Írán opět zažívá protirežimní protesty v ulicích, tentokrát kvůli sestřelení ukrajinského civilního letadla. Zároveň režim v Teheránu pociťuje tlak sankcí ze strany Spojených států, věří Tomáš Pojar z CEVRO Institutu. Případná změna režimu je ale podle něj závislá na íránské veřejnosti. Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích upozornil, že k sankcím vůči Teheránu chybí důvod, a jsou proto protiprávní. Například Česko je proto neuznává.
Tomáš Pojar upozornil, že Íránci protestují v posledních letech proti tamnímu režimu pravidelně. Vedení země ale zatím stále má vůli se bránit, i díky početným lidovým milicím. Až ty ztratí vůli a zároveň veřejnost ztratí s režimem trpělivost, dojde ke změně, míní někdejší velvyslanec v Izraeli. „Režim musí změnit sami Íránci, je to na nich. Zvenčí to za ně nikdo neudělá,“ doplňuje.
Vedení země se ocitá pod tlakem nejen kvůli domácím protestům, ale také mezinárodním sankcím. Teherán podle Pojara pociťuje tlak, tamní ekonomická situace prý není dobrá, což se projevuje například na výrazně nižších financích pro teroristickou organizaci Hizballáh.
Sankce, které na Teherán uvalily Spojené státy, považuje bývalý ministr zahraničí Jan Kavan za protiprávní. Z pohledu mezinárodního práva k nim totiž chybí odůvodnění, myslí si Kavan.
„Vychází to i z politiky Evropské unie a Česko je loajálním členem Evropské unie a držíme její politiku, že sankce jsou nelegální a neodůvodnitelné. Proto je Česko, stejně jako celá EU, neuznává,“ vysvětluje dále Kavan, který je předsedou Česko-slovensko-íránské obchodní komory.
Jaderná dohoda je nutná, míní Kavan
Kavan je také přesvědčen, že stále existuje prostor pro oživení jaderné dohody, kterou s Teheránem uzavřela administrativa Baracka Obamy. Současný šéf Bílého domu Donald Trump doufal, že pod tlakem sankcí padne vláda v Teheránu, íránský režim se ale nevzdává, konstatuje Kavan.
„Nějaká dohoda je nejen možná, ale i nutná, protože v opačném případě donutíme Írán, aby se vrátil do doby, kdy začal obohacovat uran a tam by mohlo vznikat nebezpečí, že skutečně dospěje k jaderným zbraním, což samozřejmě nechceme,“ doplňuje.
Pojar: Mezinárodní právo je děravé
Tomáš Pojar považuje mezinárodní právo za děravé a ilustruje to absencí definice terorismu v mezinárodním právu. To je nakonec vždy závislé na vůli jednotlivých států. „Američané ustoupili od dohody, kterou podepsali, Evropané ne. Od té doby Írán dohodu vědomě porušuje a zdůvodňuje to tím, že je zahnán do kouta, ale dohoda neplatí a je v danou chvíli zcela nesmyslná,“ je přesvědčen někdejší diplomat.
Jan Kavan ale před zpochybňováním mezinárodního práva varuje, malé a střední země si to podle něj nemohou dovolit. Zdůrazňuje také, že zabití generála Kásima Solejmáního takovým porušením mezinárodního práva bylo.
„Popravení druhého nejvyššího představitele suverénního státu na území třetího suverénního státu je naprosto bezprecedentní. To nakonec vytvořilo situaci, která vedla k sestřelení ukrajinského letadla,“ věří Kavan.
Írán před usmrcením Solejmáního rok soustavně útočil na tankery, drony a další cíle a stojí také za útokem na ropnou rafinerii v Saúdské Arábii, připomíná Pojar. „Jen v prosinci to bylo sedm raketových útoků na americké základny v Iráku. Nevěřili, že Trump něco udělá, takže pro jistotu ještě vypálili americkou ambasádu,“ konstatuje.
