Srdce strana 2 z 3

Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí.

Na filmovém festivalu v Karlových Varech měl mezinárodní premiéru i sci-fi snímek Level 34 teprve šestnáctiletého režiséra Zacha Bredera. Mladý filmař trpí vážnou nemocí srdce, stejně jako hrdina jeho snímku. Do Česka hocha doprovodila matka, která mimo jiné prozradila, že Zach ji „režíroval“ už v předškolním věku.

Infarkt a mrtvice by v budoucnosti nemusely přicházet tak nečekaně jako dosud. Podle vědeckého týmu Univerzity v Sydney by včasné varování mohl zajistit krevní test a čip. Rizikoví pacienti by je měli mít k dispozici po celý den. Díky nim by se daly včas zachytit krevní změny, které předcházejí srdeční nebo mozkové příhodě.

Rozsáhlý výzkum posoudil, jak člověka a jeho zdraví ovlivňuje jeho vzrůst. Výsledky jsou velmi nejednoznačné, podle autorů se nedá říct, že by na tom byli vysocí lidé zdravotně lépe nebo hůř. U řady konkrétních oblastí jsou ale rozdíly významné.

V těle zesnulého muže, kterému lékaři jako prvnímu člověku transplantovali zvířecí srdce, byly objeveny stopy prasečího viru. Sedmapadesátiletý David Bennett zemřel letos v březnu. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí pacienta mohl prasečí virus přispět, předpokládají lékaři. V budoucnu by se podle nich dalo takovému vývoji předcházet.

Před spaním zatáhněte žaluzie, závěsy a zhasněte všechna světla, doporučují autoři nového výzkumu. Popsali totiž, že i vystavení mírnému okolnímu osvětlení během nočního spánku poškozuje kardiovaskulární funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci následující ráno.

Vědci z Harvardovy univerzity sestrojili umělou rybu, jejíž ocas pohánějí buňky z lidského srdce. Experiment vzbuzuje naději na pokrok v léčebných metodách srdečních problémů, jako jsou například kardiostimulátory.

Z hloubkové analýzy amerických vědců vyplývá, že u osob, které prodělali covid-19, existuje zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních komplikací během prvního měsíce až roku po nákaze. Mezi nejčastější komplikace tohoto druhu patří arytmie, záněty srdce, krevní sraženiny, mrtvice, ischemická choroba srdeční, srdeční infarkt, srdeční selhání, nebo dokonce smrt. Výsledky studie vyšly v odborném v časopise Nature Medicine.

Čeští lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) poprvé použili metodu převozu bijícího srdce k transplantaci mezi dvěma státy. V Česku tak nový orgán zachránil život malému dítěti.

Aby američtí lékaři zachránili pacientovi život, transplantovali mu srdce z geneticky modifikovaného prasete. O vysoce experimentální operaci, která se odehrála v pátek ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státu Maryland a trvala osm hodin, informovaly list The New York Times (NYT) a agentura AP. Tři dny po zákroku nemocnice uvedla, že se pacient cítí dobře.

Skutečný příběh, který se v jedné české nemocnici odehrál před čtvrtstoletím, se stal inspirací k tanečnímu dramatu. Jeho autorkou je lékařka Milana Pokorná, která na emotivní události nedokázala zapomenout. Inscenaci Srdce nastudoval baletní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni.

Už několik zemí zaznamenalo, že mezi vedlejšími účinky vakcín proti covidu-19 mohou být některé srdeční choroby, zejména myokarditida a perikarditida. Vědci sice zatím nebyli schopní popsat proč přesně, ale tento fenomén stále intenzivněji zkoumají – zejména proto, že se možnost očkování rozšiřuje na mladší a mladší ročníky.

Zdá se, že existuje optimální čas, kdy jít spát, který se pojí s menším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Podle vědců, kteří analyzovali data od 88 tisíc dobrovolníků, je ideální večerka mezi 22. a 23. hodinou. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise European Heart Journal.

Přibývá pacientů se srdečním selháním. Kardiologové odhadují, že jich v Česku žije okolo tří set tisíc a každý rok odhalí dalších čtyřicet tisíc. Moderní léčba častěji dokáže onemocnění stabilizovat a prodloužit život. Lékaři z pražské Homolky, IKEM a brněnské Fakultní nemocnice spustili studii, která má zlepšit hlavně diagnostiku.

Počet transplantací orgánů, které lékaři provedli loni během prvního roku pandemie covidu-19, se oproti roku 2019 snížil o třetinu. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil odborný časopis The Lancet. Údaje za rok 2021 zatím nejsou kompletní.

Podle výsledků jedné z největších studií, které na toto téma kdy vznikly, snižuje nahrazení kuchyňské soli „náhražkou soli“ se sníženým obsahem sodíku a přidaným draslíkem významně výskyt mrtvice, srdečního infarktu i úmrtí. Tyto výsledky představili na konci srpna vědci na kongresu Evropské kardiologické společnosti v Paříži a současně je vydali ve studii, která vyšla v odborném časopise New England Journal of Medicine. Tak současně potvrdili, že náhražka soli nemá žádné škodlivé účinky.

„Naše ordinace se rozhodně neplní lidmi se zánětem srdečního svalu po očkování,“ uvedli čeští kardiologové v reakci na nejrozšířenější zprávu o možném nežádoucím účinku mRNA vakcín proti covidu. Staví se proti fámám a zveličování, které podle nich brání proočkování a nahrávají tak vzniku dalších variant světově rozšířeného viru.

Do deseti let chtějí kardiologové v Česku snížit o pět procent počet úmrtí na srdeční choroby.  Cíl si kladou navzdory očekávání, že nemocných bude v populaci přibývat. Důraz budou klást na prevenci, která by měla části pacientů pomoci.

Změny toho, jak se cholesterol rozkládá na žlučové kyseliny, mohou přispívat k rozvoji demence. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis PLOS Medicine. Tento efekt našli vědci zejména u mužů a dávají jej do možné souvislosti s užíváním některých léků.

K očkování se v Česku můžou hlásit i někteří pacienti starší šestnácti let. Kódy, přes které registraci v centrálním systému vytvoří, dostanou u ambulantních specialistů. Vhodná je pro ně ale pouze vakcína od společnosti Pfizer.

Znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je odhad mezinárodní studie vydané v odborném časopise Cardiovascular Research, o které informovala agentura AFP. Míra se ale mezi světovými zeměmi výrazně liší. Nejvyšší procenta vykazují Česká republika a další země ve střední Evropě, nejnižší naopak Austrálie nebo Nový Zéland.

Až 40 procent lidí, kteří prodělali covid-19, má i čtvrt roku po uzdravení poškozené plíce. Vyplývá to ze studie lékařů Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Že se u dětí, které se nakazily novým koronavirem, může objevovat takzvaný zánětlivý multisystémový syndrom (MIS-C), informovali vědci už v květnu. Podle nových výzkumů ale může vést k poškození srdce natolik silnému, že některé děti budou vyžadovat celoživotní lékařské sledování a péči, uvedli vědci v odborném časopise EClinicalMedicine.

Nikola Klocová dostala v červnu jako první pacientka v Evropě nový typ bezdrátového kardiostimulátoru. Pár týdnů po zákroku nyní 23letá žena věří, že má před sebou docela normální život jako její vrstevníci – bez omezení. Kapsle uvnitř jejího srdce dokáže rozpoznat pohyby síní a tomu přizpůsobit impulsy vysílané do komor.