Lídr izraelské opozice Lapid sestavil vládní koalici. Skončila dvanáctiletá éra premiéra Netanjahua

Lídr izraelské opozice Jair Lapid oznámil prezidentovi, že se mu podařilo sestavit vládní koalici. Znamená to konec dvanáctileté éry premiéra Benjamina Netanjahua. V nové izraelské vládě bude premiérem šéf strany Jamina Naftali Bennett, ve funkci ho zhruba po dvou letech vystřídá právě Lapid ze strany Ješ Atid. Izraelský parlament zároveň ve středu zvolil na příštích sedm let do čela státu labouristu Jicchaka Herzoga. Vystřídá Reuvena Rivlina, který je prezidentem od července 2014.

Dohoda o vládě přišla jen krátce před koncem lhůty, kterou Netanjahuovi oponenti měli na vyjednávání o kabinetu, a podle agentury AP zabránila tomu, že by Izraeli hrozily páté parlamentní volby během pouhých dvou let.

„Je pro mě ctí informovat vás, že se mi podařilo sestavit vládu,“ napsal Lapid v e-mailu prezidentovi. Rivlin, který byl v té době podle zástupců prezidentské kanceláře na fotbalovém zápase, Lapidovi telefonicky pogratuloval.

V nové izraelské vládě bude premiérem šéf strany Jamina Naftali Bennett, ve funkci ho zhruba po dvou letech vystřídá Jair Lapid ze strany Ješ Atid. Do té doby se zřejmě ujme postu ministra zahraničí.

Ve vládě bude poprvé zastoupena arabská menšina

V koalici budou zastoupeny menší i středně velké strany napříč politickým spektrem. Vůbec poprvé v dějinách Izraele do ní vstupuje i uskupení zastupující arabskou menšinu. „Tato vláda bude pracovat pro všechny občany Izraele, pro ty, kdo pro ni hlasovali, a pro ty, kdo ne. Bude respektovat své oponenty a udělá vše pro to, aby sjednotila a propojila všechny části izraelské společnosti,“ napsal Lapid na Twitteru.

Podle agentury Reuters se Netanjahuův tábor pokusí v příštích dnech koalici připravit o velmi těsnou většinu, jakou v parlamentu má, a získat její poslance na svoji stranu.

Agentura DPA uvádí, že jako o pravděpodobném termínu, kdy by měla nová vláda složit přísahu, se mluví o 14. červnu, do té doby však musí vládu podpořit prostá většina ze 120členného parlamentu.

Současný premiér Netanjahu je nejvýraznější postavou izraelské politiky v posledních 30 letech, post předsedy vlády zastává posledních 12 let a v též funkci působil i ve druhé polovině 90. let.

Co prosazuje budoucí premiér Bennett

Potenciální nový premiér Bennett je daleko více napravo od Netanjahua, upozorňuje analytik Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha. „Mnohokrát řekl, že by nikdy nedopustil vznik samostatného palestinského státu. Naopak prosazuje anexi okupovaných území, to znamená úplně Palestince politicky vymazat.“

Pokud by se Bennett stal premiérem, z jeho osobních vizí by však podle Turečka mnoho nezbylo. „Koalici by spojovalo jen to, že chce odstavit od moci Netanjahua. Je zcela bezprecedentně rozprostřená zleva doprava, poprvé by byla členem koalice i arabská strana, byť by neměla žádného ministra. Výsledný program koalice musí být průnikem jejích zájmů a na nějaké extrémní ideologické pohledy tam zřejmě nebude místo.“

Nová vláda by nicméně podle Turečka mohla zlepšit mezinárodní obraz Izraele. „Koalice bude velmi široce rozkročená, tak nebude chtít asi ohrožovat svou stabilitu kontroverzními kroky. Umím si představit, že na mezinárodní scéně bude její pozice lepší, že Izrael bude lépe vnímán, než byl dosud, protože Netanjahu měl osobní spory a animozitu s celou řadou světových vůdců. Nebyl to jen Barack Obama, jak se často opakuje, ale i celá řada evropských politiků,“ doplnil analytik.

obrázek
Zdroj: ČT24

Těsná většina

Koalice by měla velmi těsnou většinu 61 ze 120 poslanců. „Ve chvíli, kdy by Bennett přišel s plánem anektovat Západní břeh Jordánu, tak nebude mít minimálně čtyři hlasy arabské strany Ra'am. Nemluvě o tom, že ve vládě by byla třeba i levicová židovská strana Merec nebo Strana práce. A tam by také řada poslanců s takovýmto extrémním krokem měla problém,“ poukázal Tureček na možnou nestabilitu rodící se vlády.

Analytik CEVRO Institutu a bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar míní, že nový kabinet by dlouho nevydržel. „Když vznikne, tak to bude vláda, která nebude mít řádného trvání toho čtyř- až pětiletého mandátu, ale lze očekávat, že Izrael stejně půjde k předčasným volbám, byť třeba za rok a půl či za dva roky,“ uvedl exdiplomat.

Herzog byl s převahou zvolen prezidentem

Šedesátiletý Herzog je synem někdejšího prezidenta Chaima Herzoga a v minulosti vedl Stranu práce. Bude jedenáctým prezidentem a Rivlina by měl vystřídat v červenci.

V parlamentu dalo Herzogovi hlas 87 ze 120 poslanců. Jeho soupeřkou byla Miriam Perecová, kterou volilo 26 zákonodárců.

Jicchak Herzog slaví s manželkou Michal zvolení prezidentem
Zdroj: ČTK/AP/Ronen Zvulun

„Byl zvolen největší většinou v historii. Je to i dobré z českého pohledu, protože Českou republiku velmi dobře zná, takže tam budeme mít také svého zastánce – nebo zástance dobrých česko-izraelských vztrahů,“ dodal analytik CEVRO Institutu a bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar.

Herzogovo vítězství se očekávalo vzhledem k jeho zkušenostem v politice a rodinnému zázemí. Jeho otec byl šestým prezidentem země a předtím působil jako izraelský velvyslanec při OSN a v USA. Herzogův dědeček byl prvním aškenázským vrchním rabínem nejprve v britské mandátní Palestině a pak v Izraeli. Jicchak Herzog působil také tři roky v čele Židovské agentury, která coby nevládní organizace spolupracuje s vládou v imigračních otázkách.

Ke zvolení Herzogovi poblahopřála řada evropských politiků včetně českého prezidenta Miloše Zemana. Ten v gratulačním dopisu poukázal na blízké vztahy mezi Českem a Izraelem a pozval nově zvoleného prezidenta do Prahy. „Vztahy mezi našimi zeměmi byly vždy výjimečné a osobně se velmi těším na naši spolupráci, během které, jak pevně věřím, budeme i nadále rozvíjet vysokou úroveň přátelství nejen mezi našimi zeměmi, ale také mezi našimi občany,“ napsal Zeman.

V Izraeli je prezident spíš ceremoniální funkcí, jejíž držitel má být hlavně morálním vůdcem a garantem jednoty. Do prezidentových pravomocí patří pověřovat po volbách vybraného politika sestavením vlády a udělovat milosti.

Herzog chce „budovat mosty“ mezi Izraelem a diasporou

Herzog po zvolení řekl, že chce „vybudovat mosty“ mezi izraelskou společností a židovskou diasporou, bojovat proti „antisemitismu a nenávisti vůči Izraeli a chránit základy demokracie“. „Přijímám tu velkou odpovědnost, kterou jste mi svěřili. Přijímám čest sloužit celé izraelské veřejnosti,“ řekl.

Perecová mu pogratulovala a řekla, že rozhodnutí parlamentu je „čestná volba“. „Jeho úspěch je mým úspěchem a úspěchem celé země,“ řekla sedmašedesátiletá žena, jejíž dva synové zemřeli při službě v armádě. Herzogovi poblahopřál i premiér Netanjahu. „Přeji mu jménem izraelských občanů štěstí. Děkuji Miriam Perecové za čestnou kandidaturu.“

Herzog a Netanjahu byly v roce 2015 soupeři v předčasných parlamentních volbách. Nyní Herzog řekl, že je připraven „spolupracovat s jakoukoli vládou a jakýmkoli premiérem“. Předseda vlády na to k pobavení přítomných řekl: „Tohle teď nechme stranou.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský útok v Pásmu Gazy zabil podle médií nejméně pět lidí. Armáda to prošetřuje

Izraelský útok na bývalou školu ve čtvrti Túfa v Pásmu Gazy podle Times of Israel zabil nejméně pět Palestinců. Armáda židovského státu tvrdí, že vojáci spatřili několik podezřelých osob, na které následně vystřelili. Místní zpravodajské agentury uvádějí, že útok nastal ve chvíli, kdy se v objektu konala svatební oslava. Izraelská armáda případ prošetřuje.
před 1 hhodinou

USA útočí na IS v Sýrii. Zabily nejméně pět jeho členů, píše AFP

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP sdělila, že při amerických náletech zemřelo nejméně pět členů IS. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
01:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistánský soud poslal expremiéra Chána na 17 let do vězení kvůli státním darům

Soud v Pákistánu v sobotu poslal bývalého premiéra Imrana Chána a jeho manželku Bušru Bibiovou každého na sedmnáct let do vězení. Shledal je vinnými z podvodu se státními dary, které dostali od saúdskoarabské vlády. Manželé už jsou ve vězení kvůli korupci.
před 2 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Herní platforma Roblox usiluje o návrat na ruský trh. Slíbila větší kontrolu

Rusko počátkem měsíce zablokovalo přístup k americké internetové herní platformě pro děti Roblox. Oznámil to tehdy ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Platforma podle něj šíří „extremistické materiály a LGBT propagandu“. V zemi tento krok vyvolal protest v Tomsku. Úřad nyní zvažuje odblokování služby: její vedení totiž uvedlo, že zvýší moderaci svých her a chatů v Rusku.
před 3 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Volby na Ukrajině by pomohly destabilizaci, doufají Rusové

„Dostali se do bodu, kdy už nejde o demokracii,“ prohlásil minulý týden na adresu Ukrajinců šéf Bílého domu Donald Trump a vyzval zemi k uspořádání prezidentských voleb. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v reakci oznámil, že je připraven tak učinit. Experti připomínají, že konání voleb zakazuje vyhlášené stanné právo. Trump dle nich navíc přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina, který legitimitu Zelenského neuznává.
před 4 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 15 hhodinami
Načítání...