Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
Horní Novomlýnská nádrž patří v létě k vyhledávaným rekreačním oblastem. V okolí se nacházejí kempy i půjčovny motorových a bezmotorových plavidel. Policisté proto během sezony pořádají několik preventivních kontrol přímo na vodní hladině.
„Je tady kemp ATC Merkur, který patří k největším v republice. Když je naplněný, může se v oblasti pohybovat až deset tisíc lidí,“ uvedl zástupce vedoucího obvodního oddělení policie v Pohořelicích Josef Blahut.
Policisté při akcích oslovují rekreanty, rozdávají jim informační materiály a připomínají základní bezpečnostní pravidla. Kontrolují také lidi, kteří řídí nejrůznější plavidla.
Podobná pravidla jako na silnici
Jedním z nejčastějších prohřešků je podle Blahuta řízení motorového člunu pod vlivem alkoholu. Část lidí si podle něj stále neuvědomuje, že také na vodě platí pravidla podobná těm v silničním provozu. „Mezi lidmi ještě není takové povědomí o tom, že by se na vodě měla dodržovat určitá pravidla. Jedním je právě zákaz požívání alkoholu při řízení plavidla,“ řekl Blahut.
Samotná kontrola probíhá podobně jako na silnici. Policisté se ke kontrolovanému plavidlu opatrně přiblíží a jeho vůdce vyzvou k dechové zkoušce. Při některých akcích je doprovází také pracovník Státní plavební správy. „Pokud na vodě někoho vidíme, přijedeme k němu tak, abychom ho neohrozili, a provedeme dechovou zkoušku. Když je člověk pod vlivem alkoholu, oznámíme přestupek příslušnému správnímu orgánu,“ popsal policista.
Podle něj záleží také na míře ovlivnění a konkrétních okolnostech. Pokud dotyčný není schopný plavidlo bezpečně ovládat a ohrožuje další osoby, policisté dle Blahuta nemohou takové jednání tolerovat.
Kontrolují doklady i technický stav lodí
Státní plavební správa se při společných akcích zaměřuje také na technický stav plavidel a potřebnou dokumentaci. Na nádrži se totiž kromě rekreačních člunů pohybují také větší lodě využívané k osobní dopravě.
Spolupráce policie a plavební správy trvá podle Blahuta přibližně čtyři roky. „Pracovník plavební správy jede s námi na člunu a provádí vlastní kontroly. My mu zajišťujeme součinnost, například při dechových zkouškách nebo pořizování fotodokumentace,“ vysvětlil.
Pravidla se dle policie vztahují také na uživatele menších plavidel, například paddleboardů. Právě jejich obliba v posledních letech roste, ne všichni uživatelé ale znají povinnosti, které pro ně na vodě platí. „Preventivní akce děláme proto, abychom mezi veřejností šířili povědomí o tom, jak se mají lidé na vodě chovat, aby byli ohleduplní ke svému okolí a dbali na vlastní bezpečnost,“ podotkl Blahut.
Děti by měly mít plovací vestu
Zvláštní pozornost věnují policisté rodinám s dětmi. Ty by podle nich měly být u vody neustále pod dohledem dospělých a na plavidlech vybavené plovací vestou. „Největší chybou rodičů je, že děti vestu nemají. Vodní plocha je rozlehlá a z jejího středu je to ke břehu třeba pět set metrů. Když se loďka převrátí, může to mít fatální následky,“ upozornil Blahut.
Vestu by dle něj neměli podceňovat ani dobří plavci. Ve vodě je může překvapit únava, náhlá změna počasí nebo vlny. „I zdatný plavec se může na takové vodní ploše utopit,“ varoval policista.
Utonutí často souvisejí s alkoholem
Policisté v minulosti řešili také nehody jachet nebo převrácené čluny. Blahut připomněl například případ člověka, který během dvou dnů dvakrát převrátil jachtu a hasiči ho museli pokaždé dostat ke břehu.
Nejtragičtějšími událostmi ale zůstávají utonutí. Ta podle policie často souvisejí právě s alkoholem. „Bývají to například rybáři, kteří vyjedou opilí na vodu, aby zakrmili nebo označili lovné místo, a utopí se,“ popsal Blahut. Úmrtí přímo spojené s provozem člunu ale podle něj policisté v oblasti zatím řešit nemuseli.
Riziko může představovat také už zmíněná rychlá změna počasí. Na otevřené vodní ploše se mohou při silnějším větru vytvořit i půlmetrové vlny. Nebezpeční jsou zároveň neoznačení plavci, které mohou vůdci plavidel snadno přehlédnout. „Nejdůležitější je dbát na vlastní bezpečnost, být ohleduplný k okolí a všímat si toho, co se děje kolem. Stačí, aby začalo foukat, a podmínky se mohou velmi rychle změnit,“ uzavřel Blahut.
V případě krizové situace mají lidé volat na tísňové linky 158 nebo 112.
Počet rekreačních plavidel roste
Státní plavební správa loni (SPS) v tuzemsku evidovala 21 plavebních nehod, letos zatím šest a nešlo o závažné případy. Počet nehod se v posledních letech zásadně neměnil, avšak počet plavidel stoupl zhruba na dvojnásobek. Plavidla kontroluje SPS a policie, která v posledních letech kvůli narůstajícímu provozu dohled na vodních plochách zvyšuje.
Podle ministerstva dopravy bylo malých a rekreačních plavidel v Česku evidovaných v roce 2016 zhruba 16 tisíc, nyní přes 22 tisíc. Kromě nich je zhruba stejné množství těch, která evidenci nepodléhají, což jsou plavidla, které mají výkon motoru nižší než čtyři kilowatty, hmotnost nižší než tisíc kilogramů včetně povinného zatížení a v případě plachetnic plochu plachet menší než 12 metrů čtverečních.





























