Srdce

Lékaři o víkendu debatovali na konferenci kardiologické společnosti v Brně, kde probírali umělou inteligenci a její pomoc při rozpoznání infarktu. Řešili i přibývající počet pacientů se srdečním selháním – v Česku jsou jich statisíce a vzniká pro ně síť specializovaných ambulancí.

Lék empagliflozin, běžně používaný k léčbě cukrovky, může pomoci i lidem s problémy se srdcem a játry, popsali vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odkázali přitom na studii, která ukázala, že lék pomohl laboratorním potkanům s kombinovaným postižením jater a srdce, čímž se podle ústavu otevírá možnost jeho širšího využití i u lidí s více zdravotními problémy.

Přestože se dá cévní mozkové příhodě dobře předcházet a dá se i poměrně snadno léčit, došlo v letech 1990 až 2021 k velkému nárůstu případů – a to celosvětově. Podle nové studie je příčinou růst populace a stárnutí obyvatelstva, ale i výrazně vyšší vystavení rizikovým faktorům.

První specializovaná centra zkouší novou metodu operace srdce. Nahrazují při ní funkci poškozené trojcípé chlopně dvěma umělými. Špatně fungující chlopeň může být příčinou otoků nohou a dušnosti. Zákrok lékaři udělali zatím jednotkám pacientů v pokročilém stádiu, u kterých běžné metody selhaly. Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí, ročně mohou za zhruba třetinu.

Rekreační sportovci, kteří se po zimní pauze vracejí k běhu nebo cyklistice, by v těchto dnech měli být opatrní. Výkyvy teplot typické pro jaro totiž zatěžují cévy a srdce, upozorňují kardiologové. Za výraznou dušností nebo tlakem na hrudi se mohou skrývat vážná onemocnění srdce, která se při běžné zátěži neobjeví.

Omezit nadměrnou konzumaci soli a s ní spojené negativní dopady na zdraví má za cíl program Solíme méně, který chce ukázat rizika nadměrného solení a možnosti, jak ho omezit. Zaměří se na restaurační zařízení a podpoří pokračování vzdělávacího programu ve školních jídelnách. Cílem je proškolit personál, navrhnout úpravu postupů a sledovat dopady. Na úterní tiskové konferenci program představilo ministerstvo zdravotnictví a další instituce a společnosti, které ho podpořily.

Vědci našli první spojení mezi mikroplasty a nějakým zdravotním rizikem u člověka. Tyto malé částečky umělé hmoty jsou přitom v moderním světě všudypřítomné.

Kardiologové usilují o vznik většího počtu ambulancí srdečního selhání. Mají pomoct s péčí o pacienty, kterých každý rok rapidně přibývá, a to i kvůli stárnutí populace. To, že navazující péče chybí, má negativní vliv i na přežití pacientů, teď jich zhruba dvacet procent po propuštění z nemocnice umírá. Zaznělo to na středeční kardiologické konferenci ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně (FNUSA), které se účastnili lékaři z celé republiky.

Potraviny, které jsou silně mechanicky, a zejména chemicky zpracované, mají obrovské množství negativních zdravotních účinků. Nová studie shromáždila spoustu důkazů, které říkají, proč se takovému jídlu raději vyhnout.

Lékaři se mohou o případném zhoršení stavu pacienta se srdečním onemocněním nyní dozvědět zavčas nebo ho i předpovědět. Napomoct tomu může nový projekt, který s pomocí umělé inteligence (AI) dokáže vyhodnotit získaná data na dálku skrze chytré hodinky pacienta. Systém Joseph vypracovali odborníci ze společnosti Medical Data Transfer (MDT) a z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Finančně projekt podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR).

Přesně před pětadvaceti lety si mohli první čeští muži koupit v lékárnách tabletku, která „vrací mužnost“. Právě tak tehdy společnost Pfizer promovala svůj přípravek Viagra, který byl první fungující léčbou na erektilní dysfunkci – zdravotní problém, který podle některých odhadů trápí až polovinu mužů.

Vysoká hladina cholesterolu trápí v Česku většinu dospělé populace. Je taky hlavním důvodem vzniku nemocí spojených se srdcem. Lékaři tvrdí, že lidé stále nemají o rizicích spojených s vyšším cholesterolem dost informací. A proto se snaží, aby se to změnilo.

Kardiochirurgové v královéhradecké fakultní používají nejmodernější robotickou technologii k výměnám srdečních chlopní. Operace jsou díky tomu mnohem šetrnější – pacientům nezůstanou jizvy, protože není potřeba do nich řezat. Roboty na operace chlopní mají v Česku pouze v Hradci Králové. V Evropě podobné operace provádějí už jen ve Španělsku.

Umělá inteligence by mohla do budoucna pomoci lékařům vyhodnocovat riziko infarktu u pacientů. Zjistili to vědci z anglické Oxfordské univerzity, podle kterých by zkoumaný nástroj AI mohl poskytnout přesnější analýzu snímků výpočetní tomografie (CT) a zjistit, jestli pacientům hrozí infarkt, až deset let dopředu. Nová technologie pomohla zlepšit léčbu téměř u padesáti procent zkoumaných pacientů a má potenciál zachránit tisíce životů, uvádí odborníci.

Vědci shromáždili data, která se týkají úmrtí mladých a zdánlivě zdravých sportovců, za dvacet let. Nepodařilo se jim v nich najít žádný důkaz, který by ukazoval, že covid nebo očkování proti němu nějak zvýšily počet těchto tragických událostí.

Cesta ke snížení krevního tlaku může být snadná a úspěšná téměř pro každého – dokonce i pro ty, kdo na tento zdravotní problém užívají nějaké léky. Podle nové studie může stačit omezit příjem soli.

Zdravotnická záchranná služba eviduje za letošní první půlrok stovky případů, u kterých byly využity externí defibrilátory (AED). Největší nárůst využití těchto přístrojů zaznamenali záchranáři v Praze, kde se počet aktivací zvýšil o 250 procent. S rostoucími počty zásahů narůstá i počet míst, kam obce i soukromé osoby externí defibrilátory umisťují.

Lidé, kteří vměstnají celotýdenní doporučenou pohybovou aktivitu do jednoho nebo dvou dnů, mají podobně nízké riziko srdečních onemocnění a mrtvice jako ti, kteří si ji rozprostřou po celém týdnu. Vyplynulo to z rozsáhlé studie.

Ministerstvo zdravotnictví chce v nadcházejícíh deseti letech bojovat proti nejčastější příčině úmrtí v Česku, kterou jsou nemoci srdce a cév. Pomoct by měl podle resortu zdravotnictví a České kardiologické společnosti takzvaný Národní kardiovaskulární plán 2023–2033. Na tiskové konferenci odborníci uvedli, že s nemocemi srdce se nyní léčí každý čtvrtý Čech a do budoucna bude pacientů ještě přibývat.

Pacienti se vzácným onemocněním srdce, ledvin a jater se v sobotu poprvé společně setkali s lékaři a odborníky v nemocnici IKEM, kde mají specializovaná centra. Pomocí přednášek mohli lépe pochopit svoji chorobu. Doprovodili je i příbuzní, řada diagnóz totiž bývá dědičná a mnohdy je lepší otestovat celou rodinu.

Na sobotu připadá Evropský den obezity. Jedná se o nezávislou iniciativu, která si klade za cíl podpořit aktivní přístup k zvládání problému nadváhy a obezity. Nadměrná hmotnost je totiž rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako je například ischemická choroba srdeční a s ní spojený srdeční infarkt. Podle kardiologa Nemocnice Na Homolce a předsedy České kardiologické společnosti Petra Ošťádala roli hraje genetika, ale v nemalé míře i životní styl, který lidé mohou ovlivnit a tím snížit riziko onemocnění.

Výskyt obezity se v posledních třech letech výrazně zvýšil a stále se zvyšuje, uvedl v pořadu 90' ČT24 diabetolog a předseda České diabetologické společnosti Martin Haluzík. Dodal, že k tomu přispěla i epidemie covidu-19. Podle kardiochirurga Jiřího Malého jde o epidemii dnešní společnosti. Přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner podotkl, že lidé mají infarkty mnohem dříve, než by museli, často k tomu přispívají i kouřením.

Odborná společnost kardiologů připravuje plán na větší rozšíření prevence nemocí srdce, na které v Česku umírá až čtyřicet procent lidí. Snížit tuto statistiku ve společnosti chtějí odborníci až o pět procent v nejbližších deseti letech. Národní kardiovaskulární plán chystá ministerstvo připravit do konce tohoto roku. Šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by byl rád, aby ho pro větší podporu schválila i vláda.

V loňském roce podle dat Českého statistického úřadu zemřelo 120 tisíc lidí. To je zhruba o patnáct procent méně než v roce 2021. Nejen Češi přitom nejčastěji umírají na nemoci srdce. Důvodem je podle lékařů alkohol, kouření i obezita. Loňský žebříček ale ovládl covid-19. Česká společnost také nadále stárne. Více než pětina obyvatel v tuzemsku je starší 65 let. Celkem jde o zhruba dva miliony dvě stě tisíc lidí. Průměrnému obyvateli republiky bylo loni necelých 43 let.