Srdce

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.

Nejčastější příčina úmrtí v Česku je onemocnění srdce a cév. Každý rok jim podlehne čtyřicet tisíc lidí. Řadě potíží se přitom podle lékařů dá zabránit. Národní kardiovaskulární plán počítá s větší i dřívější prevencí těchto onemocnění. Změnit by se měly třeba pravidelné prohlídky u praktiků, kteří by mohli stanovit častější návštěvy. Prohlídky by se také měly rozšířit o nová vyšetření.

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).

Káva pomáhá zdraví několika částí lidského organismu. Ale kdy a jak ji pít, aby byl efekt nejsilnější? Podle nové studie, jež vyšla v odborném časopise European Heart Journal, čelí lidé, kteří pijí kávu ráno, nižšímu riziku úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a úmrtí celkově než ti, již pijí kávu po celý den.

Lékaři v Česku loni transplantovali pacientům 952 orgánů, což je nejvíc od prvního voperování orgánu od dárce v roce 1961. Dosud byl rekordním rok 2018. Meziročně jde o nárůst zhruba o desetinu. Vyplývá to z údajů Koordinačního střediska transplantací. Rekordní byl počet dárců orgánů i operovaných srdcí, plic a ledvin. Naopak nejméně od roku 2011 bylo na konci roku čekajících na transplantaci, na čekací listině je zapsáno 923 osob.

S Vánocemi se pojí představa šťastného a veselého období, kdy si lidé užívají darů, rodiny a dobrého jídla. Jenže ve skutečnosti jde o období, ve kterém je nejvíce infarktů a mrtvic. Tvrdí to zpráva Americké kardiologické asociace. Podle ní se v posledních dvou prosincových týdnech prudce zvyšuje počet infarktů a mrtvic, přičemž dnem s nejvyšším počtem srdečních příhod je 25. prosinec.

Lékaři o víkendu debatovali na konferenci kardiologické společnosti v Brně, kde probírali umělou inteligenci a její pomoc při rozpoznání infarktu. Řešili i přibývající počet pacientů se srdečním selháním – v Česku jsou jich statisíce a vzniká pro ně síť specializovaných ambulancí.

Lék empagliflozin, běžně používaný k léčbě cukrovky, může pomoci i lidem s problémy se srdcem a játry, popsali vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odkázali přitom na studii, která ukázala, že lék pomohl laboratorním potkanům s kombinovaným postižením jater a srdce, čímž se podle ústavu otevírá možnost jeho širšího využití i u lidí s více zdravotními problémy.

Přestože se dá cévní mozkové příhodě dobře předcházet a dá se i poměrně snadno léčit, došlo v letech 1990 až 2021 k velkému nárůstu případů – a to celosvětově. Podle nové studie je příčinou růst populace a stárnutí obyvatelstva, ale i výrazně vyšší vystavení rizikovým faktorům.

První specializovaná centra zkouší novou metodu operace srdce. Nahrazují při ní funkci poškozené trojcípé chlopně dvěma umělými. Špatně fungující chlopeň může být příčinou otoků nohou a dušnosti. Zákrok lékaři udělali zatím jednotkám pacientů v pokročilém stádiu, u kterých běžné metody selhaly. Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí, ročně mohou za zhruba třetinu.

Rekreační sportovci, kteří se po zimní pauze vracejí k běhu nebo cyklistice, by v těchto dnech měli být opatrní. Výkyvy teplot typické pro jaro totiž zatěžují cévy a srdce, upozorňují kardiologové. Za výraznou dušností nebo tlakem na hrudi se mohou skrývat vážná onemocnění srdce, která se při běžné zátěži neobjeví.

Omezit nadměrnou konzumaci soli a s ní spojené negativní dopady na zdraví má za cíl program Solíme méně, který chce ukázat rizika nadměrného solení a možnosti, jak ho omezit. Zaměří se na restaurační zařízení a podpoří pokračování vzdělávacího programu ve školních jídelnách. Cílem je proškolit personál, navrhnout úpravu postupů a sledovat dopady. Na úterní tiskové konferenci program představilo ministerstvo zdravotnictví a další instituce a společnosti, které ho podpořily.

Vědci našli první spojení mezi mikroplasty a nějakým zdravotním rizikem u člověka. Tyto malé částečky umělé hmoty jsou přitom v moderním světě všudypřítomné.

Kardiologové usilují o vznik většího počtu ambulancí srdečního selhání. Mají pomoct s péčí o pacienty, kterých každý rok rapidně přibývá, a to i kvůli stárnutí populace. To, že navazující péče chybí, má negativní vliv i na přežití pacientů, teď jich zhruba dvacet procent po propuštění z nemocnice umírá. Zaznělo to na středeční kardiologické konferenci ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně (FNUSA), které se účastnili lékaři z celé republiky.

Potraviny, které jsou silně mechanicky, a zejména chemicky zpracované, mají obrovské množství negativních zdravotních účinků. Nová studie shromáždila spoustu důkazů, které říkají, proč se takovému jídlu raději vyhnout.

Lékaři se mohou o případném zhoršení stavu pacienta se srdečním onemocněním nyní dozvědět zavčas nebo ho i předpovědět. Napomoct tomu může nový projekt, který s pomocí umělé inteligence (AI) dokáže vyhodnotit získaná data na dálku skrze chytré hodinky pacienta. Systém Joseph vypracovali odborníci ze společnosti Medical Data Transfer (MDT) a z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Finančně projekt podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR).

Přesně před pětadvaceti lety si mohli první čeští muži koupit v lékárnách tabletku, která „vrací mužnost“. Právě tak tehdy společnost Pfizer promovala svůj přípravek Viagra, který byl první fungující léčbou na erektilní dysfunkci – zdravotní problém, který podle některých odhadů trápí až polovinu mužů.

Vysoká hladina cholesterolu trápí v Česku většinu dospělé populace. Je taky hlavním důvodem vzniku nemocí spojených se srdcem. Lékaři tvrdí, že lidé stále nemají o rizicích spojených s vyšším cholesterolem dost informací. A proto se snaží, aby se to změnilo.

Kardiochirurgové v královéhradecké fakultní používají nejmodernější robotickou technologii k výměnám srdečních chlopní. Operace jsou díky tomu mnohem šetrnější – pacientům nezůstanou jizvy, protože není potřeba do nich řezat. Roboty na operace chlopní mají v Česku pouze v Hradci Králové. V Evropě podobné operace provádějí už jen ve Španělsku.

Umělá inteligence by mohla do budoucna pomoci lékařům vyhodnocovat riziko infarktu u pacientů. Zjistili to vědci z anglické Oxfordské univerzity, podle kterých by zkoumaný nástroj AI mohl poskytnout přesnější analýzu snímků výpočetní tomografie (CT) a zjistit, jestli pacientům hrozí infarkt, až deset let dopředu. Nová technologie pomohla zlepšit léčbu téměř u padesáti procent zkoumaných pacientů a má potenciál zachránit tisíce životů, uvádí odborníci.

Vědci shromáždili data, která se týkají úmrtí mladých a zdánlivě zdravých sportovců, za dvacet let. Nepodařilo se jim v nich najít žádný důkaz, který by ukazoval, že covid nebo očkování proti němu nějak zvýšily počet těchto tragických událostí.

Cesta ke snížení krevního tlaku může být snadná a úspěšná téměř pro každého – dokonce i pro ty, kdo na tento zdravotní problém užívají nějaké léky. Podle nové studie může stačit omezit příjem soli.

Zdravotnická záchranná služba eviduje za letošní první půlrok stovky případů, u kterých byly využity externí defibrilátory (AED). Největší nárůst využití těchto přístrojů zaznamenali záchranáři v Praze, kde se počet aktivací zvýšil o 250 procent. S rostoucími počty zásahů narůstá i počet míst, kam obce i soukromé osoby externí defibrilátory umisťují.