Vlasy

Během těchto měsíců jsou Nejvyšším soudem rehabilitovány desítky lidí, kteří byli v druhé polovině šedesátých let zavíráni do vězení kvůli nošení dlouhých vlasů. Perzekuce takzvaných mániček se odehrávala v době relativní kulturní svobody, pro niž se vžilo sousloví „zlatá šedesátá“. Omluvu demokratického státu za dávná příkoří, která mnohdy osudově proměnila jejich životy, přijímají dnešní osmdesátníci se zadostiučiněním, a to i po desetiletích. Pro Reportéry ČT téma zpracoval David Vondráček.

Nejvyšší soud zrušil rozsudky nad čtrnácti muži, kteří se v roce 1966 zúčastnili protestu „mániček“, tedy dlouhovlasých mladíků. Zprostil je obžaloby podané tehdejší prokuraturou, vyhověl tak stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na elektronické úřední desce.

Američtí vědci věří, že se jim podařilo odhalit příčinu šedivění vlasů s přibývajícím věkem. Za tento fenomén podle nich mohou pigmentové buňky ve vlasových folikulech, které ztrácejí schopnost dozrávat, a nejsou tak vlasům déle schopny dodávat přirozenou barvu nebo odstín. Tento objev by jednou mohl pomoci proces zcela zvrátit, napsal server BBC News.

Lidé v době bronzové dlouhodobě a soustavně konzumovali drogy. K tomuto závěru došla skupina španělských vědců, která analyzovala zbytky vlasů z pohřebiště na ostrově Menorca, informuje o tom deník El País. Podle výzkumníků, jejichž práci zveřejnila revue Scientific Reports, jde o první přímý důkaz používání drog v Evropě v tak dávné době.

Psy, šimpanze, medvědy a skoro všechny další savce spojuje srst, která jim pomáhá přežít. Ale lidem chybí. Proč máme výrazně méně ochlupení než většina ostatních savců, zůstávalo dlouho záhadou. První srovnání genetických kódů 62 druhů zvířat teď však začíná vyprávět příběh o tom, jak lidé – a někteří další savci – o své ochlupení přišli.

Martin Maryška, kterého před 56 lety zadrželi příslušníci veřejné bezpečnosti a dali ho ostříhat, uspěl u soudu a byl rehabilitován. České televizi to sdělil jeho advokát Lubomír Müller. V roce 1966 tehdy devatenáctiletého mladíka s dlouhými vlasy zadržela bezpečnost společně s dalšími „máničkami“ v Praze v rámci několikadenního zátahu.

V Íránu pokračovaly protesty kvůli úmrtí mladé ženy, která zemřela po zadržení mravnostní policií. Ta v zemi prosazuje dodržování přísných pravidel pro nošení hidžábu, muslimského šátku, kterým si mají ženy zahalovat vlasy. Jak napsala agentura Reuters, smrt dvaadvacetileté Mahsá Amíníové vyvolala mezi Íránci obrovskou vlnu pobouření.

Čím dál více vědeckých studií naznačuje, že pro plešaté muže představuje nový koronavirus větší hrozbu než pro ty vlasaté.

Spojené státy řeší skandál okolo dovozu vlasů z Číny. Ukazuje se totiž, že by mohly pocházet od utlačovaných a často internovaných Ujgurů. Podle zjištění CNN vlasy proudí ve velkém právě z čínské provincie Sin-ťiangu, kde etnikum žije. Američtí dovozci už zboží z některých továren přestali odebírat.

Spolek Nové háro už tři roky vyrábí paruky pro onkologicky nemocné děti a mladé lidi. Na vlásenky přitom shání pravé vlasy, které jsou dlouhé alespoň třicet centimetrů. Jen loni organizace předala nemocným na čtyřicet paruk.

Policisté zadrželi jedenačtyřicetiletého muže podezřelého z toho, že ženám v pražských tramvajích tajně stříhal prameny vlasů. Muž se k činům přiznal a kriminalistům vydal vlasy, které měl schované doma. Žádný racionální důvod svého jednání ale neuvedl. Za výtržnictví hrozí pachateli v případě odsouzení až dva roky vězení.

Pražští policisté hledají muže, který ženám v tramvajích stříhá vlasy. Evidují zatím pět takových případů – a předpokládají, že by jich mohlo být víc. Případ prověřují pro podezření z trestného činu výtržnictví a pátrají i po svědcích.

Pobyt na špatném ovzduší by mohl způsobovat vypadávání vlasů. Naznačila to nová studie jihokorejských vědců. Ti zjistili, že vystavení běžným znečišťujícím látkám snižuje hladiny čtyř proteinů, které jsou zodpovědné za růst a odolnost vlasů.