Rehabilitace

Na Ukrajině roste počet firem, které zaměstnávají válečné veterány. Těch je registrováno na milion dvě stě tisíc. Je po nich poptávka i proto, že za poslední tři roky se počet lidí v produktivním věku na Ukrajině snížil o sedmadvacet procent.

Soud pravomocně rehabilitoval manželku a syna popraveného Rudolfa Slánského za to, že je komunistický režim nezákonně zbavil osobní svobody. Vyhověl tak návrhu politikovy dcery Marty. Slánského manželka Josefa byla v roce 1952 po zatčení svého manžela několik měsíců vyslýchána v ruzyňské věznici. Jejího syna Rudolfa, disidenta, stát bezdůvodně krátce zadržel o dvacet let později.

Před třemi lety vyvolal mimořádnou vlnu solidarity příběh jihomoravského záchranáře, který cestou z práce prodělal mozkovou mrtvici a ve 43 letech ochrnul. Jeho šance na přežití byly malé, Zdeněk Mikula se ale nevzdává a stále dělá pokroky. Navzdory prognózám se postavil na nohy a jeho snem je začít chodit. Dál ho podporují kolegové, na jeho rehabilitace dokonce vyhlásili sbírku.

Sedmiletý Daniel trpí deficitem genomu v oblasti patnáctého chromozomu, je to ojedinělá diagnóza, kterou lékaři zatím odhalili u osmi lidí na celém světě. Půl roku po narození se přestal vyvíjet, dnes je díky rehabilitaci v léčebném ústavu karvinských lázní Darkov na úrovni ročního dítěte. Léčba zatím neexistuje.

Když Petr Buben v roce 1983 odmítl nastoupit základní vojenskou službu, netušil, že to bude ovlivňovat jeho život až dodneška. Režim ho totiž za jeho postoj zavřel na psychiatrii, kde musel proti své vůli absolvovat „léčbu“ silnými psychofarmaky a elektrošoky. Šest let po revoluci se poprvé obrátil na úřady s žádostí o rehabilitaci. A teprve nedávno se konečně dočkal. Jeho případ vyvolává otázky nad tehdejším zneužíváním psychiatrie proti odpůrcům režimu. Dodnes jde o málo zmapovanou kapitolu totalitní éry. V pořadu Reportéři ČT se jí věnoval Karel Vrána.

Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí otevřel robotickou tělocvičnu za více než 16 milionů korun. Poslouží rehabilitaci pacientů se získaným poškozením mozku. Pro ústav je to první krok pro zařazení do rehabilitačního kranioprogramu.

Během těchto měsíců jsou Nejvyšším soudem rehabilitovány desítky lidí, kteří byli v druhé polovině šedesátých let zavíráni do vězení kvůli nošení dlouhých vlasů. Perzekuce takzvaných mániček se odehrávala v době relativní kulturní svobody, pro niž se vžilo sousloví „zlatá šedesátá“. Omluvu demokratického státu za dávná příkoří, která mnohdy osudově proměnila jejich životy, přijímají dnešní osmdesátníci se zadostiučiněním, a to i po desetiletích. Pro Reportéry ČT téma zpracoval David Vondráček.

Více než dvacet ukrajinských odborníků pod vedením amerických psychologů se v Česku školí v tom, jak pomoci vojákům zpracovat válečná traumata. Následně budou ve vlasti cvičit další specialisty. Projektu se účastní lidé, kteří sami prošli bojem.

Státní zastupitelství přezkoumává více než sto dvacet let starý případ vraždy Anežky Hrůzové u vsi Polná, za kterou byl tehdy na základě nepřímých důkazů odsouzen židovský mladík Leopold Hilsner. V kauze se objevily nové důkazy, které dále prokazují Hilsnerovu nevinu. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Ukrajina kromě bojových starostí hledá cestu, jak se postarat o válečné veterány. Jejich zranění často vyžadují dlouhou následnou léčbu. Rehabilitačních center je ale v zemi málo a jsou přeplněná. Pomoct se rozhodly české kraje: přidají peníze na projekt v Užhorodě.

Soud rehabilitoval Josefa Janíčka. Člen skupiny The Plastic People of the Universe pobyl v roce 1976 půl roku ve vazebních věznicích. Nyní soud rozhodl, že byla vazba nezákonná. Janíčkův advokát označil verdikt za morální satisfakci.

Soudce Robert Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působení v komunistické justici, to uvedl na svém webu.

Ruská agrese na Ukrajině má dopad jak na fyzickou, tak i psychickou stránku vojáků. Vybrané muže, kteří mají za sebou nepříjemné zkušenosti na frontě, posílá ukrajinské velitelství na rehabilitace. Po dvoutýdenní ozdravné kúře se následně vrací do boje. V sanatoriu v Charkově už se vystřídalo na tři a půl tisíce vojáků.

Podle Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice se zhruba každý čtvrtý Čech potýká se syndromem vyhoření. Čísla se zvýšila po covidu a se zhoršením ekonomické situace. Příčinou podle odborníků nebývá jen pracovní vyčerpání, ale jakákoliv dlouhodobá zátěž.

Okresní soud v Chebu v pondělí rehabilitoval občana bývalé Německé demokratické republiky Steffena Schlegela, který se v září 1989 pokusil spolu se dvěma přáteli o přechod hranice z tehdejšího Československa do Spolkové republiky Německo. Českoslovenští pohraničníci ho při tom zadrželi a postřelili do nohy. Po čtyřech dnech zadržování byl vyhoštěn a předán německé tajné službě Stasi. Soudce Rostislav Tomis v pondělí rozhodl, že může požádat o odškodnění.

K důsledkům války na Ukrajině patří i zranění, která i po zhojení potřebují péči špičkových odborníků. Těm, kdo přišli o končetiny – ať už na frontových liniích, nebo v zázemí – pomáhají rehabilitační specialisté na nové klinice v západoukrajinském Lvově.

Umělá inteligence čte myšlenky a převádí je na text. Stačí jí sledovat mozkovou aktivitu člověka. Podle vědců to přináší doposud netušené možnosti v léčbě lidí, kteří po mozkové mrtvici přišli o schopnost mluvit. Popsali to ve studii, která vyšla v odborném časopise Nature Neuroscience.

Ruská agrese na Ukrajině už si vyžádala tisíce obětí. Mezi hlavní ohniska bojů v Donbasu dlouhodobě patří okolí Bachmutu, kam podle britské rozvědky posílá Moskva další jednotky. Tamější zákopová válka se i proto stále více podepisuje na fyzické kondici ukrajinských vojáků. O její zlepšení usilují mimo jiné zakladatel skupiny frontových terapeutů Oleg Ševcov a fyzioterapeut Serhij Ivanov, s nimiž natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

I z invalidního vozíku si chce Soňa Mikešová ze Světlé nad Sázavou najít práci, aby nebyla odkázaná jen na pomoc rodiny a nadací. V nejnáročnějším období covidu pracovala jako zdravotní sestra na havlíčkobrodské interně, krátce na to onemocněla. A po operaci nádoru ochrnula, takže se do své staré práce vrátit nemůže.

Na Ukrajině je podle tamních úřadů momentálně milion dvě stě tisíc veteránů. Po konci války by jejich počet mohl vzrůst na pět milionů. Řada z vojáků přišla v bojích k těžkým zraněním a momentálně se rehabilitují ve speciálních centrech. Součástí jejich terapie a léčby je v některých případech i jízda na koni.

Generál Jan Syrový, který byl v roce 1947 odsouzen k 20 letům vězení za údajnou spolupráci s nacisty, nemá nárok na soudní rehabilitaci pro nezákonné zbavení majetku. Rozhodl o tom pražský městský soud. Usnesení není pravomocné, lze proti němu podat stížnost. Podle rozhodnutí nebyly pro soudní rehabilitaci splněny podmínky, příbuzní Syrového, který zemřel v roce 1970, se ale mohou náhrady podle soudu domáhat jinou cestou.

Martin Maryška, kterého před 56 lety zadrželi příslušníci veřejné bezpečnosti a dali ho ostříhat, uspěl u soudu a byl rehabilitován. České televizi to sdělil jeho advokát Lubomír Müller. V roce 1966 tehdy devatenáctiletého mladíka s dlouhými vlasy zadržela bezpečnost společně s dalšími „máničkami“ v Praze v rámci několikadenního zátahu.

Jsou to oběti války, které neplní titulky novin. Svědkové konfliktu, kteří nemluví. Psi na Ukrajině nyní mají místo, které jim dává nový život a které jim ho také zachraňuje. O tom, co viděli nebo zažili, mluvit nemohou, přesto si nesou silné příběhy. V kyjevském centru nyní pečují nastálo asi o deset psů.

Třiadvacet potomků vězňů gulagu žaluje dolní komoru ruského parlamentu kvůli tomu, že se pořád nemohou vrátit domů. Mají na to právo podle rehabilitačního zákona z roku 1991 a navíc to před dvěma lety potvrdil i ruský ústavní soud. Příslušný zákon o navracení majetku obětem stalinistických represí ale Státní duma dosud neschválila. Žalobou na dolní parlamentní komoru se nově odmítl zabývat nejvyšší soud, právníci potomků vězněných se ale chtějí odvolat.