Vědci obelstili buňky, aby účinněji hojily jizvy

Vědci ze Stanfordu zjistili, že dokážou upravit desítky milionů let starý proces hojení ran. Díky němu mohou – zatím na zvířatech – dosáhnout hojení ran po úrazu nebo operaci tak, že nevznikají jizvy. Pokud výsledky studie provedené na myších dokážou přenést na člověka, bude možné zabránit tvorbě jizev kdekoli na těle nebo v těle, nebo dokonce odstranit ty staré. Vědci využili trik, který je zodpovědný za přirozeně důkladnější hojení jizev v obličeji.

Může to sice vypadat, že jizvy jsou hlavně estetický problém, ale nic by nemohlo být dál od pravdy. Zjizvení totiž narušuje normální funkci tkání a způsobuje spoustu dalších problémů: dlouhodobou bolest, řadu onemocnění, a dokonce i smrt. Některé odhady říkají, že možná až 45 procent úmrtí v moderním světě nějak souvisí s takzvanou fibrózou neboli zjizvením životně důležitých vnitřních orgánů, jako jsou plíce, játra nebo srdce.

Největší problém představují jizvy uvnitř těla, ale to neznamená, že ty na povrchu nenesou žádná rizika. Například se v takové tkáni už netvoří potní žlázy ani vlasy nebo chloupky, což může být problém pro adaptaci třeba na horko. Jen jeden druh tkáně takové problémy nemá – obličej.

Není jizva jako jizva

Samozřejmě že i na něm jizvy vznikají, ale jsou mnohem menší, nenápadnější a hojí se mnohem lépe než kdekoliv jinde. Má to evoluční příčinu mnohem starší než člověk – u zvířat se na tváři shromáždily základní orgány nutné pro interakci se světem: oči, uši a nos. A tvář má také u řady druhů včetně člověka klíčovou roli v námluvách, které jsou cestou, jak předat své geny dál. Organismus si nemůže zkrátka dovolit, aby něco tak klíčového bylo poškozené.

„Obličej je nejcennější částí těla,“ shrnuje stanfordský profesor chirurgie Michael Longaker. „Potřebujeme vidět, slyšet, dýchat a jíst. Naopak poranění na těle se musí hojit rychle. Výsledná jizva nemusí vypadat ani fungovat jako normální tkáň, ale pravděpodobně přežijete, abyste se mohli rozmnožovat.“

Chirurgové již desítky let vědí, že rány na obličeji se hojí sice pomaleji, ale s menším zjizvením než zranění na jiných částech těla. Rychlé hojení ran na těle zabraňuje smrti v důsledku ztráty krve, infekce nebo omezené pohyblivosti, ale hojení obličeje vyžaduje, aby kůže zachovala svou schopnost dobře fungovat.

V těle tedy existují přinejmenším dvě cesty, jak si s jizvami poradit, ale stále není úplně jasné, jak tyto rozdíly vznikly a v čem vlastně spočívají.

Co ukázaly pokusy

Obličej a pokožka hlavy jsou z hlediska vývoje jedinečné, tkáň se začíná odlišovat už od raně embryonální fáze vývoje. Vědci v nové studii rozpoznali mechanismy v buňkách tvořících jizvy, nazývaných fibroblasty, které podporují účinnější typ hojení. Dopady podle nich mohou být obrovské, jen to nebude hned. Přenést výzkum ze zvířat na lidi může trvat celé roky.

Vědci dokázali u myší aktivovat mechanismy fungující u kůže na obličeji také u fibroblastů kolem malých ran na břiše nebo zádech. Výsledek byl, že ranky se hojily s mnohem menšími jizvami, podobně jako neléčené rány na obličeji nebo pokožce hlavy.

Autoři studie to dokázali tak, že geneticky upravily fibroblasty v těchto oblastech, aby získaly vlastnosti těch obličejových, což nebyla příliš náročná změna. Navíc stačilo takto proměnit jen některé buňky.

„Když jsme injekčně aplikovali fibroblasty, které jsme geneticky upravili tak, aby se více podobaly fibroblastům v obličeji, zjistili jsme, že jizvy na zádech se hojily velmi podobně jako jizvy v obličeji, i když transplantované fibroblasty tvořily jenom deset až patnáct procent z celkového počtu okolních fibroblastů. Změna pouze několika buněk může spustit řadu událostí, které mohou způsobit velké změny v hojení,“ popsali ve studii.

A co je zcela zásadní – tyto výsledky jsou zřejmě platné i pro vnitřní zjizvení zodpovědné za výše popsaná zdravotní rizika. Právě to je cílem dalšího výzkumu stejného týmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 1 hhodinou

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 4 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 6 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
před 22 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 22 hhodinami

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
včera v 12:53‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
včera v 11:16‌‌

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
včera v 09:06‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.