Čtyřicet kilometrů nových dálnic ročně by chtěl otevírat kandidát na vedení ministerstva dopravy Martin Kupka (ODS). Řekl po jednání s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech. Kromě Kupky navštívila v pondělí prezidenta i kandidátka na ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).
Koaliční smlouva řadí v oblasti dopravy na první místo přípravu stavby prvních vysokorychlostních tratí a dále dostavbu některých dálnic – jmenovitě D1, D35 a Pražského okruhu. To byly také priority, které kandidát na ministra Martin Kupka představil prezidentovi na pondělním pohovoru.
„Klíčové je postoupit v dostavbě dálniční sítě v České republice a zároveň připravit vysokorychlostní tratě, které by i v tomto zařadily Českou republiku do společenství evropských států,“ shrnul jádro toho, co hlavě státu řekl. Z dálnic se kromě D35 a Pražském okruhu zmínil i o jihočeské D3 nebo D52, která má být součástí spojení Brno–Vídeň. „Představil jsem svůj pohled, co je reálně možné zvládnout a co chci posunout dopředu, pokud budu jmenován ministrem dopravy,“ dodal Kupka.
Otevírat by chtěl kandidát na ministra dopravy každý rok desítky kilometrů nových dálnic. „Výhled nových a dokončovaných staveb sahá v dalších letech až ke čtyřiceti kilometrům ročně. Pokládám za důležité, aby to byly desítky kilometrů dálnic, které se v dalších letech budou dokončovat,“ prohlásil. Již dříve řekl, že by považoval za osobní chybu, kdyby se otevíraly jen jednotky kilometrů, jako to bylo v roce 2018 (čtyři kilometry).
Kritický je Kupka k tomu, že nynější ministr dopravy v demisi Karel Havlíček (ANO) vede resort současně s ministerstvem průmyslu a obchodu. Podle kandidáta na jeho nástupce potřebují chystané projekty „energii ministra na plný úvazek“. V té souvislosti také zopakoval, že pokud se stane ministrem dopravy, vzdá se svých dalších politických funkcí – je starostou Líbeznic, náměstkem středočeské hejtmanky a radním pro dopravní infrastrukturu.
Při debatě s Milošem Zemanem se navržený šéf resortu dopravy nevyhnul ani debatě o lodní dopravě, jejímž dlouhodobým zastáncem prezident je. Zeman rád hovoří o propojení vodních cest kanálem Dunaj–Odra–Labe, stočila se k němu i debata s kandidátkou na ministryni životního prostředí Annou Hubáčkovou (KDU-ČSL).
Nová koalice s kanálem nepočítá, ve smlouvě podepsané pěti stranickými předsedy stojí ambice práce na kanálu zastavit a zrušit územní rezervy pro něj určené. Kupka řekl, že pro lodní dopravu považuje za zásadní splavnění Labe, léta zablokované projekty na jeho dolním toku.
Schůzka s Langšádlovou
Po Kupkovi dorazila do Lán také kandidátka na ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Ta diskusi s prezidentem označila za věcnou a širokou. „Hovořili jsme jak o základním výzkumu, tak o aplikovaném výzkumu. Hovořili jsme i o tom, jak by zejména aplikovaný výzkum měl podporovat naši hospodářskou situaci,“ prohlásila.
Prvním cílem nominované ministryně je udržet rozpočet pro vědu ve výši dvou procent HDP. Dalším úkolem je dle jejích slov vytvořit podmínky pro příliv soukromého kapitálu do výzkumu. Podporovat chce i návrat vědců, kteří si našli práci v jiných zemích, zpět do Česka.
Tématem jednání s prezidentem byla také spolupráce s Izraelem. „Doufám, že se nám podaří ještě více využít dobrých vztahů mezi Českou republikou a Izraelem v posílení oblasti vědy a výzkumu,“ komentovala Langšádlová.
Vytvořit chce také právní rámec k propojení výzkumných ústavů a vysokých škol se soukromými firmami. „Já jsem priority vědy a výzkumu projednávala s panem premiérem Fialou a tam jsme se zcela shodli,“ oznámila Langšádlová.
V pořadu Interview ČT24 pak Langšádlová přiblížila, že prezident Zeman jí vytkl, že za sebou nemá publikace v oblasti vědy a výzkumu, dál se ale podle ní diskuze týkala témat resortu. „Myslím, že je důležité, aby výzkum podpořil hospodářský růst a transformaci ekonomiky. Musíme v poměrně krátké době změnit naši ekonomiku v ekonomiku s přidanou hodnotou,“ uvedla.
Zmínila také, že jednou z jejích priorit je sladění podmínek pro ženy a muže v oblasti vědy a výzkumu. Pro zlepšení komunikace vlády je podle ní zásadní pracovat na podobě takzvané strategické komunikace, která by pomohla i proti šíření dezinformací.
Nejočekávanější setkání naplánovala hlava státu na úterý, kdy má na lánský zámek dorazit Jan Lipavský, kterého nominovali Piráti na ministra zahraničí. Ačkoli to nepotvrdil Zeman, jmenovaný premiér Petr Fiala (ODS) ani předseda Pirátů Ivan Bartoš, spekuluje se o tom, že Lipavský je kandidátem, o němž prezident řekl, že jej nechce jmenovat.
Podle Langšádlové by vládu mohl prezident jmenovat příští týden. „Je pro nás rozhodující to, že všech pět předsedů koaličních stran stojí za všemi ministerskými kandidáty,“ řekla v Interview ČT24. Zopakovala také, že v případě toho, že by prezident odmítl jednoho z kandidátů na ministerské křeslo jmenovat, podala by vládní koalice na prezidenta kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.
Zeman i Fiala dali najevo, že by celá nová vláda mohla být jmenována po 13. prosinci. Detaily by mohly vyplynout ze schůzky prezidenta s novým premiérem, která bude následovat po Zemanových rozhovorech se všemi kandidáty. Mělo by k ní dojít o víkendu, případně začátkem příštího týdne.
