CEVRO Institut

Petr Pavel považuje za největší úspěch svého dosavadního prezidentství nastartování směru, kterým by rád pokračoval v příštích pěti letech, uvedl na tiskové konferenci ke 100 dnům od své inaugurace. Vize jeho působení na Pražském hradě stojí na dvou pilířích, prvním z nich je upevnění pozice České republiky ve společnosti demokratických zemí s prozápadní orientací. Druhým celková změna nálady ve společnosti, aby lidé uvěřili, že mohou něco změnit, pokud chtějí.

Dva nejvýše postavení ukrajinští generálové souhlasí s tím, aby Ukrajina pokračovala v obraně obléhaného Bachmutu na východě země. Po poradě s veliteli to uvedla kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského. Bezpečnostní analytik Daniel Koštoval ještě předtím řekl ČT, že obránci nakonec ustoupí, budou se ale snažit zneškodnit co nejvíc nepřátel a techniky. Také Institut pro studium války (ISW) už o víkendu psal o omezeném taktickém ústupu Ukrajinců.

Válka je vážný faktor a je zřejmé, že potřebujeme chránit některé obory, jako je jaderná fyzika, prohlásil v pořadu Události, komentáře sociolog Ivan Gabal v souvislosti s přítomností ruských studentů na českých univerzitách. Zmínil však, že je potřeba, aby studenti získávali evropské hodnoty. Podle bezpečnostního experta z CEVRO Institutu Jana Paďourka jde o určité riziko a situace by se měla řešit. Náměstek ministra školství Jaroslav Miller podotkl, že školy by měly každý případ vyhodnocovat individuálně, a zdůraznil, že nelze aplikovat něco jako kolektivní vinu.

Armády členských států NATO mají dostatečnou sílu na odstrašení Ruska pro případ pokusu napadení nějakého z členů. Podle armádního generála ve výslužbě a vedoucího katedry bezpečnostních studií na CEVRO Institutu Jiřího Šedivého jsou armády dobře vybaveny a svým potenciálem daleko převyšují ruské schopnosti. Na Ukrajinu podle něj teď budou alianční země dodávat spíše modernější techniku, protože zásoby starších kusů již byly vyčerpány.

Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jako realističtější cestu proto vidí pokračovat ve vyzbrojování ukrajinské armády, aby si sama postupně dokázala svůj vzdušný prostor chránit. Ministr je také velmi obezřetný k úvahám Polska o vyslání vojenských jednotek na Ukrajinu.

Ruský rubl klesl po vyhlášení nových ekonomických sankcí proti Rusku o téměř třicet procent a dostal se na nové historické minimum vůči americkému dolaru. Později začal část ztrát mazat. Rusové čekají dlouhé fronty před bankami v obavách, že jim přestanou fungovat platební karty, informoval web BBC News. Ruská akciová burza v pondělí neotevřela, neobchoduje se ani na trhu s finančními deriváty. Ruská centrální banka zvýšila hlavní úrokovou sazbu na dvacet procent. EU a USA na ni uvalily sankce a odstřihly ji od aktiv.

Většina ústavních právníků – nikoli však všichni, které Česká televize oslovila – se shoduje, že prezident Miloš Zeman nemá žádnou právní oporu pro to, aby se vyhnul jmenování jednoho z ministerských kandidátů, kterého ve vládě mít nechce. Podle Frekvence 1 doporučil Zeman na jednání v Lánech Janu Lipavskému (Piráti), aby se vzdal nominace na ministra zahraničních věcí. V minulosti zaznělo od něj i od premiéra Petra Fialy (ODS), že jednoho z kandidátů odmítá. Kdyby ani jedna strana neustoupila, mohl by se spor dostat k Ústavnímu soudu. V tom případě by ale hrozilo, že se jmenování nového kabinetu zdrží o několik týdnů.

Lídr izraelské opozice Jair Lapid oznámil prezidentovi, že se mu podařilo sestavit vládní koalici. Znamená to konec dvanáctileté éry premiéra Benjamina Netanjahua. V nové izraelské vládě bude premiérem šéf strany Jamina Naftali Bennett, ve funkci ho zhruba po dvou letech vystřídá právě Lapid ze strany Ješ Atid. Izraelský parlament zároveň ve středu zvolil na příštích sedm let do čela státu labouristu Jicchaka Herzoga. Vystřídá Reuvena Rivlina, který je prezidentem od července 2014.

Na jedné straně jako nový impuls v řešení epidemie koronaviru, na druhé straně jako promarněnou šanci kvůli sebestřednosti premiéra Andreje Babiše (ANO) vnímají šéfové sněmovních opozičních stran vývoj debaty s vládou. Kabinet v neděli po dohodě s hejtmany vyhlásil nový nouzový stav na dva týdny.

V posledních dnech přední politici celého světa promlouvají k občanům s prosbami o dodržování opatření proti šíření koronaviru, s výzvami k solidaritě i se slovy povzbuzení. Při těchto proslovech není důležité jenom to, co kdo říká, ale i jak to říká. Rétorika českého premiéra se během covidové doby nepochybně proměnila, páteční projev k lidem byl pak výrazně emotivní až rázný. Premiér při něm ale zároveň hodně nahlížel do papírů. Podle ředitele CEVRO institutu Jaroslava Salivara, který byl hostem pořadu Události, komentáře, jsou Babišovy projevy neprofesionální a v lidech nevzbuzují důvěru.

Strany a hnutí zastoupené ve sněmovně měly do úterý předložit své návrhy a připomínky na to, jak umožnit účast u podzimních voleb lidem v karanténě. Ve středu je proberou na ministerstvu vnitra. Nejpravděpodobnější variantou je zatím odevzdání lístku z auta. Podporu naopak nejspíš nezíská korespondenční hlasování.

V pondělí zesnulého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu (ODS) bude v čele horní komory dočasně zastupovat její první místopředseda Jiří Růžička (za TOP 09 + STAN). Ten chce navrhnout k volbě předsedy mimořádnou schůzi, která by se konala v první polovině února.

Írán opět zažívá protirežimní protesty v ulicích, tentokrát kvůli sestřelení ukrajinského civilního letadla. Zároveň režim v Teheránu pociťuje tlak sankcí ze strany Spojených států, věří Tomáš Pojar z CEVRO Institutu. Případná změna režimu je ale podle něj závislá na íránské veřejnosti. Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích upozornil, že k sankcím vůči Teheránu chybí důvod, a jsou proto protiprávní. Například Česko je proto neuznává.

Po víkendovém útoku na saúdskoarabská ropná pole ceny této suroviny prudce vzrostly. Skokové zdražení o 20 procent bylo nejvyšší od začátku první války v Zálivu v roce 1991. Podle informací USA stojí za útokem Írán, který to odmítá. V pořadu Devadesátka ČT24 diskutovali experti o dalším možném vývoji cen ropy či benzinu a nafty. Neshodli se na tom, jak by měly zareagovat USA.