Krajský soud v Hradci Králové v úterý rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka. Trtík, který byl v roce 1950 vězněn v souvislosti s perzekucí faráře Josefa Toufara umučeného komunistickou Státní bezpečností (StB), byl tehdy ve věci nezákonně zadržován, vyplynulo z nynějšího rozhodnutí soudu.
O očištění Trtíka, který zemřel v roce 2007, usiluje jeho dcera Marie Vavřičková. Toufar byl soudně rehabilitován v říjnu 2024. „Pan Trtík je účasten soudní rehabilitace ve smyslu rehabilitačního zákona,“ řekl předseda senátu krajského soudu Jiří Vacek. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce si nechal lhůtu na podání stížnosti.
„Je to zásadní věc, aby došlo k morálnímu očištění pana Trtíka, protože dosud žádný státní orgán neřekl, že byl v tom vězení nespravedlivě. To se stalo až dnes. Pokud byl rehabilitován pan Toufar, měl by být rehabilitován i on,“ řekl právní zástupce Lubomír Müller.
Odmítl spolupracovat s StB, říká právní zástupce
Trtíka zatkla StB 18. února 1950 a vězněn byl přinejmenším do 14. března 1950. V procesu spojeném s takzvaným číhošťským zázrakem měl podle Müllera potvrdit vykonstruovanou verzi o církevním podvodu, spolupracovat ale odmítl. Trtík byl vyslýchán a vězněn.
Trtík podle Müllera vystupoval v kauze takzvaného číhošťského zázraku jako podezřelý. Když se ale proces s farářem Josefem Toufarem nemohl uskutečnit, protože Toufar zemřel 25. února 1950 na následky brutálního vyšetřování, komunistické vedení dalo pokyn k zatčení vybraných představitelů mužských řádů a k zahájení přípravy procesu s nimi. Zatčeni byli opati Bohumil Vít Tajovský a Augustin Machalka, v březnu 1950 následovalo zatčení dalších sedmi představitelů řádu. „V tomto případu byl pan Trtík použit jako svědek, záležitost s Číhoští byla tentokrát jen okrajová,“ řekl Müller.
„Návrh na rehabilitaci se týká pana Trtíka a zmíněného období. Celá věc měla kontext s takzvaných číhošťským zázrakem. Pan Trtík byl pomocníkem pana faráře Toufara. Pan Trtík byl vzat do vazby pro podezření, že se na tom údajném podvodu podílel. Když se ukázalo, že je to nedůvodné, tak ho pustili, aniž by mu bylo přiznané odškodnění,“ dodal Müller.
Kněz Toufar je jednou z nejznámějších obětí poúnorového komunistického tažení proti církvi. Do soukolí StB se dostal poté, co se v prosinci 1949 při mši v jeho kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku údajně pohnul kříž na hlavním oltáři.
Vládnoucí komunistická moc se rozhodla využít události k diskreditaci církve, v níž spatřovala překážku na cestě ke kolektivizaci venkova. „Zázrak“ označila za podvod, který byl podle ní součástí protistátního spiknutí katolické církve, a případ využila k útokům na církevní kruhy. Ty vyvrcholily sérií politických procesů s náboženskými činiteli.
