Izrael umožní syrským bezpečnostním silám omezený vstup do Suvajdy na jihu země. V pátek to píší agentura Reuters a izraelská média s odkazem na bezpečnostní zdroj. Dříve Izrael trval na tom, že vládní jednotky musí ze Suvajdy a okolí, kde žije menšina drúzů, odejít. Podle agentury AFP v oblasti i v pátek pokračovaly střety mezi drúzy a beduíny, které trvají od konce minulého týdne a které si už vyžádaly stovky mrtvých.
Nejmenovaný izraelský bezpečnostní zdroj v pátek uvedl, že „Izrael souhlasil s povolením omezeného vstupu (syrských) jednotek vnitřní bezpečnost do okresu Suvajda na 48 hodin“. Izrael dříve trval na tom, že vládní jednotky se musí z oblasti stáhnout, což se podle agentur a tisku stalo ze středy na čtvrtek.
Ve čtvrtek izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael začne vynucovat demilitarizaci oblasti Sýrie na jih od Damašku. Podle Netanjahua syrský prezident Ahmad Šara poslal vládní jednotky na jih od Damašku a „začal masakrovat drúzy“.
Ani odchod vládních jednotek však situaci na místě zcela neuklidnil. O střetech agentury informovaly i v průběhu čtvrtka, kdy kancelář syrského prezidenta obvinila drúzy, že porušili příměří. Podle agentury AFP boje mezi drúzy a beduíny pokračovaly u Suvajdy i v pátek dopoledne. Agentura se odvolává na vlastní zdroje a poznatky Syrské organizace pro lidská práva (SOHR).
Stovky mrtvých
SOHR odhaduje, že kvůli střetům v Suvajdě a okolí zemřelo šest stovek lidí, z nichž polovina byli drúzové. Boje a izraelské údery zabily zhruba 270 příslušníků vládních jednotek a několik desítek mrtvých je i mezi beduíny.
Kvůli násilnostem v provincii muselo od 13. července ze svých domovů odejít 79 339 osob, uvedla podle AFP Mezinárodní organizace pro migraci.
Po pádu režimu autoritářského prezidenta Bašára Asada v Damašku sestavila vládu islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), jejímž lídrem byl Šara, který je od konce ledna prozatímním prezidentem.
Drúzové jsou náboženská skupina, která má kořeny v šíitském směru islámu. Velká část z nich žije v Sýrii, menšina pobývá i v Izraeli a na okupovaných Golanských výšinách. Izrael tvrdí, že chce tuto menšinu chránit.
