Nejvyšší soud napravuje příkoří vůči máničkám. Za dlouhé vlasy čelily státním represím i násilí

13 minut
Reportéři ČT: Máničky
Zdroj: ČT24

Během těchto měsíců jsou Nejvyšším soudem rehabilitovány desítky lidí, kteří byli v druhé polovině šedesátých let zavíráni do vězení kvůli nošení dlouhých vlasů. Perzekuce takzvaných mániček se odehrávala v době relativní kulturní svobody, pro niž se vžilo sousloví „zlatá šedesátá“. Omluvu demokratického státu za dávná příkoří, která mnohdy osudově proměnila jejich životy, přijímají dnešní osmdesátníci se zadostiučiněním, a to i po desetiletích. Pro Reportéry ČT téma zpracoval David Vondráček.

S represemi se v šedesátých letech setkal i bývalý český premiér Vladimír Špidla. Když byl v této dekádě zatčen bezpečnostními složkami, bylo mu osmnáct let. Vzpomíná, že si tehdy šel na Václavském náměstí vyzvednout gramofonovou desku. A dodává, že dlouhé vlasy mu v té době sahaly až na ramena.

„Typická mánička. Máma po mně chtěla, abych jí dal zprávu. Přešel jsem na druhou stranu ulice, protože tam byla telefonní budka, a zavolal jsem jí, že jdu domů. Otevřel jsem dveře budky, vylezl ven a tam mě sebrali dva chlapi v civilu,“ popsal expremiér.

Muži ho poté odvlekli na policejní stanici do Krakovské ulice, kde byl následně zmlácen a ostříhán. „Pro mě bylo nejdrsnější, že jsem musel sedět na židli, mít ruce na kolenou a přišel policista, který mě praštil pěstí do obličeje. Naříkal, že už má utlučenou ruku, ale naštěstí má rukavice. Řezali do mě tak, že by mě zabít mohli. Měl jsem pořádnou posttraumatickou poruchu. Pochopitelně jsem chodil na psychiatrii. Co si pamatuju, trvalo rok a půl, než jsem se z toho dostal ven,“ popsal Špidla.

Celá záležitost se odehrála 22. srpna 1969, kdy končil demokratický proces pražského jara a socialismus s lidskou tváří začínal být nahrazován normalizací, kdy padly představy o demokratizaci společnosti. Špidla byl přitom jedním z posledních, kteří byli kvůli dlouhým vlasům odchyceni a zbiti.

Normalizační moc poté začala koncem roku 1969 proti nekonformní mládeži měnit taktiku, máničky začala odsuzovat přímo politickými paragrafy, pokud byly spojeny s neoficiální kulturou či undergroundem.

Předtím v polovině šedesátých let však byly povoleny mimo jiné i studentské majálesy s krotkou satirou. Mladí lidé se tehdy mnohdy vymezovali vůči komunistickému režimu, nosili dlouhé vlasy a poslouchali hudbu, která se komunistům nelíbila.

Nesměli jsme snad nikam, řekl Hutka

Nejvyšší soud ve druhé polovině roku 2023 rehabilitoval po 57 letech čtrnáct mániček. Mezi nimi je například Martin Maryška, který byl v šedesátých letech kvůli dlouhým vlasům šestnáct měsíců za mřížemi, a také Miloš Turek, jemuž bylo v době represí šestnáct let. Jejich právníci usilují rovněž o odškodnění, které by bylo symbolické a v řádu tisíců korun.

Pro Turka znamenaly dlouhé vlasy v šedesátých letech sounáležitost se skupinou Rolling Stones, její hudbou a protest proti nesvobodě. „Protože to bylo všechno nalajnovaný, zaškatulkovaný. Co se vymykalo, tak bylo špatný,“ zdůvodnil Turek.

Státní represe se vůči němu projevily i tehdy, když byl v sedmnácti letech vyhozen ze střední školy kvůli neúčasti na socialistické brigádě a máničkovství.

Máničky v šedesátých letech přitom nebyly jen násilím stříhány a mláceny, někdy také pobývaly ve vazbách či kriminálech, jako tomu bylo v případě Turka nebo Maryšky. S represemi se setkal i hudebník a skladatel Jaroslav Hutka. „Když se naši vraceli z Německa, tak jsem jim šel naproti na nádraží. Otec musel zaplatit padesát korun pokuty za znečištění nádraží, protože my jsme nesměli ani do tramvaje, ani na nádraží, snad nikam,“ popsal.

Hromadné ostříhání vyvolalo protest

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna podotkl, že Veřejná bezpečnost proti máničkám zakročila v srpnu 1966. Tehdy provedla akci, kdy ostříhala vlasaté mladíky, kteří se scházeli na schodech poblíž Národního muzea. Následně oznámila, že se to setkalo s pozitivní odezvou u veřejnosti.

Akce nicméně vyvolala protest. Podle Petra Blažka z Muzea paměti XX. století se 20. září 1966 na Staroměstském náměstí sešlo zhruba třicet protestujících, kteří byli postiženi represivní kampaní. „Šli jsme a ti lidé se na nás pomalu nabalovali. To bylo hlavně proti komunistům, policii a jejich přístupu. Podle toho se vykřikovala hesla: Vraťte nám vlasy,“ vysvětlil Turek. Zhruba polovina protestujících tehdy dostala nepodmíněné tresty, dodal Blažek.

Označení „mánička“ podle Denisy Kirschnerové, která je ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka, původně pochází z představení Spejbl versus Drákula. „V jednu chvíli tam Hurvínek s Máničkou coby květinové děti zpívají píseň Rety tety Margarety a obě postavičky jsou dlouhovlasé. Závěrem té písně říká pan Spejbl: Tak dost, přiznejte se, který z vás je Mánička!“ popsala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 2 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 5 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 7 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 10 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
před 19 hhodinami

Humanitární podpora Ukrajiny ano, dodávky zbraní a munice už ne, ukazuje průzkum

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
včeraAktualizovánovčera v 13:53
Načítání...