Izrael oznámil rozsáhlou pozemní operaci na severu i jihu Pásma Gazy

Izraelská armáda v posledních 24 hodinách spustila novou rozsáhlou pozemní operaci na severu i jihu Pásma Gazy v rámci již ohlášené a zahájené vojenské operace Gedeónovy vozy. Armáda to uvedla na síti X a dodala, že při úvodních vzdušných úderech za poslední týden zasáhla přes 670 cílů spojených s palestinským teroristickým hnutím Hamás.

Ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem v neděli oznámilo, že za uplynulý týden bylo při izraelských úderech zabito nejméně 464 Palestinců a dalších 1418 bylo zraněno. Web stanice al-Džazíra s odvoláním na zdroje ze zdravotnických zařízení dříve napsal, že izraelské údery v Pásmu si jen za neděli vyžádaly 125 životů. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty a rozcházejí se podle toho, které zdroje o nich informují.

Armáda ve svém prohlášení tvrdí, že její síly zneškodnily desítky teroristů, zničily infrastrukturu Hamásu nad zemí i pod zemí a dobytá území v Pásmu Gazy nyní okupují.

Agentura AP s odkazem na nemocnice a zdravotníky píše nejméně o 103 obětech, včetně žen a dětí. Zhruba padesát lidí přišlo o život podle tamní nemocnice jen v okolí města Chán Júnis na jihu Pásma při úderech, z nichž některé zasáhly stany a domy lidí, kteří museli před válkou uprchnout ze svých domovů.

Úřady ovládané Hamásem už dříve uvedly, že při jediném náletu na stanový tábor v zóně Mavásí u města Chán Júnis na jihu Pásma zemřelo až 36 lidí a desítky dalších byly zraněny. Silné údery byly hlášeny také z města Džabálija na severu či z Dajr Baláhu ve střední části Pásma. Podle očitých svědků byly cílem vzdušných, dronových a dělostřeleckých úderů hustě obydlené civilní oblasti, včetně uprchlických táborů, obytných čtvrtí a úkrytů pro evakuované osoby.

Hamás oznámil uzavření poslední nemocnice na severu Pásma

Ministerstvo zdravotnictví, které má pod kontrolou Hamás, v neděli také oznámilo, že mimo provoz už jsou všechny nemocnice na severu Pásma Gazy. Izraelská armáda totiž krátce předtím oblehla Indonéskou nemocnici, poslední fungující veřejné zdravotnické zařízení v oblasti.

„Izraelská okupace zintenzivnila obléhání a těžkou palbu u Indonéské nemocnice a v jejím okolí a brání příjezdu pacientů, zdravotnického personálu i materiálu, což nemocnici přinutilo uzavřít,“ prohlásilo ministerstvo podle agentury AFP. Už loni musely být kvůli izraelským úderům uzavřeny nemocnice Kamála Advána a nemocnice v Bajt Hanúnu.

Možná smrt Muhammada Sinvára

Saúdskoarabský server al-Hadás v neděli napsal, že izraelská armáda v tunelu v Chán Júnisu našla a identifikovala tělo Muhammada Sinvára, který po smrti staršího bratra a bývalého šéfa hnutí Jahjáa Sinvára stanul v čele Hamásu v Gaze. Muhammad se stal v úterý terčem mohutných úderů v blízkosti nemocnice v Chán Júnisu, které si vyžádaly životy více než tří desítek lidí. Podle zprávy al-Hadásu byla spolu se Sinvárem nalezena těla deseti jeho spolupracovníků.

Armáda židovského státu smrt Sinvára zatím nepotvrdila. Ministr obrany Jisra’el Kac ale podle izraelských médií zahraničnímu a obrannému výboru řekl, že ačkoli to dosud nebylo oficiálně potvrzeno, vše nasvědčuje tomu, že Muhammad Sinvár byl skutečně zabit.

Palestinská média také uvedla, že při nedělním úderu na stan v táboře Nusajrát přišel o život další Jahjáův bratr Zakaríja Sinvár spolu se svými třemi syny.

Operace Gedeónovy vozy

Izrael o víkendu oznámil, že v Pásmu Gazy zahajuje novou rozsáhlou a intenzivní vojenskou operaci pod názvem Gedeónovy vozy. Záměrem je prý dosáhnout všech válečných cílů vlády Benjamina Netanjahua, včetně propuštění zbývajících rukojmí a úplné porážky Hamásu.

Izrael dlouhodobě tvrdí, že Hamás využívá civilisty jako živé štíty a ukrývá svou infrastrukturu v civilních objektech, jako jsou nemocnice, školy či mešity; Hamás to odmítá a viní Izrael z genocidy palestinského lidu.

Operaci Gedeónovy vozy ohlásil Netanjahu už 5. května. Tato nová, rozšířená operace na rozdíl od dřívějška počítá s tím, že izraelské síly na dobytých územích zůstanou a udrží je. Židovský stát s jejím zahájením vyčkával až do pátku, kdy svou návštěvu zemí Perského zálivu ukončil americký prezident Donald Trump. Do Izraele šéf Bílého domu v rámci své blízkovýchodní cesty nezavítal.

S cílem přimět nizozemskou vládu k tvrdšímu postoji k pokračující izraelské ofenzivě v Gaze vyšly do ulic Haagu desetitisíce lidí, píše agentura Reuters. Do pochodu se podle organizátora akce, nevládní organizace Oxfam Novib, zapojilo zhruba sto tisíc lidí.

Demonstrace za Gazu v Haagu
Zdroj: ČTK/AP/Niels van der Pas

Netanjahu: Jednání v Dauhá se zabývají i možností ukončení války

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023, při němž ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle nejnovější bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem zabito nejméně 53 339 Palestinců a přes 121 tisíc dalších bylo zraněno. Rozsáhlé oblasti hustě zalidněného území o rozloze menší než Praha izraelské útoky zcela zdevastovaly a přibližně devadesát procent z 2,3 milionu obyvatel vyhnaly z domovů, často i opakovaně.

Egyptští a katarští zprostředkovatelé podporovaní Spojenými státy zahájili v sobotu nové kolo nepřímých rozhovorů o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Úřad premiéra Netanjahua v neděli uvedl, že izraelští vyjednavači, kteří se v Dauhá zprostředkovaných rozhovorů s Hamásem účastní, jsou pověřeni „vyčerpat všechny možnosti“ včetně ukončení bojů v Pásmu Gazy pod podmínkou demilitarizace tohoto válkou zmítaného území a odchodu ozbrojenců Hamásu do exilu.

Podle serveru The Times of Israel to značí zjevný posun v přístupu židovského státu k jednáním. Vysoce postavený izraelský představitel nicméně Reuters sdělil, že v rozhovorech zatím nedošlo k výraznému pokroku.

Izraelský vyjednávací tým podle premiéra pracuje buď na možnosti krátkodobého příměří výměnou za propuštění jen části rukojmí, založené na dřívějším návrhu zvláštního amerického vyslance Steva Witkoffa, nebo na dohodě o ukončení války pod podmínkou propuštění všech zadržovaných rukojmí a úplné kapitulace a odchodu Hamásu z Gazy.

Izrael dlouhodobě tvrdí, že válka neskončí, dokud nebude Hamás v Gaze zničen jako vojenská i vládnoucí síla. Netanjahu byl dříve ochoten souhlasit jen s dočasným příměřím v délce zhruba 45 dní, které by začalo propuštěním asi desítky rukojmí. Hamás dosud zadržuje 58 rukojmí, většina z nich ale už nežije.

Izraelská armáda zároveň v neděli podle agentury AFP oznámila, že zachytila raketu vypálenou z Jemenu, odkud povstalečtí hútíové pravidelně útočí na izraelské území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Konspirační teorie „Ukropolin“ proniká do polské politiky, upozorňuje expertka

Konspirační teorie označovaná jako „Ukropolin“ se podle historičky Katarzyny Kwiatkowské-Moskalewiczové přesouvá z okrajových částí internetu do hlavního proudu polské politiky. Její kořeny přitom sahají až do carského Ruska.
před 20 mminutami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 18 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 18 lidí včetně čtyř dětí, oznámily odpoledne úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské školy vychovávají „piloty budoucnosti“ a připravují děti na válku

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.
před 1 hhodinou

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maskovaní převaděči se násilně pokusili protlačit do Lotyšska migranty

Tento týden se maskovaní, agresivní a ozbrojení převaděči z Běloruska pokusili dostat skupinu migrantů přes hranici do Lotyšska, uvedly v úterý lotyšské Národní ozbrojené síly (NBS).
před 1 hhodinou

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
12:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoDnes by byla ve vězení nebo v emigraci, říká o zavražděné Politkovské novinářka Procházková

Jako člověk byla velmi seriózní, působila jako morální ikona, řekla o ruské novinářce Anně Politkovské, zavražděné nájemným vrahem právě před 20 lety v Moskvě, novinářka Deníku N Petra Procházková. Obě se pravidelně potkávaly a pracovaly i společně na několika kauzách. „Byla vždy spíše takovým aktivistickým novinářem, lidská práva pro ni byla ústředním tématem,“ zmínila. Politkovská proslula reportážemi z čečenské války, kde mapovala válečné zločiny a porušování práv čečenských civilistů. Dlouhodobě kritizovala Kreml a jeho vládce Vladimira Putina. Dodnes zůstává nevyjasněno, kdo si její smrt objednal. Riziko své práce si uvědomovala, několikrát nám sdělila, že se ji pokusil někdo otrávit, uvedla Procházková. Soudí, že pokud by Politkovská dnes žila, byla by buď ve vězení, nebo v emigraci. „A možná by si říkala, jak to, že Putin, člověk, který způsobil tolik problémů a zla nejen své zemi, je stále u moci,“ dodala.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.