Období Benjamina Netanjahua se po dvanácti letech chýlí ke konci. Lídrovi izraelské opozice Jairu Lapidovi se totiž podařilo sestavit vládní koalici. V nové vládě tak má být nejprve premiérem šéf strany Jamina Naftali Bennett, odmítající vznik palestinského státu. Zhruba po dvou letech jej pak má vystřídat právě centrista Lapid ze strany Ješ Atid, který se v minulosti živil jako novinář.
Jako první do premiérského křesla nejspíš usedne devětačtyřicetiletý Bennett. Rodák z Haify je šéfem nacionalistické strany Pravice (Jamina). Ta skončila v březnových volbách pátá se sedmi mandáty.
Bennett je synem imigrantů z USA, kteří do Izraele přišli ze San Francisca po šestidenní válce v roce 1967. Sloužil v elitních armádních jednotkách, poté vystudoval práva na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.
V roce 1999 přesídlil do New Yorku, kde s přáteli založil startupovou softwarovou společnost Cyota, která zajišťovala bezpečnostní opatření pro firmy. Bennett jako šéf společnosti firmu v roce 2005 prodal za 145 milionů dolarů (v dnešním kurzu přes tři miliardy korun). Ke svému bohatství se například v roce 2014 vyjádřil následovně: „Nejím 17 steaků a nemám soukromé letadlo ani jachtu. Prostě mi to koupilo svobodu dělat si to, co chci.“
Později se Bennett vrátil do Izraele a zamířil do politiky. Stal se poradcem tehdejšího poslance a pozdějšího premiéra Netanjahua, s nímž má nyní napjaté vztahy. Mimo jiné řídil tým, který připravil Netanjahuovu reformu školství. Dva roky (2010–2012) byl i šéfem Rady židovských osad v Judeji, Samaří a v Gaze (Ješa). Založil několik politických formací, v čele Židovského domova se stal v roce 2012 poslancem. O rok později se poprvé stal ministrem – poté mimo jiné vedl resorty hospodářství, školství či obrany (2019–2020).
Bennett, který podporuje myšlenku liberalizace ekonomiky, je také mimo jiné zastáncem anexe židovských osad na Západním břehu Jordánu. V roce 2020 například řekl, že chce, aby do deseti let žilo v osadách na palestinském Západním břehu Jordánu až milion židovských osadníků. Teď jich je tam 400 tisíc.
Odmítá také vytvoření palestinského státu, což by podle něj byla pro Izrael sebevražda. V minulosti například slíbil porazit palestinské radikální hnutí Hamás „rozdrcením ze vzduchu“ či „cílenými atentáty“ na jeho čelné představitele. V rozhovoru z února letošního roku například prohlásil, že dokud bude mít nějakou moc a kontrolu, neodevzdá jediný centimetr izraelské země. Čtyřnásobný otec je také proti sňatkům osob stejného pohlaví.
Po letošních volbách zpočátku lavíroval: „Kdokoli se bude snažit vytvořit stabilní vládu, zjistí, že jsem energický a kreativní spojenec,“ řekl. Během izraelské konfrontace s palestinským hnutím Hamás odmítl možnost vytvořit koaliční vládu bez Netanjahua. Poté ale změnil názor a dohodl se právě s opozičním lídrem a šéfem centristické strany Ješ Atid (Budoucnost existuje) Jairem Lapidem, který byl pátého května pověřen sestavením nové vlády.
Centristický novinář a spisovatel Lapid
Právě dosavadní šéf opozice Lapid by měl v premiérské funkci Bennetta zhruba po dvou letech vystřídat. Jeho strana Ješ Atid skončila v posledních volbách druhá za Netanjahuovým Likudem se ziskem 17 mandátů.
Nyní sedmapadesátiletý politik se narodil v Tel Avivu, jeho otcem byl někdejší izraelský ministr spravedlnosti Tommy Lapid a matkou spisovatelka a scenáristka Šulamit Lapidová. Část dětství strávil také v Londýně. Po střední škole, kterou nedokončil, sloužil v armádě a během libanonské války v roce 1982 utrpěl astmatický záchvat, když vdechl zvířený prach. Potom odešel z aktivní služby a pracoval jako vojenský dopisovatel.
Následně Lapidovy kroky směřovaly do médií. Jako novinář začínal v pětadvaceti letech v listu Jediot Achronot. Název jeho tehdejšího sloupku „Kde jsou peníze?“ se stal po letech jeho politickým sloganem. V roce 1994 začal pracovat jako moderátor v izraelské televizi, v letech 1999 až 2012 tu uváděl vlastní talkshow na aktuální témata. Byl také amatérským boxerem a je autorem několika knih rozličných žánrů, které napsal v letech 1989 až 2010.
V dubnu 2012 založil Lapid politickou stranu Ješ Atid. Mezi její základní programové vize patří například liberální hospodářství, oddělení náboženství od státu, obrana střední třídy či boj proti korupci. Formace je pro vznik palestinského státu vedle Izraele, ale za podmínek, že v konečné dohodě zůstanou Izraeli některé bloky židovských osad na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě.
S novou stranou pak bývalý novinář kandidoval v předčasných parlamentních volbách v lednu 2013. Strana tehdy zaznamenala překvapivý úspěch a se ziskem 19 poslaneckých mandátů se stala druhou největší silou Knesetu. Lapid si tím vysloužil pověst schopného vůdce a jeho strana se následně stala součástí vlády. V této druhé Netanjahuově vládě Lapid získal post ministra financí a stal se i členem bezpečnostního kabinetu.
V prosinci 2014 jej však premiér Netanjahu z této pozice odvolal kvůli dlouhodobým neshodám nejen na politice vůči Palestincům, ale také v ekonomických otázkách. Netanjahu prohlásil, že nemůže vést vládu, jejíž někteří členové osnují spiknutí proti němu. S premiérem se Lapid neshodl v otázce plnění vládního slibu o snížení životních nákladů a vytvoření cenově přijatelného bydlení. Nepodařilo se mu prosadit rozpočet, v němž se počítalo také se sociálními programy pro Izraelce, kteří si stěžují na vysoké životní náklady.
Nesouhlasil ani s připravovaným zákonem o židovském charakteru Izraele. „Premiér zvolil nezodpovědnost a nesplnění slibů daných veřejnosti,“ prohlásil tehdy Lapid, který se mimo jiné jako ministr financí snažil o reorganizaci systému poskytujícího sociální dávky ultraortodoxní komunitě. Tu obviňoval z toho, že namísto hledání placeného zaměstnání čerpá peníze od státu.
V lednu 2012 vzbudilo kontroverzní reakce Lapidovo přijetí na Bar-Ilanovu univerzitu v rámci doktorského programu na studia hermeneutiky. Znamenalo to porušení pravidel, protože podmínkou tohoto studia byl bakalářský titul a Lapid ani nedokončil střední školu. Na univerzitu ho přijali na základě jeho novinářské kariéry. Kauzou se zabýval výbor pro vzdělávání izraelského parlamentu a po jeho vyšetřování Rada pro vyšší vzdělávání následně příslušný program, na základě kterého Lapida přijali, zrušila.
Lapid je podruhé ženatý. V polovině 80. let se oženil s Tamar Friedmanovou, jeho druhou ženou je novinářka Lihi Lapidová, žijí spolu na předměstí Tel Avivu. Mají dvě děti a z prvního manželství má Lapid ještě syna.
