Izraelský parlament vyslovil důvěru nové koaliční vládě, Bennett je premiérem

5 minut
Události: Nová izraelská vláda bez Netanjahua
Zdroj: ČT24

Izraelský parlament vyslovil podle očekávání důvěru nové koaliční vládě. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Benjamin Netanjahu. Naftali Bennett složil přísahu a stal se novým izraelským premiérem. Má jím být do roku 2023, kdy ho vystřídá Jair Lapid. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí.

Poslanci hlasovali poměrem 60 ku 59 hlasům pro novou vládu složenou z osmi stran. 

V centru Tel Avivu vypukly oslavy, kterých se účastní tisíce lidí. Místní radnice se rozsvítila v barvách izraelské vlajky, informoval deník The Times of Israel. Oslavy probíhají také v Jeruzalémě. Před rezidencí premiéra se však shromáždily také stovky lidí, aby naopak vyjádřily podporu končícímu Netanjahuovi.

Bennettovi jako novému premiérovi i všem členům nového kabinetu bezprostředně pogratuloval americký prezident Joe Biden. „Izrael má v USA svého nejlepšího přítele,“ uvedl také Biden při této příležitosti. Zdůraznil, že „Spojené státy jsou neochvějné ve své podpoře izraelské bezpečnosti“.

Novému premiérovi popřála například i německá kancléřka Angela Merkelová a sdělila, že se těší na „úzkou spolupráci“. Gratulace adresoval nově jmenované vládě rovněž český ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek. „Izrael je naším nejbližším spojencem na Blízkém východě, s nímž sdílíme bohatou historii a hluboké přátelství,“ napsal na Twitteru Kulhánek.

Mluvčí prezidenta palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse k aktuálnímu dění uvedl, že jde o „vnitřní záležitost Izraele“. Radikální hnutí Hamás pak sdělilo, že jeho přístup k Izraeli se s příchodem nové vlády nezmění.

Vyostřená debata

Ještě před hlasováním proběhla v parlamentu debata. Jako první mluvil Bennett, který poděkoval bývalému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho ženě Saře. „Oba jste obětovali Izraeli mnoho,“ stačil říci, než ho přerušil křik poslanců zvolených za Netanjahuovu stranu Likud. Předseda parlamentu Jariv Levin se snažil zjednat klid a nařídil několik poslanců vyvést ze sálu.

Bennett vede malou ultranacionalistickou stranu Jamina a izraelská pravice ho kritizuje za to, že byl ochoten vstoupit do koalice s centristou Lapidem a levicí. Z poslaneckých lavic Likudu na něj volali „lhář a zločinec“. Bennett proto zvýšil hlas, když řekl: „Jsem hrdý na to, že mohu zasedat s lidmi různých názorů. Vzali jsme na sebe odpovědnost v rozhodující chvíli.“

Dodal, že alternativou k současné vládě bylo uspořádat další volby, které by byly páté za dva a půl roku. „Je načase, aby odpovědní politici z nejrůznějších kruhů tohoto národa zastavili tohle šílenství,“ volal z tribuny.

Bennettova vláda má ve 120členném Knesetu 61 hlasů. Netanjahu byl premiérem 15 roků, z nich 12 v minulých letech v řadě.

Likud bojoval do konce

Likud se do poslední chvíle snažil některé z poslanců nových koaličních stran přimět k tomu, aby nehlasovali. Naposledy byl podle izraelských médií terčem této snahy poslanec za Sjednocenou arabskou kandidátku (UAL) Saíd Harúmí. UAL ale nakonec oznámila, že vláda schválena bude. Harúmí popřel, že na něj někdo vyvíjel nátlak.

V osmičlenné koalici jsou tři pravicové, dvě centristické a dvě levicové strany a vůbec poprvé v historii arabská strana UAL.

Bennett ve svém projevu řekl, že je Izrael rozdělený a že to zemi „přivedlo do bouře nenávisti, střetu bratra proti bratru a k ochromení“. Potvrdil, že bude pokračovat v Netanjahuově politice vůči Íránu, když prohlásil, že považuje snahu obnovit dohodu o íránském jaderném programu za chybu. USA od dohody odstoupily v roce 2018, ale nyní se o ní znovu jedná.

„Izrael Íránu nedovolí mít jaderné zbraně, Izrael není účastníkem té dohody a ponechá si svobodu vlastní reakce. Obnovování této dohody je omyl,“ řekl Bennett na adresu USA, které nyní nevylučují, že se k dohodě vrátí.

Bennett dále slíbil, že otevře novou kapitolu vztahů s izraelskými Araby. Slíbil, že se zaměří na poskytnutí bydlení této komunitě a na zlegalizování neuznávaných beduínských komunit v Negevu. Přislíbil rovněž ultraortodoxní komunitě respekt a investice. Politické strany této komunity bývaly zastoupeny v Netanjahuově vládě, nyní se staví proti Bennettovi.

Lapid kritizoval chování poslanců

Jair Lapid odmítl přednést připravený projev, ale kritizoval od mikrofonu poslance za přerušování Bennetta. Lapid vládu sestavoval a z vládních stran bude mít jeho Ješ Atid největší parlamentní zastoupení. „Přišel jsem sem z jediného důvodu, chci se omluvit mamince. Myslel jsem si, že dokážete překonat sami sebe a chovat se v této chvíli důstojně. Chtěl jsem, aby mohla být (matka) hrdá na naši demokracii. Místo toho se ona i ostatní Izraelci za vás stydí a uvědomili si, že je třeba vás nahradit,“ řekl Lapid.

Netanjahu řekl, že mluví za miliony Izraelců, kteří jeho stranu volili. V Knesetu bude mít Likud vůbec nejvíc – třicet poslanců. „Jsem zde ve jménu milionů Izraelců, kteří volili Likud pod mým vedením, a jménem milionů dalších, kteří volili jiné pravicové strany s vědomím, že se tyto strany připojí k mé vládě. Chci i pro ně pokračovat v poslání svého života: zajistit státu Izrael bezpečnost a rozkvět,“ řekl premiér.

Zmínil se o úspěších své vlády, včetně rychlého očkování proti covidu-19 a slíbil, že novou vládu svrhne. Připomenul, že byl Izrael za jeho vedení bezpečnou zemí. „To nebyla náhoda, bylo to díky naší bezpečnostní politice, která nechává naše nepřátele draze platit a zároveň není lehkovážná ani impulzivní. Máme-li být v opozici, budeme tam s hlavami vztyčenými do té doby, dokud tuto nebezpečnou vládu nesvrhneme,“ řekl Netanjahu.

Premiérem patnáct let

Netanjahu letos v březnu v čele Likudu vyhrál už páté volby, z posledních čtyř hlasování triumfoval třikrát. Strana si však pohoršila a Netanjahu nebyl schopen po volbách sestavit kabinet.

Poprvé v čele Likudu v parlamentních volbách kandidoval už v roce 1996, kdy skončil druhý. Druhý byl také o tři roky později, čtvrtý v roce 2006 a opět druhý v hlasování v roce 2009. Pak přišla jeho vítězství – ve volbách v roce 2013, 2015 a v dubnu 2019. Následně jen těsně prohrál hlasování v září 2019, vyhrál loňské březnové volby i volby letos.

Netanjahua, který se v červenci 2019 stal nejdéle vládnoucím izraelským premiérem, v listopadu 2019 generální prokurátor obvinil z podvodu, zneužití důvěry a podplácení. V historii Izraele je to poprvé, co úřadující předseda vlády čelí obvinění z korupce.

Obvinění se týkají tří na sobě nezávislých případů, v nichž jde mimo jiné o ovlivňování vlastníků médií a přijímání štědrých darů výměnou za politické výhody. Netanjahu vinu odmítá, odmítl též odstoupit z funkce a obvinění označil za pokus o převrat. Podle soudních zdrojů hrozí Netanjahuovi v případě usvědčení z korupce deset let vězení za zneužití důvěry a za podvod pak tři roky. Proces začal loni v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europoslanci zbavili Nagyovou imunity v kauze Čapí hnízdo

Evropský parlament zbavil imunity českou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu. Nagyová je v Česku obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Krok odhlasovali europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku. Imunity zbavili i německého europoslance českého původu Petra Bystroně (AfD), čelí obvinění z propagace protiústavních hnutí.
12:23Aktualizovánopřed 47 mminutami

Bahnitá voda se valila ulicemi. Řecký ostrov zasáhly silné deště

Silné deště ochromily řecký ostrov Paros, kde úřady uzavřely školy a omezily dopravu. V obci Naousa se ulicemi valila bahnitá voda, která unášela auta i trosky. Meteorologové varují, že nepříznivé počasí bude pokračovat a silné deště zasáhnou další ostrovy v Egejském moři.
před 1 hhodinou

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda oznámila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník teroristického hnutí Hizballáh. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, informovala agentura Reuters. Úder odsoudili libanonský prezident Joseph Aún i premiér Naváf Salám.
06:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Myanmar hlásí už více než 2700 obětí zemětřesení

Bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na více než 2719 mrtvých, uvádí v úterý s odkazem na čínskou státní televizi agentura Reuters. Dalších nejméně 4521 lidí utrpělo zranění a více než čtyři sta se pohřešuje, informovala čínská státní televize s odvoláním na vůdce myanmarské vojenské junty. Ten uvedl, že počet obětí může přesáhnout tři tisíce.
09:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
05:58Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci v Polsku se stali tématem vyhrocené prezidentské kampaně

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.
před 6 hhodinami

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 7 hhodinami

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...