Beduíni

Sýrie zažívá po pádu režimu diktátora Bašára Asada novou vlnu vysídlování. Podle OSN opustilo domovy jen mezi prosincem 2024 a letošním červencem 430 tisíc lidí, často v reakci na sektářské násilí a spory o majetek a půdu, píše list The New York Times (NYT).

Syrská vláda stále častěji spoléhá při řešení krizí na zástupce kmenů v regionech. Jejich síla se naplno projevila během nedávného sektářského násilí v Suvajdě, kde dokázaly během pár dnů mobilizovat kolem sta tisíc bojovníků, napsal web The New Arab. Paktu mezi kmeny a Damaškem se obávají Kurdové, kteří se odmítli začlenit do syrského státu a čelí hrozbě vojenské ofenzivy.

Sýrie se nachází v zuboženém stavu, je ovšem před obrovskou konjunkturou. Musí jen zvládnout přerod z totalitárního státu, řekl český chargé d’affaires v Sýrii Vítězslav Pivoňka v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Za důležitý úkol diplomacie na místě označil pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Dlouhodobou přítomnost českých diplomatů v blízkovýchodní zemi považuje Pivoňka za opodstatněnou. „Naplnění diplomacie je být i v místech, která možná morálně neodpovídají ideologii vlastního státu, ale naše práce je neideologizovat zahraniční politiku,“ uvedl.

Svědci obviňují syrské vládní síly z masakru v nemocnici ve městě Suvajda. Dojít k němu mělo během střetů mezi beduíny a drúzy, které vypukly v polovině července na jihu blízkovýchodní země, a do nichž se posléze vládní jednotky zapojily. BBC navštívila Národní nemocnici v Suvajdě a přinesla z místa znepokojivá svědectví. Příslušníci vládních sil dle nich měli vraždit bezbranné pacienty uvnitř zdravotnického zařízení.

Při střetech mezi beduíny a drúzy, které vypukly před týdnem v jihosyrské provincii Suvajda a do nichž se zapojily syrské vládní jednotky a letecky také izraelská armáda, zemřelo přes tisíc lidí, uvedla Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Podle ní i zdrojů agentur AP, AFP a Reuters se v neděli situace v oblasti uklidnila a míří tam humanitární konvoje syrské vlády a místního Červeného půlměsíce.

Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará oznámil okamžité příměří na jihu země. Do Suvajdy míří vnitřní bezpečnostní síly. Kvůli bojům beduínů s drúzy, do nichž se zapojily i syrské vládní síly a Izrael, zemřelo za necelý týden 940 lidí, tvrdí nevládní exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Sektářské střety zatím pokračují.

Izrael umožní syrským bezpečnostním silám omezený vstup do Suvajdy na jihu země. V pátek to píší agentura Reuters a izraelská média s odkazem na bezpečnostní zdroj. Dříve Izrael trval na tom, že vládní jednotky musí ze Suvajdy a okolí, kde žije menšina drúzů, odejít. Podle agentury AFP v oblasti i v pátek pokračovaly střety mezi drúzy a beduíny, které trvají od konce minulého týdne a které si už vyžádaly stovky mrtvých.

Izrael hodlá v Sýrii vojensky vynucovat ochranu tamní drúzské menšiny a „demilitarizaci“ oblasti jižně od Damašku, prohlásil premiér Benjamin Netanjahu. Ve čtvrtek beduínští bojovníci na jihu Sýrie obnovili ofenzivu proti drúzům, řekl agentuře Reuters beduínský velitel. Děje se tak navzdory oznámenému příměří a stažení syrských vládních jednotek z oblasti. Podle agentury AFP ve čtvrtek také izraelské letouny podnikly nálet u města Suvajda.

Izraelská armáda oznámila, že zaútočila na ministerstvo obrany v syrském hlavním městě Damašku. Podle zdrojů agentury Reuters udeřila v rámci odvety za útoky na drúzy, bezpečnostní síly uvádějí mrtvé a zraněné. Svědek agentury uvedl, že izraelský letecký úder zasáhl také oblast u syrského prezidentského paláce. Jeruzalém avizoval, že chce pokračovat v úderech, dokud vláda nestáhne z oblasti své síly. Syrské ministerstvo nicméně večer ohlásilo, že z města Suvajda na jihu začalo stahovat armádu.

Do syrského města Suvajda, kde žije menšina drúzů, v úterý ráno vstoupily vládní vojenské jednotky. Po prvních střetech při vstupu do města vládní úřady vyhlásily klid zbraní, informovala agentura AFP. Podle místních zdrojů ve městě vypukly násilnosti. V oblasti se v uplynulých dvou dnech odehrály střety mezi drúzy a sunnitskými beduíny. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při násilí zemřelo dosud 203 lidí. Podle syrských médií na město navíc podniká údery Izrael, který tvrdí, že cílí na vládní jednotky.

Střety mezi sunnitskými beduínskými kmeny a drúzskými bojovníky v jihosyrské provincii Suvajda si od nedělního rána vyžádaly nejméně 89 obětí a desítky dalších lidí při nich byly zraněny, informovala agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Ta sídlí v Británii a dlouhodobě monitoruje dění v Sýrii prostřednictvím svých pozorovatelů. Do bojů na jihu Sýrie se zapojila i izraelská armáda, podrobnosti k tomu zatím nejsou známy.

Vysoce postavený představitel Hamásu řekl stanici BBC, že tato palestinská teroristická organizace ztratila kontrolu nad zhruba osmdesáti procenty Pásma Gazy a na její místo, uvolněné po téměř dvou letech izraelských vojenských operací, nastupují ozbrojené klany. Izrael vede proti Hamásu v Gaze válku v odvetě za útok ze 7. října 2023.

Izrael volá po zpřísnění mezinárodních sankcí proti Íránu, hlavně v oblasti vývoje raketových projektů. Spojené státy už nová opatření plánují, jednat o nich má Kongres. Západní spojenci zároveň odrazují židovský stát od vojenské odpovědi na útok Íránu. Útok Teheránu z noci na neděli ovšem vystavil zvýšenému riziku beduínské obyvatele.

Teroristické organizace Hamás a Islámský džihád zadržují mezi stovkou rukojmí také dva izraelsko-arabské beduíny. Útok ze 7. října tak dopadl i na tuto v Izraeli často přehlíženou minoritu. Natáčel o tom zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Mezi mrtvými po útoku teroristů z palestinské teroristické organizace Hamás jsou také Beduíni. Arabská menšina, které Jeruzalém podle jejích členů nevěnuje příliš pozornosti a ochrany, žije v oblasti u Pásma Gazy. Říjnový útok tak mnozí z nich zažili osobně, na jiné dopadl ztrátou blízkých. Mezi Beduíny jsou také hrdinové, kteří při pomoci druhým neváhali nasadit svůj život.

V Izraeli znovu ožívají plány na výstavbu obytného souboru na Západním břehu. Projekt nazývaný E1 je kontroverzní, protože se týká území na východním okraji Jeruzaléma. Proti jsou nejen Palestinci, ale i Spojené státy. Izrael zatím stavební povolení nevydal, žádá ale mezinárodní společenství, aby stejně rozhodně postupovalo i proti divoké arabské zástavbě, která se do sporné oblasti tlačí.

Izraelský parlament vyslovil podle očekávání důvěru nové koaliční vládě. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Benjamin Netanjahu. Naftali Bennett složil přísahu a stal se novým izraelským premiérem. Má jím být do roku 2023, kdy ho vystřídá Jair Lapid. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí.

V izraelské Negevské poušti se rok od roku rozšiřují chaotické beduínské osady. Vláda židovského státu chce jejich růst zastavit, zčásti zbořit a polokočovné beduíny motivovat, aby se usazovali v nových plánovitých městech. Ti to odmítají.