Střety muslimů s drúzy v Sýrii mají skoro tisíc obětí, tvrdí aktivisté

Nahrávám video

Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará oznámil okamžité příměří na jihu země. Do Suvajdy míří vnitřní bezpečnostní síly. Kvůli bojům beduínů s drúzy, do nichž se zapojily i syrské vládní síly a Izrael, zemřelo za necelý týden 940 lidí, tvrdí nevládní exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Sektářské střety zatím pokračují.

Podle aktivistů si boje od 13. července vyžádaly na 940 obětí, z toho 588 byli drúzové, konkrétně 326 bojovníků a 262 civilistů. Celkem 182 z nich „popravili“ příslušníci ministerstva obrany a vnitra, tvrdí SOHR.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v pátek uvedl, že i on má informace o minimálně jednom incidentu, při němž ozbrojenci spolupracující s vládními jednotkami zabili záměrně nejméně devatenáct lidí.

V bojích v provincii Suvajda od neděle zemřelo také 312 příslušníků vládních sil a 21 sunnitských beduínů, včetně tří civilistů „popravených drúzskými bojovníky“, uvedla organizace SOHR.

V provincii Suvajda se podle aktivistů dramaticky zhoršuje humanitární situace. Začíná tam být nedostatek jídla a zdravotnického materiálu, nemocnice přestávají fungovat a ve městě Suvajda byly také zaznamenány četné případy krádeží a rabování.

Nově ohlášený klid zbraní

Velvyslanec USA v Turecku Tom Barrack v pátek prohlásil, že Izrael a Sýrie souhlasí s příměřím, jež podporují Turecko, Jordánsko a další sousední země. „Vyzýváme drúzy, beduíny a sunnity, aby složili zbraně a aby společně s dalšími menšinami upevňovali novou a jednotnou syrskou identitu v míru a prosperitě se svými sousedy,“ napsal na síti X Barrack, podle něhož s klidem zbraní souhlasili izraelský premiér Benjamin Netanjahu i prozatímní syrský prezident Šará.

Ten v sobotu oznámil klid zbraní na jihu země a podle státní agentury SANA také vyzval k ukončení násilí. „V provincii Suvajda se začaly rozmisťovat vnitřní bezpečnostní síly s cílem chránit civilisty a ukončit chaos,“ uvedl podle agentury AFP mluvčí syrského ministerstva vnitra. Příměří bylo v této oblasti v týdnu vyhlášeno už několikrát, boje ale vždy navzdory tomu pokračovaly.

Agentura Reuters v sobotu napsala, že Damašek v pondělí na jih země poslal vojáky, protože se domníval, že k tomu má zelenou jak ze strany Spojených států, tak Izraele, a to navzdory opakovanému varování Izraele, aby tak nečinil. Podle činitelů, na které se Reuters odvolává, syrská vláda vycházela z veřejných i soukromých vyjádření Barracka i začínajících bezpečnostních rozhovorů s Izraelem, zmýlila se ale v odhadu izraelské reakce.

Ještě ve středu Izrael prováděl letecké údery na Damašek a zároveň zasáhl vládní síly na jihu Sýrie. Požadoval jejich stažení a tvrdil, že chce ochránit syrské drúzy. Trval na tom, že syrské vládní jednotky musejí odejít ze Suvajdy a okolí, kde žije právě menšina drúzů.

V sobotu izraelská média informovala, že na izraelsko-syrskou hranici v noci dorazily další skupiny izraelských drúzů, kteří se snaží dostat na syrské území a kteří se v noci podle deníku Ha'arec střetli s izraelskou armádou. Armáda později podle agentury Reuters oznámila, že desítky lidí překročily hranici se Sýrií v drúzské vesnici na okupovaných Golanských výšinách.

Ve čtvrtek Netanjahu uvedl, že Izrael začne vynucovat demilitarizaci oblasti Sýrie na jih od Damašku. Podle Netanjahua Šará poslal vládní jednotky na jih od Damašku a „začal masakrovat drúzy“. V pátek však média informovala, že Izrael umožní syrským bezpečnostním silám omezený vstup do Suvajdy na jihu země, kde se od konce minulého týdne odehrávaly střety mezi drúzy a beduíny.

Hlavní komunity drúzů na Blízkém východě
Zdroj: Institute of Druze Studies/This is Beirut

Drúzové jsou náboženská skupina, která má kořeny v šíitském směru islámu. Velká část z nich žije v Sýrii, menšina pobývá i v Izraeli a na okupovaných Golanských výšinách. Drúzové v Izraeli jsou loajální vládě židovského státu, který se označuje za jejich ochránce i proto, že drúzové slouží v jeho armádě.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 55 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...