Drúzové

Počet obětí raketového úderu na fotbalové hřiště na Izraelem okupovaných Golanských výšinách stoupl na dvanáct, většinu z nich tvoří děti a mladí lidé. V neděli dopoledne se uskutečnily první pohřby, na místo dorazily tisíce truchlících, informuje server The Times of Israel (ToI). Armáda židovského státu odmítla tvrzení teroristického hnutí Hizballáh, že za útok není zodpovědné. Premiér Izraele Benjamin Netanjahu slíbil, že Jeruzalém útok „nepřejde mlčením“.

Turistický ruch v Izraeli se kvůli probíhající válce na Blízkém východě dramaticky propadl. Statistiky vykazují meziroční pokles o 80 procent. Ještě horší situace je pak v severní části Golanských výšin. Tamní ekonomika je přitom orientovaná právě na turistiku – jak letní, tak zimní. V krizi se region ocitl především kvůli své poloze – leží u hranic se Sýrií a Libanonem.

Od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael uplynulo sto dní. Židovský stát odpověděl mohutným bombardováním a pozemní ofenzivou. Palestince podporují spojenci Íránu, například libanonský Hizballáh, který ostřeluje sever Izraele. Útoku se obává i nedaleká čtvrtmilionová Haifa.

V izraelské armádě neslouží jen Židé, ale třeba i arabsky mluvící drúzové a dobrovolníci z řad dalších menšin. Právě mezi drúzskou menšinou, která truchlí za padlé vojáky, natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.

Malá komunita Drúzů ze severní části Golanských výšin zásadně nesouhlasí s výstavbou jedenadvaceti obřích větrných elektráren, kterou plánuje Izrael. Místní se obávají záboru zemědělských pozemků a dopadů na krajinu. Po srážkách mezi Drúzy a policií izraelská vláda práce na turbínách dočasně přerušila.

Izrael chce zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách, řekl v neděli na schůzi vlády premiér Naftali Bennett. Na tomto syrském strategickém území, které Izrael obsadil za války v roce 1967, nyní žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů, z nichž většina se považuje za Syřany se statusem izraelských rezidentů. Izrael v roce 1981 obsazenou část výšin anektoval, což ale OSN a mnoho zemí považuje za neplatné.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.