Česko se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je v Senátu. Platit by mohl od příštího roku. Národní sankční seznam by se v první fázi měl dotknout zejména těch Rusů a Bělorusů, kteří prokazatelně napomáhají Putinovu režimu. Stát chce jít i nad rámec unijních sankcí. Spolupracovat chce s policií i s tajnými službami. V první fázi se má v databázi ocitnout několik desítek lidí.
„Unijní sankční režimy jsou v některých případech zaměřeny například pouze na zákaz vstupu nebo zmrazení majetku. My se třeba rozhodneme, že bychom chtěli proti určitým osobám uplatňovat šírší sankční omezení,“ popsal zahraničněpolitický ředitel a zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí David Konecký.
Podle šéfa diplomacie Jana Lipavského (Piráti) to bude pro českou zahraniční politiku významný nástroj, kterým bude moci řešit konkrétní případy. Podrobněji se ale vyjádřit nechtěl.
Sankce by se mohly týkat například Leonida Levitina, což je bratr exministra dopravy v Rusku Igora Levitina. Ten je zároveň poradcem šéfa Kremlu Vladimira Putina. Přes svou firmu na Kypru investoval v Česku stovky milionů korun. Mimo jiné do ústavu sociální péče v Brdech. Zaměstnanci ústavu se ale k investorovi nevyjadřují.
Podle zahraničních médií Leonid Levitin původ svého majeteku nikdy nevysvětil. Na evropském sankčním seznamu není, ale podle informací ČT je jedním z kandidátů do české databáze. Podobných adeptů je zhruba šedesát.
Převody majetku
Kritériem pro místo v seznamu však není jenom podpora ruské invaze na Ukrajinu. „Druhá věc je samozřejmě zahraniční a bezpečnostní zájem České republiky. Máme určité signály už z dřívějška na subjekty, které bychom chtěli zařadit na ten seznam, ale z jasných důvodů o nich nemůžeme mluvit,“ upřesnil Konecký.
Česko může podle sankčního zákona také dávat návrhy na evropský sankční seznam. Národní databáze by tak mohla podle resortu zahraničí dočasně sloužit jako pojistka, aby sankcionovaný do rozhodnutí Evropské unie majetek nepřevedl. „Je potřeba posílit analytické nástroje, zvláště když evidence skutečných majitelů není úplně spolehlivá,“ sdělil právník Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.
Příkladem je majetek exposlance ruské Státní dumy Sergeje Sopčuka. V Česku investoval desítky milionů korun do nemovitostí a firem, ale jeho jméno v nich oficiálně nefiguruje. „Ruský vliv je poměrně těžké omezit, právě přes různé vlastněné firmy, které jsou spící a mají v sobě potenciál generovat různé tajné agenty,“ poznamenal bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.
Právě v tom by měl pomoci jiný předpis – už schválený zákon o provádění sankcí. „V jistém smyslu zjednoduší způsob, jak získávat právě informace o vlastnických strukturách, které jsou mimo Česko i mimo EU, to by mohlo pomoct,“ uvedl právník spolku Lexperanto Ondřej Vondráček.
Lidé nebo firmy, které se dostanou na sankční seznam, se mohou podle zákona bránit námitkou nebo žalobou k soudu. Ministerstvo zahraničí kvůli případným soudním sporům hodlá posílit také právní tým.
