V Sýrii došlo k nejhoršímu krveprolití od svržení bývalého vůdce Bašára Asada v prosinci loňského roku. V důsledku násilností, které od čtvrtka zachvátily pobřežní region, zahynulo více než tisíc lidí. Mezi mrtvými jsou stovky alavitů, kteří byli podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zabiti při odvetných akcích po útocích na bezpečnostní síly. Prozatímní syrský vůdce Ahmad Šará v pondělí slíbil potrestat všechny zodpovědné za hromadné zabíjení.
Násilí se začalo stupňovat ve čtvrtek, kdy úřady oznámily, že jejich jednotky byly v okolí města Latákíja napadeny bojovníky napojenými na svržený Asadův režim – alavity.
Vláda vedená sunnitskými islamisty vyslala do oblasti, která je hojně osídlena právě alavity, posily, aby potlačila to, co označila za „smrtící, dobře naplánovaný a promyšlený útok zbytků Asadovy vlády“. V době, kdy se na místo vydaly vládní posily, začaly mešity v regionech loajálních nové vládě vyzývat obyvatele k džihádu neboli svatému boji na podporu bezpečnostních sil.
V pátek odpoledne se začaly objevovat zprávy o desítkách zabitých civilistů při sektářských represích v alavitských městech a vesnicích. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Británii a o konfliktu informuje, zemřelo od minulého čtvrtka přes 1060 civilistů – řada z nich při hromadném zabíjení, jehož se dopustily jednotky spadající pod ministerstva obrany a vnitra. Mezi oběťmi je více než sedm set alavitů.
„Jedná se o první masové zabíjení od svržení (Bašára) Asada před čtyřmi měsíci, což je při vědomí tíhy občanské války a 54 let trvající diktatury opravdu výjimečné,“ uvedl expert na terorismus Wassim Nasr serveru France 24.
„Je to také první koordinovaný útok zbytků Asadova režimu. Jedná se o 81 útoků na 32 míst v pobřežní oblasti Latákíje, jejichž cílem jsou nemocnice, policejní stanice a kontrolní stanoviště,“ dodal Nasr.
Kdo jsou alavité
Alavité, kteří jsou menšinovou sektou šíitského islámu, tvoří asi deset až patnáct procent syrského obyvatelstva. Žijí především v pobřežních oblastech Latákíja a Tartus. V jejich víře se mísí islámské tradice s prvky gnosticismu a mysticismu, čímž se odlišují od hlavního proudu sunnitské a šíitské víry.
Dynastie alavitů vládla převážně sunitské Sýrii více než padesát let – politický význam získala, když se v roce 1970 chopil moci alavita Háfiz Asad, otec Bašára Asada. Jejich rodina stála v čele země až do prosince 2024.
Stát vedený Bašárem Asadem rekrutoval z alavitské komunity velké množství lidí do své armády a bezpečnostního aparátu, který byl během více než pěti desetiletí vlády rodiny proslulý svou brutalitou.
Kvůli tomu se mnoho alavitů ocitlo v první linii občanské války, která vypukla v důsledku protestů proti Asadově vládě v roce 2011. Konflikt získal sektářský rozměr, když se sunnitské muslimské povstalecké skupiny snažily svrhnout Asadovu vládu podporovanou šíitským islamistickým Íránem nebo libanonským šíitským teroristickým hnutím Hizballáh.
Postoje prozatímního vůdce
Nejsilnější sunnitskou islamistickou skupinu bojující proti Asadovi vedl nynější prozatímní vládce Sýrie Ahmad Šará. Tato skupina, známá jako fronta an-Nusrá, byla součástí al-Káidy, dokud v roce 2016 nepřerušil s džihádistickou sítí styky a svou organizaci nepřejmenoval na frontu Fatah aš-Šám, z níž se poté stala islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS).
Šará v rozhovoru pro televizní stanici al-Džazíra v roce 2015 označil alavity za součást sekty, která se „pohybuje mimo náboženství Boha a islámu“, a vyzval je ke zřeknutí se Asada a změně svého přesvědčení, aby zůstali v bezpečí.
Od Asadova svržení se Šará zavázal, že bude Sýrii řídit „inkluzivním způsobem“. Zatímco však veřejně angažoval Kurdy, křesťany a drúzy, k deklarovanému setkání mezi ním a vysokými představiteli alavitů nedošlo.
Začlenění Kurdů do syrského státu
V úterý však došlo k podepsání dohody mezi Aliancí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy a Damaškem o začlenění všech vojenských a civilních institucí do syrského státu. Dohoda znamená konec bojů a návrat severovýchodu země pod vládu Damašku a Kurdům by měla zajistit jejich práva.
Začlenění kurdských oblastí a jednotek SDF bylo dlouhodobou překážkou pro úsilí nového režimu o sjednocení země. Aliance disponuje desítkami tisíc bojovníků a během třináctileté občanské války se nepřiklonila na stranu bývalého režimu ani opozice.
V současné době ovládá více než 46 tisíc kilometrů čtverečních na severovýchodě země, kde v roce 2019 s pomocí koalice pod vedením USA porazila teroristickou skupinu Islámský stát. Semiautonomní správa fungující v oblasti zvané Rojava od roku 2012 má nyní skončit.
Klíčová dohoda, kterou podepsal Šará a velitel SDF Mazlúm Abdí, předpokládá okamžitý klid zbraní. Začlenění všech vojenských a civilních institucí má být dovršeno do konce roku.
Nezávislá vyšetřovací komise
Alavité jsou naproti tomu v těžké pozici, jejich komunita s pokračující válkou v Sýrii čelí existenčním hrozbám a jejich přežití závisí na schopnosti země překonat sektářské rozpory a obnovit se jako stabilní stát.
Šará v nedělním projevu uvedl, že zbytky Asadovy vlády podporované vnějšími stranami se snaží vyvolat rozpory a vtáhnout Sýrii zpět do občanské války s cílem ji rozdělit. Zároveň ale slíbil, že vytvoří nezávislou vyšetřovací komisi a že její závěry budou zveřejněny. Dodal, že požene k odpovědnosti každého, kdo se podílí na „krveprolití civilistů“ nebo s nimi „špatně zachází“.
Oznámil také vytvoření výboru zaměřeného na zachování občanského míru, který by měl za úkol komunikovat s obyvateli pobřeží a poskytovat jim podporu potřebnou k zajištění jejich ochrany.
„Šará slíbil, že postaví před soud odpovědné osoby – jak ty, které se vzepřely úřadům, tak ty, které zneužily svého postavení ve státě, což znamená uznat, že někteří z jeho mužů byli odpovědní,“ poznamenal expert Nasr pro France 24.
Zahraniční reakce
Násilí vyvolalo mezinárodní znepokojení. Spojené státy, které na Damašek uvalily sankce, vyzvaly syrské úřady, aby dohnaly k odpovědnosti „radikální islamistické teroristy“, kteří v Sýrii zabíjeli lidi, a uvedly, že stojí na straně syrských náboženských a etnických menšin.
„Veškeré zabíjení a další porušování práv musí být rychle, transparentně a nestranně vyšetřeno a odpovědné osoby musí být dohnány k odpovědnosti v souladu s normami a standardy mezinárodního práva,“ uvedl Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. „K odpovědnosti musí být pohnány také skupiny, které terorizují civilisty.“
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac na síti X napsal, že zvěrstva spáchaná na alavitech ukazují, že Šará odhalil svou „pravou tvář“ džihádisty.
Saúdská Arábie i Turecko, spojenci Damašku, naopak minulý týden, kdy se násilí stupňovalo, naznačily svou podporu vládě. Rijád odsoudil „zločiny páchané nezákonnými skupinami“ v Sýrii a jejich útoky na bezpečnostní síly.
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, jehož země má v severozápadní Sýrii pozemní jednotky, vyzval ke klidu a uvedl, že na vině jsou částečně i „nejmenované zahraniční elementy“.
Írán, který během války podporoval Bašára Asada, varoval, že násilí v Sýrii by mohlo způsobit nestabilitu v regionu.
Načítání...
