Zeman se sešel s Jurečkou. Řešili důchodovou reformu i zneužívání dávek

9 minut
Brífink Mariana Jurečky po jednání s prezidentem
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman v pátek v Lánech absolvoval další ze schůzek s možnými členy nové vlády. Setkal se Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), který je kandidátem na ministra práce a sociálních věcí a ve funkci by chtěl do dvou let prosadit změny v důchodovém systému. Politici spolu také mluvili o zneužívání sociálních dávek. Lidovecký šéf setkání označil za konstruktivní, k jeho vizím neměl prezident výhrady. Hlavě státu přivezl jako dárek knihu o historii lidovců a křesťanských hodnotách. Jurečka byl v předminulém volebním období ministrem zemědělství v tehdejší Sobotkově vládě.

Budoucí kabinet ve svém koaličním programu slibuje důchodovou reformu, pravidelnou valorizaci penzí a minimální mzdy či podporu částečných úvazků a dětských skupin.

„Chci dělat sociálně adresnou politiku, věnovat se palčivým problémům péče o lidi. Chci dělat dobrou rodinou politiku, podporovat rodiče. Dnes chybí dobrá prevence, pomoc, jak třeba předcházet krizovým situacím, které vedou k rozpadu rodin. Hovořili jsme poměrně podrobně o mých představách, jak dotáhnout důchovodou reformu,“ řekl Jurečka po setkání.

Minimální důchod

Upřesnil, že by chtěl do dvou let prosadit změny v penzijním systému. Zmínil zavedení minimální penze ve výši deset tisíc korun nebo vyšší důchod za výchovu dětí. Od roku 2023 se má důchod za každé vychované dítě zvednout o 500 korun, nejvýš však o 1500 korun. Tento zákon už je ale schválený, přijal se v minulém volebním období.

Rodičům by k důstojné penzi měla podle Jurečky stačit výchova více dětí a bezdětní si budou muset na důchod výrazněji naspořit. „Já bych chtěl, aby rodiče, kteří dnes vychovávají dvě nebo tři děti, případně víc, a mají průměrné příjmy, mohli počítat s tím, že toto je základní investice, která jim bude stačit pro důstojný důchod v budoucnu. Pro lidi, kteří z různých důvodů osobních, zdravotních a tak dále děti nemají, nemohou mít, nedělají investici do dětí, musí být motivace ze strany státu, aby si výraznějším způsobem si spořili na budoucí důchod,“ vysvětlil.

Jurečka řekl, že základem financování penzí by měl být stále takzvaný průběžný pilíř, do kterého plynou odvody. Míní, že by se navýšením penze za výchovu dětí mohla udržet vyšší porodnost, zajistili by se tak budoucí plátci do systému. Posílit se má i spoření na stáří. Podle expertů bude ale nutné do financování penzí zapojit daně, z nichž by se měl základní důchod platit. Jinak se jen dosavadní vybraná suma z odvodů přerozdělí. Polepšili by si sice lidé s nízkou penzí, ale ostatním by důchod klesl. Vedlo by to podle nich k novelizaci důchodů. 

Nový ministr práce počítá také se zavedením víceletého financování sociálních služeb či s navyšováním příspěvku na péči. Zvážit chce valorizaci rodičovské a životního minima. Prosadit chce zákon o sociálním podnikání.

Zeman ze svého fondu podporuje klokánky pro děti v tísni. V minulosti se zajímal také o fungování hospiců. Jurečka uvedl, že mluvil s hlavou státu i o důležitosti paliativní péče a terénních sociálních služeb. „On sám (prezident) je dnes, řekněme, příkladem toho, že sociální péče v Česku umí velice dobře fungovat,“ dodal.  

Páteční schůzka uzavřela první týden rozhovorů hlavy státu s kandidáty a kandidátkami do ministerských funkcí. Setkání mají skončit 13. prosince. Dosud prezidenta v Lánech navštívilo sedm navržených členů a členek budoucího kabinetu, Jurečka je osmý. Prezident kvůli svému nakažení covidem musí být v izolaci, při setkáních tak sedí v prosklené buňce a debata se vede přes mikrofony.

Někteří právníci a politologové poukazují na to, že pohovory prezidenta s kandidáty na ministerské funkce nemají oporu v ústavě. Kritici považují dvoutýdenní cyklus schůzek za průtahy při jmenování nové vlády v době, kdy se Česko potýká se silnou vlnou covidové epidemie a zdražováním. Pětice stran uzavřela koaliční dohodu 8. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 36 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...