Většina ústavních právníků – nikoli však všichni, které Česká televize oslovila – se shoduje, že prezident Miloš Zeman nemá žádnou právní oporu pro to, aby se vyhnul jmenování jednoho z ministerských kandidátů, kterého ve vládě mít nechce. Podle Frekvence 1 doporučil Zeman na jednání v Lánech Janu Lipavskému (Piráti), aby se vzdal nominace na ministra zahraničních věcí. V minulosti zaznělo od něj i od premiéra Petra Fialy (ODS), že jednoho z kandidátů odmítá. Kdyby ani jedna strana neustoupila, mohl by se spor dostat k Ústavnímu soudu. V tom případě by ale hrozilo, že se jmenování nového kabinetu zdrží o několik týdnů.
Soudní spor o jmenování ministra by trval týdny. Podle některých právníků může prezident návrh odmítnout
UDÁLOSTI: Většina ústavních právníků se shoduje, že prezident musí jmenovat navrženého člena vlády (zdroj: ČT24)
Miloš Zeman se jako prezident v minulosti již několikrát vzpříčil návrhům, které by podle obvyklých výkladů zákonů měl bez zádrhelů realizovat. Nechtěl jmenovat několik navržených profesorů a sociálním demokratům dvakrát odmítl jmenovat kandidáty na ministry. Nyní na to chce navázat. Podle spekulací – které však nepotvrdil Zeman, Fiala ani nikdo z navržených ministrů – mu nevyhovuje nominace Jana Lipavského na ministra zahraničí.
Většina ústavních právníků, které oslovila Česká televize, je však přesvědčena, že prezident navrženého kandidáta jmenovat musí. „Prezident nemá zodpovědnost za vládu. Ta se zodpovídá Poslanecké sněmovně. Z toho vyplývá povinnost prezidenta jmenovat,“ míní vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Marek Antoš. Podle Jana Wintra z téže fakulty sice prezident může navrženého kandidáta odmítnout, ale pouze tehdy, „pokud tomu brání právní překážka, proč nemůže být ministrem, třeba z důvodu střetu zájmů“. Nikoli tedy v případě názorových neshod, jako je tomu v Lipavského případě.
Zeman však nalezl mezi experty na ústavní právo i zastání. Například vedoucí Katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch – tedy právník, kterého nynější prezident před časem neúspěšně navrhoval na ústavního soudce – je přesvědčen, že hlavě státu nic jasně nenařizuje návrhu na jmenování vyhovět.
„(Prezident) má samostatné pravomoci a omezen je tím, že nesestavuje vládu sám, ale jmenuje samostatně předsedu vlády a na jeho návrh ostatní členy vlády. Není ale tím návrhem vázán,“ prohlásil Gerloch.
Spor může rozhodnout Ústavní soud, trvalo by to týdny
Postoje expertů na ústavu nejsou ovšem pro politiky závazné. Pokud Fiala se Zemanem nenajdou společnou řeč, museli by jejich spor vyřešit ústavní soudci – kdyby premiér podal kompetenční žalobu. To by ovšem již tak se vlekoucí výměnu vládní garnitury ještě oddálilo.
„Pokud by byl podán kompetenční návrh Ústavnímu soudu a Ústavní soud by ho chtěl projednávat meritorně, věřím tomu, že by tu věc projednal přednostně. A pokud by k tomu Ústavní soud skutečně přistoupil jako k věci, která si zaslouží přednostní projednání, není zásadní důvod, proč by to nemohlo být rozhodnuto za několik týdnů,“ nastínil možný časový horizont takového sporu ústavní právník Ladislav Vyhnánek z Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Politolog z vysoké školy CEVRO Institut Petr Sokol – který je zároveň členem ODS, tedy jedné ze stran nové koalice – se domnívá, že by kompetenční žaloba nemusela být od věci. „Z dlouhodobého hlediska nakonec bude dobře, když se jednou provždy – nebo alespoň pro delší dobu – rozhodnutím Ústavního soudu ukáže, jak to je. Kdyby nebyl covid a nebylo třeba, aby se vláda rychle vyměnila i proto, že je politicky úplně jinak orientovaná než ta předcházející, tak by bylo i logické, aby se toto udělalo. V této situaci půjde odpovědnost za prezidentem,“ řekl Sokol v pořadu 90' ČT24.
Spor o jmenování navržených kandidátů na ministry považuje pro české ústavní prostředí za zásadní. „To, co popisujeme, je boj o charakter českého politického systému. Jestli se budeme posunovat k poloprezidentskému systému, kde prezident ovlivňuje zásadně vládu nebo má slovo v zahraniční politice větší než vůči dalším resortům, nebo jestli zůstaneme u parlamentní republiky, kde voliči vládu určují prostřednictvím voleb do Poslanecké sněmovny,“ míní.
Zpoždění by ovšem podle politologa z Fakulty právnické Západočeské univerzity a z Newton University Lukáše Valeše nemuselo nastat ani v případě, že by se spor dostal k Ústavnímu soudu. Dokáže si představit, že vláda vznikne, nebude však kompletní. „Když vycházíme z předchozích zkušeností, může se stát, že prezident bude jmenovat vládu až na jedno jméno a pověří některého člena vlády výkonem funkce ministra zahraničních věcí. Pak se premiér profesor Fiala pravděpodobně obrátí na Ústavní soud s kompetenční žalobou a bude se čekat, co se bude dít dál,“ nastínil.
Nemyslí si, že by Miloš Zeman chtěl výměnu vlády zdržovat. Za důkaz toho považuje, že prezident jmenoval nového premiéra a začal se scházet s kandidáty na ministry, přestože byl pozitivně testován na koronavirus a je v izolaci. „Nechce jmenování vlády jako celku zdržovat, nechce tím pádem výrazně prodlužovat mandát Andreji Babišovi (ANO). To by se prezident choval výrazně jinak,“ domnívá se Valeš.
Politologové se domnívají, že Zemanovy výhrady vůči Janu Lipavskému – jsou-li cíleny opravdu vůči němu – nejsou úplně neopodstatněné. Podle Valeše není Lipavský „ani charismatický, ani příliš dobrý rétor“, nemá dostatečné politické ani odborné zázemí. Petr Sokol poznamenal, že prezident „útočí na toho, kdo je v koalici nejslabší, ani tam není nutný“.
90' ČT24: Budoucí ministři u prezidenta (zdroj: ČT24)
„Prezident jmenuje vládu na návrh premiéra, není o čem diskutovat,“ zaznělo před 23 lety
Miloš Zeman je sice jediným prezidentem, který své výhrady vůči navrženým kandidátům úspěšně dotáhl k tomu, že na ministerstvech zahraničí a kultury nakonec seděli jiní lidé, než ČSSD původně v letech 2018 a 2019 žádala, ale není jediný, kdo měl k návrhům premiérů výhrady. Václav Klaus v roce 2005 po ostrých slovních přestřelkách jmenoval do Paroubkovy vlády Davida Ratha a stejně tak Václav Havel v roce 1998 jmenoval Zemanův kabinet i s Janem Kavanem a Václavem Grulichem, k nimž měl výhrady.
Že by to tak být nemuselo, tehdy jednoznačně odmítl sám Zeman. „Článek 68 ústavy hovoří naprosto jednoznačně: prezident jmenuje vládu na návrh premiéra. Takže si myslím, že není o čem diskutovat. Stručně řečeno, o tom, kdo bude ve vládě sociální demokracie, rozhodnou sociální demokraté,“ vymezil se tehdy v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes vůči Havlovi.
Zatímco Zemanova vláda byla jmenována měsíc a tři dny po volbách, letos uplynuly od voleb, které vyhrála koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a společně s koalicí PirátiSTAN získala většinu v Poslanecké sněmovně, téměř již dva měsíce. U moci je stále stará vláda ANO a ČSSD, byť demisi podala již počátkem listopadu.
Prezident jmenoval poslední listopadovou neděli novým premiérem Petra Fialu a následně zahájil pohovory se všemi ministerskými kandidáty, které Fiala navrhl. Měly by skončit v pátek. Následně se chce Zeman sejít s Fialou. Naleznou-li řešení situace kolem Lipavského, mohla by být vláda jako celek jmenována a následně se ujmout moci v polovině prosince.