Hlavní události
- Prezident Miloš Zeman byl v pražské Ústřední vojenské nemocnici hospitalizovaný bezprostředně po sněmovních volbách, v neděli 10. října. Jednlo se již o druhou hospitalizaci od konce prázdnin.
- Důvody hospitalizace nejsou přesně známé, Pražský hrad diagnózu nezveřejnil. Mediální výstupy první dámy Ivany Zemanové a kancléře Vratislava Mynáře se držely jen obecných prohlášení. Později chirurg Pavel Pafko, který je členem prezidentova lékařského konzilia, řekl, že Zeman má chronické jaterní onemocnění.
- Podle stanoviska ÚVN zveřejněného v pondělí 18. října Senátem prezident nebyl schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti a jeho prognóza do budoucna byla krajně nejistá. Kancelář prezidenta prý tuto informaci obdržela již 13. října.
- Kontroverze vzbudila návštěva dosluhujícího předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) u prezidenta ze 14. října, jejímž výstupem byl Zemanův podpis pod listinou svolávající novou sněmovnu. Setkání zorganizoval kancléř Mynář bez vědomí ÚVN. Kancléř čelí výzvám politické scény, aby na svou funkci rezignoval.
- Senát a zástupci stran zvolených do nové sněmovny zahájili jednání o článku 66 Ústavy. Ten popisuje, za jakých okolností je možné přenést prezidentské pravomoci na další vrcholné ústavní činitele.
- Ve čtvrtek 4. listopadu nemocnice prezidenta přeložila na rehabilitační oddělení.
- Senátní komise pro ústavu uvedla 9. listopadu, že by nyní neměli zákonodárci jednat o případném přenesení prezidentských pravomocí, pokud se stav hlavy státu nezhorší.
- Dne 15. listopadu byl Zeman přeložen na lůžko dlouhodobé péče.
- Ve čtvrtek 25. listopadu byl prezident z Ústřední vojenské nemocnice propuštěn. Kvůli nákaze koronavirem se ale záhy vrátil. Znovu nemocnici opustil v sobotu 27. listopadu.