Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.

Trump oznámil i podepsání dalších dílčích dohod a zakázek s Katarem a tamními firmami celkové hodnotě zhruba 243 miliard dolarů (asi 5,4 bilionu korun). Dříve agentura Reuters informovala, že společnost Qatar Airways nakoupí 160 letadel výrobce Boeing za 200 miliard dolarů (4,4 bilionu korun). Trump uvedl, že mu šéf Boeingu Kelly Ortberg sdělil, že se jedná o největší objednávku v dějinách společnosti.

Obecně mají dohody posílit vzájemnou ekonomickou spolupráci mezi zeměmi. Podle Washingtonu mají podpořit americkou výrobu, rozvoj technologického sektoru a vytvořit stovky tisíc pracovních míst ve Spojených státech.

Další zakázky má získat společnost Raytheon, od které Katar nakoupí za jednu miliardu dolarů (asi 22 miliard korun) protivzdušné systémy proti dronům. Firma General Atomics pak podepsala kontrakt na dodávku bezpilotních letounů MQ-9B za téměř dvě miliardy dolarů.

Předběžné dohody s americkými společnostmi v hodnotě 90 miliard dolarů (dvou bilionů korun) oznámila později i saúdskoarabská ropná společnost Saudi Aramco.

USA chtějí dohodu s Íránem, řekl Trump v Rijádu

Dříve prezident USA v rámci své blízkovýchodní cesty navštívil Saúdskou Arábii. Ve svém projevu na summitu GCC uvedl, že Washington hodlá uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.

Dále podle agentury Reuters sdělil, že po nástupu nového politického vedení v Libanonu vidí naději, že se země vymaní ze sevření teroristického hnutí Hizballáh. Právě ten patří v blízkovýchodním regionu podobně jako hútíjští povstalci v Jemenu či palestinský Hamás v Gaze mezi hlavní spojence Íránu, označované jako osa odporu a bojující proti Izraeli.

Po překvapivém úterním oznámení, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii, nyní Trump řekl, že toto rozhodnutí má dát Damašku možnost začít nanovo. Trump se na okraji summitu neformálně setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, šlo přitom o první setkání vrcholných představitelů obou zemí za 25 let.

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán na summitu prohlásil, že arabské státy Perského zálivu chtějí s USA spolupracovat na snížení napětí v blízkovýchodním regionu. Ten nadále destabilizuje zejména vleklá válka mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy, která vypukla útokem tohoto teroristického hnutí na Izrael v říjnu 2023.

Trump už v úterý po příletu do Saúdské Arábie řekl, že se Írán musí rychle rozhodnout, jestli uzavře s USA dohodu o svém jaderném programu. Dodal, že se chce s íránským vedením dohodnout, ale v opačném případě je připraven na Teherán vyvinout maximální tlak a zcela zastavit jeho vývoz ropy.

Západní země včetně USA dlouhodobě obviňují Írán, že cílem jeho jaderného programu je získat atomové zbraně. Teherán to důsledně odmítá s tím, že je určen výhradně pro civilní účely. Trump opakovaně hrozí Íránu použitím vojenské síly, pokud se nepodaří rychle dosáhnout nové dohody. Od té předešlé přitom sám v roce 2018 odstoupil. V současné době vedou obě strany diplomatické rozhovory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
před 30 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 6 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Evropský pohled