Během protestů, které v Íránu minulý týden vyvolalo zdražení benzinu, zemřelo nejméně 106 lidí. Bilanci z demonstrací v 21 městech zveřejnila lidskoprávní organizace Amnesty International. Iránská vláda zvýšila ceny benzinu o padesát procent. Země dosud pohonné hmoty štědře dotovala, od loňska se ale potýká s důsledky obnovených amerických sankcí.
Podle Amnesty International zemřelo během protestů v Íránu přes sto lidí
Amnesty International uvedla, že „se domnívá, že bilance obětí může být mnohem vyšší“, některé zprávy podle ní hovoří až o dvou stech mrtvých.
Z ověřených videonahrávek, výpovědí svědků a informací aktivistů žijících za hranicemi Íránu podle organizace vyplývá, že se íránské bezpečnostní složky pustily do zabíjení protestujících.
Podle íránských státem kontrolovaných médií si protesty vyžádaly devět obětí. Zemřeli podle nich čtyři demonstranti, tři příslušníci revolučních gard a dva policisté. Asi tisícovka osob byla zatčena.
Íránci se scházejí k protestům asi ve stovce míst a nejvíc násilností se odehrálo v Chúzestánu, Teheránu, Kermánu a Fársu. V celé zemi bylo vyrabováno okolo stovky bank a přes padesát velkých obchodů.
Čerpací stanice vypálená během protestů proti zvyšování cen benzinu
S násilím byly spojeny protesty v provincii Isfahán v centru Íránu. Do pondělka tam lidé poškodili sedm desítek poboček bank a zapálili na 30 autobusů, uvedla íránská agentura Fars.
Protestující napadli také několik vládních úřadů a základny basídžů, dobrovolných islámských oddílů. V provincii Alborz u hlavního města policie zatkla 150 lidí, o nichž média tvrdí, že byli vůdci gangů. Při výslechu podle Fars řekli, že dostali peníze ze zahraničí na to, aby plenili a zapalovali veřejný majetek.
Podle agentury DPA sice vláda v Teheránu v úterý mluvila o mírném zklidnění situace, nicméně blokáda internetu, která pokračuje už čtvrtý den v řadě, může nasvědčovat tomu, že nepokoje pokračují. Úřady se omezením přístupu k internetu snaží zamezit lidem organizovat se prostřednictvím sociálních sítí.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí míní, že protesty proti zdražení benzinu byly bezpečnostní záležitostí, nikoliv dílem íránského lidu. „Přátelé a nepřátelé by měli vědět, že jsme zatlačili nepřítele zpět do vojenské, politické a bezpečnostní válečné arény,“ citovala Chameneího agentura Reuters, podle níž duchovní vůdce také oznámil, že protesty neorganizoval íránský lid.
