Srdce strana 2 z 3

Zdravotnická záchranná služba eviduje za letošní první půlrok stovky případů, u kterých byly využity externí defibrilátory (AED). Největší nárůst využití těchto přístrojů zaznamenali záchranáři v Praze, kde se počet aktivací zvýšil o 250 procent. S rostoucími počty zásahů narůstá i počet míst, kam obce i soukromé osoby externí defibrilátory umisťují.

Lidé, kteří vměstnají celotýdenní doporučenou pohybovou aktivitu do jednoho nebo dvou dnů, mají podobně nízké riziko srdečních onemocnění a mrtvice jako ti, kteří si ji rozprostřou po celém týdnu. Vyplynulo to z rozsáhlé studie.

Ministerstvo zdravotnictví chce v nadcházejícíh deseti letech bojovat proti nejčastější příčině úmrtí v Česku, kterou jsou nemoci srdce a cév. Pomoct by měl podle resortu zdravotnictví a České kardiologické společnosti takzvaný Národní kardiovaskulární plán 2023–2033. Na tiskové konferenci odborníci uvedli, že s nemocemi srdce se nyní léčí každý čtvrtý Čech a do budoucna bude pacientů ještě přibývat.

Pacienti se vzácným onemocněním srdce, ledvin a jater se v sobotu poprvé společně setkali s lékaři a odborníky v nemocnici IKEM, kde mají specializovaná centra. Pomocí přednášek mohli lépe pochopit svoji chorobu. Doprovodili je i příbuzní, řada diagnóz totiž bývá dědičná a mnohdy je lepší otestovat celou rodinu.

Na sobotu připadá Evropský den obezity. Jedná se o nezávislou iniciativu, která si klade za cíl podpořit aktivní přístup k zvládání problému nadváhy a obezity. Nadměrná hmotnost je totiž rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako je například ischemická choroba srdeční a s ní spojený srdeční infarkt. Podle kardiologa Nemocnice Na Homolce a předsedy České kardiologické společnosti Petra Ošťádala roli hraje genetika, ale v nemalé míře i životní styl, který lidé mohou ovlivnit a tím snížit riziko onemocnění.

Výskyt obezity se v posledních třech letech výrazně zvýšil a stále se zvyšuje, uvedl v pořadu 90' ČT24 diabetolog a předseda České diabetologické společnosti Martin Haluzík. Dodal, že k tomu přispěla i epidemie covidu-19. Podle kardiochirurga Jiřího Malého jde o epidemii dnešní společnosti. Přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner podotkl, že lidé mají infarkty mnohem dříve, než by museli, často k tomu přispívají i kouřením.

Odborná společnost kardiologů připravuje plán na větší rozšíření prevence nemocí srdce, na které v Česku umírá až čtyřicet procent lidí. Snížit tuto statistiku ve společnosti chtějí odborníci až o pět procent v nejbližších deseti letech. Národní kardiovaskulární plán chystá ministerstvo připravit do konce tohoto roku. Šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by byl rád, aby ho pro větší podporu schválila i vláda.

V loňském roce podle dat Českého statistického úřadu zemřelo 120 tisíc lidí. To je zhruba o patnáct procent méně než v roce 2021. Nejen Češi přitom nejčastěji umírají na nemoci srdce. Důvodem je podle lékařů alkohol, kouření i obezita. Loňský žebříček ale ovládl covid-19. Česká společnost také nadále stárne. Více než pětina obyvatel v tuzemsku je starší 65 let. Celkem jde o zhruba dva miliony dvě stě tisíc lidí. Průměrnému obyvateli republiky bylo loni necelých 43 let.

Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí.

Na filmovém festivalu v Karlových Varech měl mezinárodní premiéru i sci-fi snímek Level 34 teprve šestnáctiletého režiséra Zacha Bredera. Mladý filmař trpí vážnou nemocí srdce, stejně jako hrdina jeho snímku. Do Česka hocha doprovodila matka, která mimo jiné prozradila, že Zach ji „režíroval“ už v předškolním věku.

Infarkt a mrtvice by v budoucnosti nemusely přicházet tak nečekaně jako dosud. Podle vědeckého týmu Univerzity v Sydney by včasné varování mohl zajistit krevní test a čip. Rizikoví pacienti by je měli mít k dispozici po celý den. Díky nim by se daly včas zachytit krevní změny, které předcházejí srdeční nebo mozkové příhodě.

Rozsáhlý výzkum posoudil, jak člověka a jeho zdraví ovlivňuje jeho vzrůst. Výsledky jsou velmi nejednoznačné, podle autorů se nedá říct, že by na tom byli vysocí lidé zdravotně lépe nebo hůř. U řady konkrétních oblastí jsou ale rozdíly významné.

V těle zesnulého muže, kterému lékaři jako prvnímu člověku transplantovali zvířecí srdce, byly objeveny stopy prasečího viru. Sedmapadesátiletý David Bennett zemřel letos v březnu. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí pacienta mohl prasečí virus přispět, předpokládají lékaři. V budoucnu by se podle nich dalo takovému vývoji předcházet.

Před spaním zatáhněte žaluzie, závěsy a zhasněte všechna světla, doporučují autoři nového výzkumu. Popsali totiž, že i vystavení mírnému okolnímu osvětlení během nočního spánku poškozuje kardiovaskulární funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci následující ráno.

Vědci z Harvardovy univerzity sestrojili umělou rybu, jejíž ocas pohánějí buňky z lidského srdce. Experiment vzbuzuje naději na pokrok v léčebných metodách srdečních problémů, jako jsou například kardiostimulátory.

Z hloubkové analýzy amerických vědců vyplývá, že u osob, které prodělali covid-19, existuje zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních komplikací během prvního měsíce až roku po nákaze. Mezi nejčastější komplikace tohoto druhu patří arytmie, záněty srdce, krevní sraženiny, mrtvice, ischemická choroba srdeční, srdeční infarkt, srdeční selhání, nebo dokonce smrt. Výsledky studie vyšly v odborném v časopise Nature Medicine.

Čeští lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) poprvé použili metodu převozu bijícího srdce k transplantaci mezi dvěma státy. V Česku tak nový orgán zachránil život malému dítěti.

Aby američtí lékaři zachránili pacientovi život, transplantovali mu srdce z geneticky modifikovaného prasete. O vysoce experimentální operaci, která se odehrála v pátek ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státu Maryland a trvala osm hodin, informovaly list The New York Times (NYT) a agentura AP. Tři dny po zákroku nemocnice uvedla, že se pacient cítí dobře.

Skutečný příběh, který se v jedné české nemocnici odehrál před čtvrtstoletím, se stal inspirací k tanečnímu dramatu. Jeho autorkou je lékařka Milana Pokorná, která na emotivní události nedokázala zapomenout. Inscenaci Srdce nastudoval baletní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni.

Už několik zemí zaznamenalo, že mezi vedlejšími účinky vakcín proti covidu-19 mohou být některé srdeční choroby, zejména myokarditida a perikarditida. Vědci sice zatím nebyli schopní popsat proč přesně, ale tento fenomén stále intenzivněji zkoumají – zejména proto, že se možnost očkování rozšiřuje na mladší a mladší ročníky.

Zdá se, že existuje optimální čas, kdy jít spát, který se pojí s menším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Podle vědců, kteří analyzovali data od 88 tisíc dobrovolníků, je ideální večerka mezi 22. a 23. hodinou. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise European Heart Journal.

Přibývá pacientů se srdečním selháním. Kardiologové odhadují, že jich v Česku žije okolo tří set tisíc a každý rok odhalí dalších čtyřicet tisíc. Moderní léčba častěji dokáže onemocnění stabilizovat a prodloužit život. Lékaři z pražské Homolky, IKEM a brněnské Fakultní nemocnice spustili studii, která má zlepšit hlavně diagnostiku.

Počet transplantací orgánů, které lékaři provedli loni během prvního roku pandemie covidu-19, se oproti roku 2019 snížil o třetinu. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil odborný časopis The Lancet. Údaje za rok 2021 zatím nejsou kompletní.

Podle výsledků jedné z největších studií, které na toto téma kdy vznikly, snižuje nahrazení kuchyňské soli „náhražkou soli“ se sníženým obsahem sodíku a přidaným draslíkem významně výskyt mrtvice, srdečního infarktu i úmrtí. Tyto výsledky představili na konci srpna vědci na kongresu Evropské kardiologické společnosti v Paříži a současně je vydali ve studii, která vyšla v odborném časopise New England Journal of Medicine. Tak současně potvrdili, že náhražka soli nemá žádné škodlivé účinky.