Srdce

Omezit nadměrnou konzumaci soli a s ní spojené negativní dopady na zdraví má za cíl program Solíme méně, který chce ukázat rizika nadměrného solení a možnosti, jak ho omezit. Zaměří se na restaurační zařízení a podpoří pokračování vzdělávacího programu ve školních jídelnách. Cílem je proškolit personál, navrhnout úpravu postupů a sledovat dopady. Na úterní tiskové konferenci program představilo ministerstvo zdravotnictví a další instituce a společnosti, které ho podpořily.

Vědci našli první spojení mezi mikroplasty a nějakým zdravotním rizikem u člověka. Tyto malé částečky umělé hmoty jsou přitom v moderním světě všudypřítomné.

Kardiologové usilují o vznik většího počtu ambulancí srdečního selhání. Mají pomoct s péčí o pacienty, kterých každý rok rapidně přibývá, a to i kvůli stárnutí populace. To, že navazující péče chybí, má negativní vliv i na přežití pacientů, teď jich zhruba dvacet procent po propuštění z nemocnice umírá. Zaznělo to na středeční kardiologické konferenci ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně (FNUSA), které se účastnili lékaři z celé republiky.

Potraviny, které jsou silně mechanicky, a zejména chemicky zpracované, mají obrovské množství negativních zdravotních účinků. Nová studie shromáždila spoustu důkazů, které říkají, proč se takovému jídlu raději vyhnout.

Lékaři se mohou o případném zhoršení stavu pacienta se srdečním onemocněním nyní dozvědět zavčas nebo ho i předpovědět. Napomoct tomu může nový projekt, který s pomocí umělé inteligence (AI) dokáže vyhodnotit získaná data na dálku skrze chytré hodinky pacienta. Systém Joseph vypracovali odborníci ze společnosti Medical Data Transfer (MDT) a z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Finančně projekt podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR).

Přesně před pětadvaceti lety si mohli první čeští muži koupit v lékárnách tabletku, která „vrací mužnost“. Právě tak tehdy společnost Pfizer promovala svůj přípravek Viagra, který byl první fungující léčbou na erektilní dysfunkci – zdravotní problém, který podle některých odhadů trápí až polovinu mužů.

Vysoká hladina cholesterolu trápí v Česku většinu dospělé populace. Je taky hlavním důvodem vzniku nemocí spojených se srdcem. Lékaři tvrdí, že lidé stále nemají o rizicích spojených s vyšším cholesterolem dost informací. A proto se snaží, aby se to změnilo.

Kardiochirurgové v královéhradecké fakultní používají nejmodernější robotickou technologii k výměnám srdečních chlopní. Operace jsou díky tomu mnohem šetrnější – pacientům nezůstanou jizvy, protože není potřeba do nich řezat. Roboty na operace chlopní mají v Česku pouze v Hradci Králové. V Evropě podobné operace provádějí už jen ve Španělsku.

Umělá inteligence by mohla do budoucna pomoci lékařům vyhodnocovat riziko infarktu u pacientů. Zjistili to vědci z anglické Oxfordské univerzity, podle kterých by zkoumaný nástroj AI mohl poskytnout přesnější analýzu snímků výpočetní tomografie (CT) a zjistit, jestli pacientům hrozí infarkt, až deset let dopředu. Nová technologie pomohla zlepšit léčbu téměř u padesáti procent zkoumaných pacientů a má potenciál zachránit tisíce životů, uvádí odborníci.

Vědci shromáždili data, která se týkají úmrtí mladých a zdánlivě zdravých sportovců, za dvacet let. Nepodařilo se jim v nich najít žádný důkaz, který by ukazoval, že covid nebo očkování proti němu nějak zvýšily počet těchto tragických událostí.

Cesta ke snížení krevního tlaku může být snadná a úspěšná téměř pro každého – dokonce i pro ty, kdo na tento zdravotní problém užívají nějaké léky. Podle nové studie může stačit omezit příjem soli.

Zdravotnická záchranná služba eviduje za letošní první půlrok stovky případů, u kterých byly využity externí defibrilátory (AED). Největší nárůst využití těchto přístrojů zaznamenali záchranáři v Praze, kde se počet aktivací zvýšil o 250 procent. S rostoucími počty zásahů narůstá i počet míst, kam obce i soukromé osoby externí defibrilátory umisťují.

Lidé, kteří vměstnají celotýdenní doporučenou pohybovou aktivitu do jednoho nebo dvou dnů, mají podobně nízké riziko srdečních onemocnění a mrtvice jako ti, kteří si ji rozprostřou po celém týdnu. Vyplynulo to z rozsáhlé studie.

Ministerstvo zdravotnictví chce v nadcházejícíh deseti letech bojovat proti nejčastější příčině úmrtí v Česku, kterou jsou nemoci srdce a cév. Pomoct by měl podle resortu zdravotnictví a České kardiologické společnosti takzvaný Národní kardiovaskulární plán 2023–2033. Na tiskové konferenci odborníci uvedli, že s nemocemi srdce se nyní léčí každý čtvrtý Čech a do budoucna bude pacientů ještě přibývat.

Pacienti se vzácným onemocněním srdce, ledvin a jater se v sobotu poprvé společně setkali s lékaři a odborníky v nemocnici IKEM, kde mají specializovaná centra. Pomocí přednášek mohli lépe pochopit svoji chorobu. Doprovodili je i příbuzní, řada diagnóz totiž bývá dědičná a mnohdy je lepší otestovat celou rodinu.

Na sobotu připadá Evropský den obezity. Jedná se o nezávislou iniciativu, která si klade za cíl podpořit aktivní přístup k zvládání problému nadváhy a obezity. Nadměrná hmotnost je totiž rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako je například ischemická choroba srdeční a s ní spojený srdeční infarkt. Podle kardiologa Nemocnice Na Homolce a předsedy České kardiologické společnosti Petra Ošťádala roli hraje genetika, ale v nemalé míře i životní styl, který lidé mohou ovlivnit a tím snížit riziko onemocnění.

Výskyt obezity se v posledních třech letech výrazně zvýšil a stále se zvyšuje, uvedl v pořadu 90' ČT24 diabetolog a předseda České diabetologické společnosti Martin Haluzík. Dodal, že k tomu přispěla i epidemie covidu-19. Podle kardiochirurga Jiřího Malého jde o epidemii dnešní společnosti. Přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner podotkl, že lidé mají infarkty mnohem dříve, než by museli, často k tomu přispívají i kouřením.

Odborná společnost kardiologů připravuje plán na větší rozšíření prevence nemocí srdce, na které v Česku umírá až čtyřicet procent lidí. Snížit tuto statistiku ve společnosti chtějí odborníci až o pět procent v nejbližších deseti letech. Národní kardiovaskulární plán chystá ministerstvo připravit do konce tohoto roku. Šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by byl rád, aby ho pro větší podporu schválila i vláda.

V loňském roce podle dat Českého statistického úřadu zemřelo 120 tisíc lidí. To je zhruba o patnáct procent méně než v roce 2021. Nejen Češi přitom nejčastěji umírají na nemoci srdce. Důvodem je podle lékařů alkohol, kouření i obezita. Loňský žebříček ale ovládl covid-19. Česká společnost také nadále stárne. Více než pětina obyvatel v tuzemsku je starší 65 let. Celkem jde o zhruba dva miliony dvě stě tisíc lidí. Průměrnému obyvateli republiky bylo loni necelých 43 let.

Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí.

Na filmovém festivalu v Karlových Varech měl mezinárodní premiéru i sci-fi snímek Level 34 teprve šestnáctiletého režiséra Zacha Bredera. Mladý filmař trpí vážnou nemocí srdce, stejně jako hrdina jeho snímku. Do Česka hocha doprovodila matka, která mimo jiné prozradila, že Zach ji „režíroval“ už v předškolním věku.

Infarkt a mrtvice by v budoucnosti nemusely přicházet tak nečekaně jako dosud. Podle vědeckého týmu Univerzity v Sydney by včasné varování mohl zajistit krevní test a čip. Rizikoví pacienti by je měli mít k dispozici po celý den. Díky nim by se daly včas zachytit krevní změny, které předcházejí srdeční nebo mozkové příhodě.

Rozsáhlý výzkum posoudil, jak člověka a jeho zdraví ovlivňuje jeho vzrůst. Výsledky jsou velmi nejednoznačné, podle autorů se nedá říct, že by na tom byli vysocí lidé zdravotně lépe nebo hůř. U řady konkrétních oblastí jsou ale rozdíly významné.

V těle zesnulého muže, kterému lékaři jako prvnímu člověku transplantovali zvířecí srdce, byly objeveny stopy prasečího viru. Sedmapadesátiletý David Bennett zemřel letos v březnu. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí pacienta mohl prasečí virus přispět, předpokládají lékaři. V budoucnu by se podle nich dalo takovému vývoji předcházet.