Rijád

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.

V Praze v noci na neděli přistál repatriační let z Dubaje, který ze Spojených arabských emirátů dopravil do Česka 189 lidí. Repatriační let ze saúdskoarabského Rijádu a pravidelná linka z Dubaje mají několikahodinová zpoždění, řekla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Z Prahy do Dubaje, kde se podle údajů ministerstva zahraničních věcí nachází nejvíc českých turistů, odletí pravidelná linka Smartwings.

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.

Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně polohy amerických válečných lodí a letounů, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na tři informované činitele. Podle listu jde o první známku toho, že se do války zapojil další významný protivník Spojených států, i když pouze nepřímo.

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.

Íránské rakety a drony v neděli opět směřovaly na cíle v Izraeli. Ve městě Bejt Šemeš jedna z nich zabila devět lidí, píše server Times of Israel (ToI) a informuje asi o padesáti dalších zraněných. Hlasité exploze se ozvaly také ve Spojených arabských emirátech (SAE), podle ministerstva obrany tu údery připravily o život tři lidi a vyšší desítky dalších zranily. Jeden mrtvý a zranění jsou také v Kuvajtu. Terčem byly i Dauhá, Manáma či ománský přístav Dakm.

Čtyři lidé zahynuli při úderech koalice vedené Saúdskou Arábií v jemenské provincii Dálí, která je baštou vůdce separatistické Jižní přechodné rady (STC) Ajdarúse Zubajdího. Píše to agentura AFP. Kvůli střetům mezi separatisty a vládními silami uvázly v uplynulých dnech na jemenském ostrově Sokotra stovky turistů včetně dvou desítek Čechů.

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda kvůli postupu separatistů podporovaných Spojenými arabskými emiráty (SAE) na jihu země vyhlásila na tři měsíce výjimečný stav. Na 72 hodin také uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice. Na zahraniční vojenskou podporu separatistů udeřila ze vzduchu koalice vedená Saúdskou Arábií. Překvapivá ofenziva vrazila klín mezi křehké zahraniční spojence v konfliktu. SAE odpoledne oznámily stažení svých zbývajících jednotek z Jemenu.

Saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán označil vraždu saúdskoarabského novináře žijícího v americkém exilu Džamála Chášakdžího za velkou chybu, která na několik let vážně narušila vztahy se Spojenými státy. Prohlásil to při svém setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Trump se prince, který za vraždou v roce 2018 podle amerických tajných služeb stál, zastal, když řekl, že bin Salmán o ničem nevěděl.

Tlak na Hamás sílí nejen ze strany Izraele. K odzbrojení a odchodu z Pásma Gazy vyzvala teroristické hnutí poprvé i celá Liga arabských států (LAS). Organizace spolu s dalšími muslimskými zeměmi navíc v deklaraci poprvé odsoudila masakr ze 7. října 2023. Podle komentátorů jde o bezprecedentní krok. Hamás ale podmiňuje složení zbraní vznikem Palestiny.

Mladé Saúdky, které neposlouchají muže, často nejsou doma, případně čelí zneužívání, mohou skončit v takzvaných pečovatelských domech, kde se učí v izolaci přijímat pravidla a čelí tělesným trestům. Píše to deník Guardian s odkazem na svědectví žen, které se z nápravných věznic dokázaly dostat. Rijád tvrdí, že nejde o detenční centra a Saúdky mohou svobodně odejít. Na existenci nechvalně proslulých zařízení přitom upozorňují i lidskoprávní organizace.

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).

Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii, oznámil v úterý při návštěvě Saúdské Arábie prezident USA Donald Trump. Sdělil, že věří, že se nové syrské vládě podaří stabilizovat situaci v zemi. Dříve toho dne šéf Bílého domu podepsal investiční dohodu s Rijádem, jež zahrnuje zakázky za stovky miliard dolarů. V následujících dnech se vydá do dalších zemí Perského zálivu: Kataru a Spojených arabských emirátů. Očekává se mimo jiné jednání o příměří ve válce v Gaze či Trumpem avizované „převratné“ oznámení.

Americký prezident Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty od lednového nástupu do úřadu navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Šéf Bílého domu počítá s uzavřením klíčových obchodních dohod, bohaté státy Perského zálivu pak se slibem bezpečnostní garance. Trump bude s arabskými lídry nejspíš řešit i jaderný Írán a válku v Gaze. Zastávku v Izraeli nechystá.

Spojené státy nabídnou Saúdské Arábii prodej zbraní za bezmála dvě a čtvrt bilionu korun. Jedná se například o dopravní letadla C-130, rakety nebo radary. Prezident USA Donald Trump má návrh představit během květnové návštěvy Rijádu. Nabídka velkého zbrojního balíku by měla napomoct překonat rozpory klíčového amerického spojence a předchozí administrativy Joea Bidena. Ta tehdy uvalila zákaz na prodej zbraní do státu Arabského poloostrova, čímž ho chtěla přinutit k ukončení války v Jemenu.

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).

„V zásadě je to dobrá zpráva v tom smyslu, že došlo k určitým dohodám,“ okomentoval v pořadu Interview ČT24 výsledky jednání v Rijádu ředitel Evropské obranné agentury a bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý. Zároveň ale varoval před tím, že Moskva si začíná diktovat podmínky. Za asi nejlepší zprávu z jednání považuje repatriaci unesených ukrajinských dětí z Ruska. „Jsme ale ještě velice daleko od skutečného příměří,“ míní.

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby, a zřejmě i ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Spor je o platnost příměří. Platí okamžitě, uvedl k tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml naopak informoval, že se tak stane až po zrušení sankcí.

Při ruském útoku na ukrajinské město Sumy bylo v pondělí odpoledne zraněno nejméně 94 lidí, včetně 23 dětí, uvedla tamní radnice. Oblastní prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů. Rakety údajně zasáhly obytné domy i vzdělávací instituce. Moskva v tentýž den v noci ze vzduchu udeřila na ukrajinské hlavní město, a to již potřetí v řadě. Zranění v Kyjevě utrpěl jeden člověk a několik domů v okolí metropole bylo poškozeno, napsala agentura Reuters s odvoláním na šéfa Kyjevské oblasti Mykolu Kalašnyka.

V Rijádu po více než dvanácti hodinách skončilo jednání delegací Ruska a USA o možnostech zastavení bojů na Ukrajině, napsaly v pondělí před 21. hodinou ruské tiskové agentury TASS a RIA Novosti. Podle nich bude v úterý zveřejněno společné prohlášení k výsledkům rozhovorů. Podle dřívějších informací agentur se očekávala diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu.

Ruská delegace má ve vyjednávání s americkými diplomaty „výrazně navrch“, což se projevuje kladením požadavků, hodnotí politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. O schůzce v Rijádu podle něj z dosavadních informací zatím není možné činit závěry. Výsledek však může být pro Ukrajinu i zbytek Evropanů „velmi nepříjemný“, říká.

V Sýrii došlo k nejhoršímu krveprolití od svržení bývalého vůdce Bašára Asada v prosinci loňského roku. V důsledku násilností, které od čtvrtka zachvátily pobřežní region, zahynulo více než tisíc lidí. Mezi mrtvými jsou stovky alavitů, kteří byli podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zabiti při odvetných akcích po útocích na bezpečnostní síly. Prozatímní syrský vůdce Ahmad Šará v pondělí slíbil potrestat všechny zodpovědné za hromadné zabíjení.