Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem
Schůzky s Šarou, která podle médií trvala přibližně půl hodiny, se zúčastnil také saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán a virtuálně se k ní připojil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Šéf Bílého domu podle mluvčí Karoline Leavittové rovněž Šaru požádal, aby vyzval všechny zahraniční teroristy k odchodu ze Sýrie a aby „deportoval palestinské teroristy“. Trump syrského lídra podle mluvčí dále pobídl, aby pomohl Washingtonu zabránit obnovení činnosti organizace Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS) a aby převzal odpovědnost za detenční střediska pro členy ISIS v severovýchodní Sýrii.
Šará na schůzce prohlásil, že USA a Sýrie mají společné zájmy v oblasti boje proti terorismu a likvidace chemických zbraní, uvedla Leavittová. Syrský prozatímní prezident rovněž potvrdil závazek své země dodržovat dohodu o příměří s Izraelem z roku 1974. Šará na závěr setkání podle mluvčí vyjádřil naději, že Sýrie bude hrát významnou roli ve zprostředkovávání obchodu mezi východními a západními zeměmi a vyzval americké společnosti, aby investovaly do syrské ropy a plynu.
Možná normalizace vztahů s Izraelem
Trump v úterý oznámil, že USA zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Spojené státy jako řada dalších západních zemí zavedly sankce proti režimu syrského diktátora Bašára Asada, který často brutálně postupoval proti svým odpůrcům.
Lidé po celé Sýrii v úterý večer po oznámení o záměru zrušit americké sankce v ulicích jásali a odpalovali ohňostroje. Oslavovali v naději, že se jejich země bude moci opět zapojit do světové ekonomiky ve chvíli, kdy nutně potřebuje investice, napsala AP.
Americký prezident na středečním setkání se Šarou zároveň syrského vůdce vyzval, aby podepsal takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem.
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek poznamenal, že normalizace vztahů Sýrie s židovským státem by znamenala průlom. „Ahmad Šará v posledních týdnech naznačoval, že je připraven na sousedství s Izraelem, a dokonce nezmiňoval jako podmínky standardních vztahů s Izraelem navrácení Golanských výšin, což byla konstanta syrské politiky od roku 1967,“ připomněl zpravodaj.
Vazby nového syrského vůdce na al-Káidu
Setkání mezi Trumpem a Šarou je pozoruhodné, jelikož nový syrský vůdce měl v minulosti vazby na síť al-Káida a připojil se k povstalcům bojujícím proti americkým silám v Iráku, píše agentura AP. USA nového syrského vůdce v minulosti označovaly za teroristu. Šará se v roce 2016 vazeb na al-Káidu veřejně zřekl, připomíná agentura Reuters.
„Syrskou vládu tvoří z velké části lidé, kteří za sebou mají dlouhá léta aktivity v sunitských džihádistických skupinách,“ připomněl zpravodaj Borek. „Šará je člověk, který je matadorem těchto džihádistických sunitských skupin, z (…) organizačně složitého evolučního procesu někde mezi al-Káidou, Frontou an-Nusrá a pozdějšími mutacemi sunitské džihádistické scény,“ vysvětlil Borek.
Šará byl dříve známý jako Abú Mohammed al-Džúlání. Coby velitel povstalecké skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která byla během dlouhé občanské války v Sýrii spojencem al-Káidy, vítal zahraniční džihádisty, vysílal sebevražedné atentátníky, kteří vyhazovali do vzduchu vojenské objekty, a sliboval vytvoření Islámského státu, píše list The New York Times.
V prosinci loňského roku dobyli povstalci HTS v čele s al-Džúláním Damašek, čímž došlo ke svržení režimu Bašára Asada. Tehdy al-Džúlání začal používat civilní jméno Ahmad Šará a zaujal místo prozatímního prezidenta.
Šarova první evropská návštěva
Šará jako vůdce Sýrie už na začátku května navštívil Evropu, konkrétně Paříž. Francouzský prezident Emmanuel Macron ho tehdy mimo jiné vyzval, aby učinil vše pro zajištění ochrany všech Syřanů bez výjimky, „bez ohledu na jejich původ, náboženství, víru nebo přesvědčení“.
Nové vedení Sýrie se snaží přesvědčit menšiny, že jejich svobody a práva nebudou omezovány, nicméně opakované střety a útoky na příslušníky menšin zvyšují napětí v mnoha syrských oblastech.
Francouzský prezident Šarovi také řekl, že musí zajistit, aby byli stíháni a souzeni pachatelé nedávného nábožensky motivovaného násilí namířeného proti drúzské menšině a také březnového „masakru“ příslušníků alavitské menšiny. Evropská unie (EU) by podle něj na pachatele těchto zločinů měla systematicky uvalovat sankce.
EU po Asadově pádu některé sankce pozastavila, aby usnadnila politický přechod v zemi i hospodářskou obnovu. Důvěru v novou vládu však v březnu narušily zásahy provládních sil v Latákíji a okolí, kde se podle lidskoprávních organizací příslušníci armády dopouštěli masakrů na civilním obyvatelstvu, při nichž zahynulo na sedmnáct set lidí. V oblasti žije silná alavitská komunita, která měla k exprezidentu Asadovi blízko.