Některé firmy v Česku napojené na ruský režim převádějí majetek na nové osoby, zřejmě v obavě ze sankcí

3 minuty
Události: Ruské firmy převádějí majetek na jiné osoby
Zdroj: ČT24

Některé české firmy přímo či nepřímo napojené na současný ruský režim mění své majitele nebo převádějí majetek na nové osoby. Podle analytiků za tím stojí obava ze sankcí. Příkladem je i ruská firma Armatek spolupracující s Gazpromem. V centru Prahy spoluvlastnila hotel v hodnotě několika set milionů korun. Po začátku války se ale svého podílu zbavila.

Podle firemního webu dodává ruská společnost Armatek součástky pro sankcionované firmy Gazprom nebo Rosněfť a spolupracuje také s Rosatomem. V Praze nedaleko Václavského náměstí spoluvlastnila hotel Bohemia Plaza. Firma Armatek ale po začátku ruské invaze na Ukrajinu z vlastnické struktury hotelu zmizela.

Armatek v majetkové struktuře hotelu nahradila firma Riva Brenta. V pozadí je ale znovu původní společnost – jednatelkou nového vlastníka je totiž ředitelka Armateku. Ta bydlí v Praze-Řeporyjích a podle katastru nemovitost také vlastní. Adresu v domě má rovněž Igor Gudzenko, na kterého je teď podnik vlastnící hotel oficiálně napsaný.

Společníkem ve firmě ovládající pražský hotel byl v minulosti kromě Armateku i podnikatel Dmitrij Jeremejev. Jeho rodina vlastní zámek ve Škvorci. Podnikatel původem z Ruska tvrdí, že společnost opustil kvůli Armateku.

Virtuální sídla

Změn ve firmách s ruskými vlastníky je v posledních měsících víc. Finanční analytický úřad například prověřuje majetek miliardáře Rafika Gasanova. Ten hned po začátku války přesunul své sídlo z Ruska do Ázerbájdžánu. V Praze vlastní hotel Prezident a má tu českou jednatelku.

Řada společností, které v poslední době vyměnily majitele, má jen virtuální sídla. Například nový vlastník už zmíněného hotelu Bohemia Plaza oficiálně sídlí v trvale uzavřeném obchodě s látkami v pražských Holešovicích.

Ruské firmy napojené na politiky z Kremlu se z Česka nezačaly stahovat jen po letošním začátku agrese na Ukrajině. První vlna přišla už po obsazení Krymu v roce 2014, kdy vznikly první sankční seznamy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...