajr Baláhu ve střední části Pásma. Podle očitých svědků byly cílem vzdušných, dronových a dělostřeleckých úderů hustě obydlené civilní oblasti, včetně uprchlických táborů, obytných čtvrtí a úkrytů pro evakuované osoby.

Hamás oznámil uzavření poslední nemocnice na severu Pásma

Ministerstvo zdravotnictví, které má pod kontrolou Hamás, v neděli také oznámilo, že mimo provoz už jsou všechny nemocnice na severu Pásma Gazy. Izraelská armáda totiž krátce předtím oblehla Indonéskou nemocnici, poslední fungující veřejné zdravotnické zařízení v oblasti.

„Izraelská okupace zintenzivnila obléhání a těžkou palbu u Indonéské nemocnice a v jejím okolí a brání příjezdu pacientů, zdravotnického personálu i materiálu, což nemocnici přinutilo uzavřít,“ prohlásilo ministerstvo podle agentury AFP. Už loni musely být kvůli izraelským úderům uzavřeny nemocnice Kamála Advána a nemocnice v Bajt Hanúnu.

Možná smrt Muhammada Sinvára

Saúdskoarabský server al-Hadás v neděli napsal, že izraelská armáda v tunelu v Chán Júnisu našla a identifikovala tělo Muhammada Sinvára, který po smrti staršího bratra a bývalého šéfa hnutí Jahjáa Sinvára stanul v čele Hamásu v Gaze. Muhammad se stal v úterý terčem mohutných úderů v blízkosti nemocnice v Chán Júnisu, které si vyžádaly životy více než tří desítek lidí. Podle zprávy al-Hadásu byla spolu se Sinvárem nalezena těla deseti jeho spolupracovníků.

Armáda židovského státu smrt Sinvára zatím nepotvrdila. Ministr obrany Jisra’el Kac ale podle izraelských médií zahraničnímu a obrannému výboru řekl, že ačkoli to dosud nebylo oficiálně potvrzeno, vše nasvědčuje tomu, že Muhammad Sinvár byl skutečně zabit.

Palestinská média také uvedla, že při nedělním úderu na stan v táboře Nusajrát přišel o život další Jahjáův bratr Zakaríja Sinvár spolu se svými třemi syny.

Operace Gedeónovy vozy

Izrael o víkendu oznámil, že v Pásmu Gazy zahajuje novou rozsáhlou a intenzivní vojenskou operaci pod názvem Gedeónovy vozy. Záměrem je prý dosáhnout všech válečných cílů vlády Benjamina Netanjahua, včetně propuštění zbývajících rukojmí a úplné porážky Hamásu.

Izrael dlouhodobě tvrdí, že Hamás využívá civilisty jako živé štíty a ukrývá svou infrastrukturu v civilních objektech, jako jsou nemocnice, školy či mešity; Hamás to odmítá a viní Izrael z genocidy palestinského lidu.

Operaci Gedeónovy vozy ohlásil Netanjahu už 5. května. Tato nová, rozšířená operace na rozdíl od dřívějška počítá s tím, že izraelské síly na dobytých územích zůstanou a udrží je. Židovský stát s jejím zahájením vyčkával až do pátku, kdy svou návštěvu zemí Perského zálivu ukončil americký prezident Donald Trump. Do Izraele šéf Bílého domu v rámci své blízkovýchodní cesty nezavítal.

S cílem přimět nizozemskou vládu k tvrdšímu postoji k pokračující izraelské ofenzivě v Gaze vyšly do ulic Haagu desetitisíce lidí, píše agentura Reuters. Do pochodu se podle organizátora akce, nevládní organizace Oxfam Novib, zapojilo zhruba sto tisíc lidí.

Demonstrace za Gazu v Haagu
Zdroj: ČTK/AP/Niels van der Pas

Netanjahu: Jednání v Dauhá se zabývají i možností ukončení války

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023, při němž ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle nejnovější bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem zabito nejméně 53 339 Palestinců a přes 121 tisíc dalších bylo zraněno. Rozsáhlé oblasti hustě zalidněného území o rozloze menší než Praha izraelské útoky zcela zdevastovaly a přibližně devadesát procent z 2,3 milionu obyvatel vyhnaly z domovů, často i opakovaně.

Egyptští a katarští zprostředkovatelé podporovaní Spojenými státy zahájili v sobotu nové kolo nepřímých rozhovorů o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Úřad premiéra Netanjahua v neděli uvedl, že izraelští vyjednavači, kteří se v Dauhá zprostředkovaných rozhovorů s Hamásem účastní, jsou pověřeni „vyčerpat všechny možnosti“ včetně ukončení bojů v Pásmu Gazy pod podmínkou demilitarizace tohoto válkou zmítaného území a odchodu ozbrojenců Hamásu do exilu.

Podle serveru The Times of Israel to značí zjevný posun v přístupu židovského státu k jednáním. Vysoce postavený izraelský představitel nicméně Reuters sdělil, že v rozhovorech zatím nedošlo k výraznému pokroku.

Izraelský vyjednávací tým podle premiéra pracuje buď na možnosti krátkodobého příměří výměnou za propuštění jen části rukojmí, založené na dřívějším návrhu zvláštního amerického vyslance Steva Witkoffa, nebo na dohodě o ukončení války pod podmínkou propuštění všech zadržovaných rukojmí a úplné kapitulace a odchodu Hamásu z Gazy.

Izrael dlouhodobě tvrdí, že válka neskončí, dokud nebude Hamás v Gaze zničen jako vojenská i vládnoucí síla. Netanjahu byl dříve ochoten souhlasit jen s dočasným příměřím v délce zhruba 45 dní, které by začalo propuštěním asi desítky rukojmí. Hamás dosud zadržuje 58 rukojmí, většina z nich ale už nežije.

Izraelská armáda zároveň v neděli podle agentury AFP oznámila, že zachytila raketu vypálenou z Jemenu, odkud povstalečtí hútíové pravidelně útočí na izraelské území.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Loď s hantavirem zakotvila v Rotterdamu k dezinfekci

Do nizozemského přístavu Rotterdam v pondělí dopoledne připlula výletní loď MV Hondius, na níž se v dubnu objevila nákaza smrtelným hantavirem. Plavidlo, z něhož se cestující vylodili už dříve, dovezlo 25 členů posádky, dva lékaře a tělo jedné ze zemřelých cestujících, informují tiskové agentury. Přímo z lodi míří posádka do karantény, kde by měla strávit šest týdnů. Loď čeká důkladná dezinfekce.
před 48 mminutami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 49 mminutami

Ukrajina i Rusko hlásí mrtvé. Rusové zasáhli loď s čínskou posádkou

Jednoho mrtvého a kolem čtyřiceti zraněných si vyžádaly další útoky, které ruská armáda podnikla na různých místech na Ukrajině, informují ukrajinské úřady. Jen v Dnipru utrpělo zranění osmnáct lidí, mezi nimi dvouletá dívka a desetiletý chlapec. Další zraněné hlásí Oděsa, Záporožská oblast či Chersonská oblast, kde mělo dojít i ke zmíněnému úmrtí. Ruský dron zasáhl rovněž obchodní loď s čínskou posádkou v Černém moři. Ruské úřady informovaly o dvou mrtvých, které podle nich zabil ukrajinský dron.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Musíte odejít! A odejdete,“ vzkázal Magyar prezidentovi, jenž odejít odmítá

Maďarský prezident Tamás Sulyok nevidí ústavní nebo právní důvody pro to, aby rezignoval. Řekl to v rozhovoru pro server index.hu. Agentura MTI připomíná, že nový maďarský premiér Péter Magyar vyzval Sulyoka a další veřejné činitele, aby odešli do konce května, jinak je odvolá. Označuje je za loutky bývalého dlouholetého předsedy vlády Viktora Orbána.
před 1 hhodinou

Jermak byl propuštěn. Prý netuší, kdo za něj zaplatil kauci

Bývalému šéfovi ukrajinské prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, který je obviněn z praní špinavých peněz, se podařilo shromáždit 140 milionů hřiven (asi 66 milionů korun) na kauci a byl propuštěn z vazební věznice. Bude ale muset odevzdat cestovní doklady a nosit elektronický náramek monitorující jeho pohyb. S odvoláním na vyjádření nejvyššího protikorupčního soudu to oznámila ukrajinská média. Soud vzal minulý týden Jermaka do vyšetřovací vazby.
09:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při letecké show v Idahu se srazily dvě stíhačky

Při letecké show na vojenské základně v americkém státě Idaho se ve vzduchu srazily dvě stíhačky. Posádky se bezpečně katapultovaly, píše s odvoláním na organizátory agentura AP. Na místě jsou záchranáři, úřady budou věc vyšetřovat.
před 6 hhodinami

Amnesty International: Počet poprav ve světě byl loni nejvyšší za 44 let

Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělí zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AmI).
02:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Přibývá ruských turistů v Evropě

Ruských turistů v zemích Evropské unie znovu přibývá, navzdory tomu, že Moskva pokračuje v agresi proti Ukrajině a sankce stále platí. Vydávání schengenských víz ale Brusel zcela nezakázal, pouze pravidla zpřísnil. Loni doklad dostalo 620 tisíc Rusů, to je o desetinu víc než v roce 2024. Mezi jejich nejčastější destinace patří například Pyrenejský poloostrov.
před 7 hhodinami
Načítání...