Databáze

Ruské ministerstvo vnitra dokončilo návrh zákona, který má zpřísnit státní kontrolu nad migrací. Předloha vznikla měsíc po nejkrvavějším teroristickém útoku v Rusku. Nedaleko Moskvy při něm zemřelo 144 lidí. Policie zatkla jedenáct podezřelých, všichni, až na jednoho Kyrgyze, pocházejí z Tádžikistánu.

Do databáze dobrovolných dárců krve, která pomáhá pejskařům, veterinářům i zvířecím klinikám, registrují své psy každý měsíc desítky jejich majitelů. Provozovatelé databáze se tak snaží změnit situaci, kdy majitelé psů museli vhodné dárce krve před potřebným veterinárním zákrokem hledat sami, například na sociálních sítích. Projekt je ve světě co do rozsahu i fungování unikátní.

Interpol, který technicky i osobně spojuje policisty z různých jurisdikcí i časových pásem, funguje už sto let. Československo patřilo mezi jeho zakládající členy, i dnes Česká republika s dalšími 194 státy světa spolupracuje. V databázích Interpolu se objevilo několik známých Čechů včetně Radovana Krejčíře, Františka Procházky nebo Jaroslava Dobeše, tedy Guru Járy.

Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce (NAZK) vytvořila databázi, kde eviduje obrazy nebo sochy, o nichž předpokládá, že je vlastní nebo v posledních letech vlastnili Rusové, na něž Západ uvalil sankce v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Podle úřadu je účelem projektu nazvaného Válka a umění napomoci sledovat porušování sankcí na mezinárodním trhu s uměním, usnadnit obchodníkům s ním provádět vlastní „sankční“ kontroly a ztížit ruským oligarchům prodej takového majetku.

Vyprávění přeživších Romů z Česka a Slovenska o jejich zkušenostech z doby druhé světové války jsou teď dostupná na webu www.svedectviromu.cz. Tato on-line databáze bude postupně obsahovat zhruba 250 svědectví. Pracují na ní vědkyně z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Web spustily symbolicky na mezinárodní den památky romských obětí holocaustu, který připadá na středu 2. srpna. Při této příležitosti se také konají po celém Česku pietní akce.

Zdravotnická záchranná služba eviduje za letošní první půlrok stovky případů, u kterých byly využity externí defibrilátory (AED). Největší nárůst využití těchto přístrojů zaznamenali záchranáři v Praze, kde se počet aktivací zvýšil o 250 procent. S rostoucími počty zásahů narůstá i počet míst, kam obce i soukromé osoby externí defibrilátory umisťují.

Vzpomínky lidí, kteří prošli koncentračními tábory, často uvádějí, že pro přežití byla důležitá vzájemná podpora spoluvěžňů. Jejich svědectví potvrzují nové analýzy, které využily data i o těch vězních, kteří holocaust nepřežili. Výsledky studie vědců z CERGE-EI vyšly v nejnovějším vydání časopisu PNAS.

Obraz Oskara Kokoschky Žena a otrok, který v neděli nabídla v aukci galerie Adolf Loos v Praze, je na seznamu odcizených děl. Uvedla to kurátorka sbírek Židovského muzea v Praze Michaela Sidenberg. Podle galerie jsou ale všechny nároky dědiců vypořádané.

Pod vedením českých expertů vzniká systém zjednodušující sběr dat o léčbě mrtvice v Evropě. Je to vůbec poprvé, kdy projekt financovaný z unijního programu pro výzkum a inovace řídí tuzemští odborníci. Budovaný systém má zlepšit péči o pacienty. Cévní mozkové příhody jsou v Česku třetí nejčastější příčinou úmrtí.

Česko se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je v Senátu. Platit by mohl od příštího roku. Národní sankční seznam by se v první fázi měl dotknout zejména těch Rusů a Bělorusů, kteří prokazatelně napomáhají Putinovu režimu. Stát chce jít i nad rámec unijních sankcí. Spolupracovat chce s policií i s tajnými službami. V první fázi se má v databázi ocitnout několik desítek lidí.

Australské úřady začaly vyšetřovat dva vlivné obchodní řetězce kvůli kamerám, které rozpoznávají obličeje zákazníků. Firmám Kmart a Bunnings hrozí tresty za porušení zákonů na ochranu soukromí. Tři čtvrtiny jejich zákazníků totiž o podrobném sledování vůbec netušily. Řetězce kamery hájí jako bezpečnostní opatření. Ochránci lidských práv ale varují, že se podobné technologie už teď vymykají kontrole. Podle experta na informační technologie Vladimíra Smejkala by za toto v Česku hrozil postih, protože v Evropě platí Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).

Právní úprava odběru a uchovávání vzorků DNA od podezřelých nebo vězňů zůstane beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o Policii ČR. Konstatoval ale, že zákon není ideální, hrozí jeho nadužívání, a je proto potřeba aplikovat normu zdrženlivě. Politici by podle nálezu měli zvážit přijetí nového, specializovaného zákona, který v záležitostech DNA databáze zohlední mezinárodní závazky Česka, potřeby kriminalistů i práva jednotlivců.

V odborném časopise Nature Genetics vyšla studie, která poprvé popsala, jaký gen je zodpovědný za horší průběh covidu a také za vyšší pravděpodobnost úmrtí na tuto nemoc. Gen se častěji objevuje u východoasijských populací.

Česko se v sobotu zapojilo do Světového dne dárců kostní dřeně. Na několika místech se mohli na náborech registrovat noví dárci, kterých loni kvůli pandemii nemoci covid-19 ubylo. Oceněni byli lidé, kteří už kostní dřeň darovali. Večer se pak u příležitosti světového dne červeně rozsvítila řada významných budov a památek.

Zdevastované historické památky mají novou naději na obnovu. Města je registrují do centrální databáze brownfieldů. Ta zatím sdružovala hlavně prázdné průmyslové areály často s ekologickou zátěží, díky registraci je ale pro památky snazší získat kýženou dotaci.

Umělá inteligence společnosti DeepMind už před rokem rozluštila záhadu, kterou lidští vědci nedokázali vyřešit celé desítky let. Odhalila strukturu proteinů, tedy stavebních kamenů života. Teď se díky tomuto objevu podařilo shromáždit databázi téměř všech struktur lidských bílkovin. Celá byla teď zpřístupněna on-line všem vědcům světa zdarma.

Za pokusem o otravu ruského učitele, básníka a publicisty Dmitrije Bykova stojí stejní důstojníci ruské tajné služby jako za otravou opozičního lídra Alexeje Navalného. S novým zjištěním u dva roky staré události přišla mezinárodní investigativní skupina Bellingcat a ruský server The Insider. Zatímco Bellingcat hledal souvislosti ve veřejných databázích, ruští investigativci pátrali na místě. Výsledky společné práce v rozhovoru po pořad Newsroom ČT24 popsal šéfredaktor The Insideru Roman Dobrochotov.

Anonymní uživatelé nebudou mít v internetovém katastru nemovitostí od června přístup ke jménu vlastníka nemovitosti či účastníka řízení. Tyto údaje budou dostupné jen přihlášeným uživatelům. Na změnu upozornil server Aktuálně.cz.

Po déle než sto letech se lze podívat do tváří více než čtrnácti tisíc legionářů. Za necelé tři týdny díky reportáži České televize nahrálo do internetové databáze s názvem „Krev legionáře“ fotografie svých předků skoro tisíc lidí a stále přibývají další.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček podpořil systematické a povinné zveřejňování pravomocných soudních rozhodnutí ve veřejně dostupné databázi zakotvené v zákoně. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí kanceláře ombudsmana Iva Hrazdílková. Databáze anonymizovaných pravomocných rozhodnutí soudů všech stupňů by podle ombudsmana posilovala transparentnost a předvídatelnost rozhodování soudů a pomohla by sjednocovat judikaturu.

Čínská firma Zhenhua Data Technology, která se na svém už vypnutém webu označovala za pionýra ve využití dat pro hybridní válku, shromáždila profily zhruba 700 prominentních Čechů. V databázi jsou politici, diplomaté, pracovníci bezpečnostních institucí, akademici a podnikatelé i jejich děti. Profily mají také některé instituce. Napsal to server Aktuálně.cz, podle nějž je databáze součástí rozsáhlého souboru informací o západních činitelích, který z čínské firmy unikl. Případem se zabývá Bezpečnostní informační služba (BIS).

Hygienické stanice uvažují o změně způsobu trasování při dohledávání možných nakažených. Omezit by se měl počet lidí, které hygienici kontaktují. Vládu o tom v pondělí informoval ministr zdravotnictví. Chce tím ulevit přetíženým stanicím v ohniscích nákazy. Pomoct by měl i jednotný systém, který vzniká v Olomouci v rámci Chytré karantény.

Kvůli pandemii koronaviru nemocnicím chybí nejen zásoby krve, ale také dárci kostní dřeně. Do Českého registru dárců krvetvorných buněk se jich od ledna přihlásilo nejmíň za posledních pět let –⁠ a to jen 860. V roce 2019 jich přitom za stejné období přišlo o polovinu víc, předloni skoro třikrát tolik. Druhá tuzemská databáze, Český národní registr dárců dřeně, zaznamenala během pandemie pokles zájemců téměř na nulu. Obě centra proto chystají náborové akce na Světový den dárců kostní dřeně. Ten letos bude 19. září.

Desetitisíce vzorků čítá on-line atlas složení houbových společenstev, který vytvořili vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (AV). Databáze GlobalFungi pokrývá všechny suchozemské oblasti světa, 30 vědců na ní pracovalo tři roky. O databázi vyšel článek v časopisu Scientific Data.