Zdravotnická záchranná služba eviduje za letošní první půlrok stovky případů, u kterých byly využity externí defibrilátory (AED). Největší nárůst využití těchto přístrojů zaznamenali záchranáři v Praze, kde se počet aktivací zvýšil o 250 procent. S rostoucími počty zásahů narůstá i počet míst, kam obce i soukromé osoby externí defibrilátory umisťují.
Policisté a záchranáři častěji využívají přenosné defibrilátory. Jsou už i v Adršpašských skalách
S větším využitím defibrilátorů v terénu mají zkušenost například záchranáři v Ústeckém kraji. „Oproti loňskému roku bylo v letošním prvním pololetí provedeno více aktivací,“ říká mluvčí ústecké záchranky Prokop Voleník. Podle něj za letošní půlrok ústečtí záchranáři použili přístroj u 93 pacientů, zatímco loni to za stejné období bylo u 77 případů.
Záchranná služba na Vysočině letos prozatím eviduje dvě desítky případů, u kterých bylo nutné defibrilátor (AED) použít kvůli náhlé zástavě oběhu. V loňském roce bylo podle mluvčího ZZS Kraje Vysočina Petra Janáčka přitom případů za stejné období asi o čtvrtinu méně.
Podle mluvčí záchranky Středočeského kraje Moniky Novákové často zahajují resuscitaci s použitím AED policisté nebo hasiči, kteří jsou zpravidla na místě nehody dříve než samotní záchranáři.
„Naposledy jsme tento případ evidovali 29. června, kdy se jednomu muži na Mělnicku najednou zastavilo srdce,“ říká Nováková. Podle ní byla u pacienta jako první právě tříčlenná policejní hlídka, která začala muže resuscitovat a za pomoci automatizovaného externího defibrilátoru mu dala tři výboje.
Největší nárůst v hlavním městě
Za první půlrok tohoto roku byla v Praze hlídka městské či státní policie jako takzvaný first responder (někdo, kdo je schopen pomoct člověku v přímém ohrožení života dříve, než se na místo může dostat záchranka, pozn. red.) vyslána zhruba k sedmdesáti případům, u kterých bylo nutné použít přenosný defibrilátor. Oproti prvnímu pololetí minulého roku, kdy takovýchto případů bylo zhruba dvacet, se tak jedná o nárůst o 250 procent.
„Nelze ale říct, že by kolegové loni AED využívali méně, protože to, k jakým případům jsou vysíláni, je jasně definované. Pokud je takových případů méně, je logicky méně i vyslání,“ říká mluvčí pražské záchranky Jana Poštová. Podle ní jednotky s tímto přístrojem nejčastěji zasahují právě u pacientů, u kterých došlo k náhlému zastavení srdečního rytmu.
Laici se bojí přístroj používat
Přestože počet použití automatizovaných externích defibrilátorů ze strany policistů, hasičů a záchranářů roste, laici se s tímto přístrojem obvykle bojí manipulovat. „Využití laiky je spíše okrajové, jde o jednotky v rámci roku,“ upřesňuje mluvčí ZZS Jihomoravského kraje Michaela Bothová. Podle ní operátoři tísňové linky 155 ale často právě laiky, kteří se ocitli na místě události, k boxům s AED vysílají.
Počet nově zaregistrovaných defibrilátorů se letos oproti minulému roku prozatím navýšil o 432 přístrojů. „Aktuálně máme v databázi 3821 aktivních AED přístrojů,“ upřesňuje za aplikaci Záchranka Maria Brindzáková. Podle ní letos terenní defibrilátory nově přibyly hlavně na hasičských zbrojnicích, obecních či městských úřadech a univerzitách.
„Z těch zajímavějších míst je to třeba síť čerpacích stanic OMV nebo ředitelství ČHMÚ, se kterými jsme mimo jiné navázali spolupráci v oblasti varovných upozornění,“ doplňuje Brindzáková. Automatizované externí defibrilátory jsou nově i v Hudebním divadle Karlín, Adršpašských skalách nebo na pobočkách obchodního řetězce Decathlon.
To, že se počet míst, kde se defibrilátory v terénu nacházejí, rozrůstá, potvrzují i mluvčí záchranek. „O pořízení přístroje AED v posledních dnech rozhodlo například vedení obce Věcov. Podle mých informací by jeho zaregistrování do systému mělo proběhnout v nejbližší době,“ říká Janáček.
Na operačním středisku vysočinské záchranky tak mají aktuálně registrovaných 150 automatizovaných externích defibrilátorů, které jsou rozmístěné v celém kraji. „Nejvíce přístrojů máme registrováno právě u složek IZS. V databázi ale nechybí ani místa s vysokou koncentrací osob, jako jsou obchodní domy, velké fabriky či sportovní haly,“ dodává Janáček. V Praze je přitom takovýchto přístrojů už přes 550.
Na horách, hradech i v letadlech
Externí defibrilátory se častěji umisťují i na místa s horší dostupností pro zdravotnický personál. Lidé se tak s nimi mohou setkat například v letadlech, na výletních lodích nebo horských chatách. Turisté tak na ně mohou narazit například i u Pravčické brány, na hoře Říp nebo na zřícenině hradu Střekov.
Přestože automatizované externí defibrilátory nepodléhají povinnému hlášení, lidé podle Jany Poštové nová místa umístění přístrojů záchranným službám nahlašují. AED přístroj lze poměrně jednoduše registrovat i přes aplikaci Záchranka.
„Naše databáze funguje tak, že složky IZS vyplní registrační formulář. Obce a soukromé subjekty se zaregistrují v aplikaci Záchranka. Nám následně přijde notifikace, na jejímž základě jim pak po vzájemné dohodě pošleme náš registrační formulář,“ doplňuje Nováková.