Sankční seznam

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O čtvrtečním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

Držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do Česka. Návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) schválila vláda. Netýká se například diplomatů, kteří jsou již v Česku akreditovaní, či těch, kteří přes Česko pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Mluvčí ruské diplomacie označila zákaz za „další šílené opatření“, píše TASS.

Ministerstvo financí uspělo u Nejvyššího správního soudu (NSS) se svou stížností ve sporu s ruským podnikatelem Alexandrem Pumpjanským. Jeho rodina patřila mezi první, na které po invazi na Ukrajinu v roce 2022 dopadly sankce EU. Poté Finanční analytický úřad (FAÚ) zmrazil majetek jeho firmy vlastnící hotel v Mariánských Lázních. Pumpjanskij pak u Městského soudu v Praze napadl skutečnost, že ho FAÚ vede jako účastníka řízení. Se žalobou uspěl. NSS teď ale rozhodnutí zrušil a vrátil soudu zpět.

Navýšení stabilizačního příplatku pro Vězeňskou službu (VS) o tři tisíce korun ve středu schválila vláda. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům po zasedání vlády řekl, že rozhodnutí se týká také celní správy a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Vláda také oznámila, že zařadila na vnitrostátní sankční seznam ruského občana Olega Osipova, dlouholetého spolupracovníka bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medvěděva.

Deník Ukrajinska pravda napsal, že ostravská firma Leseft International s. r. o. se podílí na zprostředkování dodávek součástek do ruských raket. Od začátku plošné ruské invaze podle něj objednala pro ruského odběratele zboží v přepočtu za bezmála půl miliardy korun. Zjištění deníku se opírá o vyšetřování ukrajinské skupiny Trap Aggressor. Jednatel zmíněné společnosti Lev Seferjan kontroval, že tvrzení deníku je nesmysl a „fake news“ s potenciálem poškodit dobré jméno firmy v obchodě, kterým se skutečně zabývá.

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.

Vláda zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.

V Česku nenápadně expanduje řetězec ruských supermarketů. Před několika týdny otevřel pátý obchod v Jihlavě. Jeho majiteli jsou oligarchové, kteří v Rusku provozují největší síť diskontních obchodů. Jsou přitom na ukrajinském sankčním seznamu, protože podnikají i v okupovaných částech Ukrajiny, které Moskva protiprávně anektovala. Pro Reportéry ČT natáčel Jan Moláček.

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.

Kabinet schválil návrh zákona s povinným příspěvkem zaměstnavatelů do spoření na stáří místo možnosti dřívější penze, který předložili vládní poslanci. Na tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Autoři navrhují, aby sněmovna schválila předlohu zrychleně a změny začaly platit od července. Odbory i organizace zaměstnavatelů s normou i způsobem její přípravy nesouhlasí.

Velká Británie zasahuje proti špionům pracujícím pro Moskvu. V Londýně soudí skupinu Bulharů, kteří podle vyšetřovatelů sledovali vybrané lidi a informace o nich posílali na východ. V posledních dnech policisté odhalili také další buňku, která měla na ostrovech prát špinavé peníze z Ruska.

Až tři roky ve vězení hrozí sedmi českým aktivistům, kteří v únoru namalovali ukrajinskou vlajku před ruskými domy v pražské Bubenči. Podle policie poškodili majetek v památkové zóně. Ruská společnost, která budovy spravuje, je na českém sankčním seznamu a za využívání pozemku neplatí nájemné.

Členské státy Evropské unie formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, informovalo české zastoupení při Unii. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na ruské agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na pondělním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí. Rada EU také uvalila sankce na šest ruských občanů zapojených do kybernetických útoků.

Evropská unie v pondělí na návrh Česka rozhodla o zařazení tří subjektů na unijní sankční seznam. Jde o mediální platformu Voice of Europe a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Informovalo o tom české ministerstvo zahraničí na sociální síti X. EU uvalila sankce i na devatenáct lidí a jednu právnickou osobu v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku.

Zástupci členských zemi EU se ve středu v Bruselu shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které podle Unie šíří ruskou propagandu. Jde také o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se dotknou také mediální platformy RIA Novosti a listů Izvestija a Rossijskaja Gazeta.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň v kauze možných úplatků od proruské sítě řekl v pondělí vedení své strany, že dostával „malé balíčky a že žádné peníze nepřijímal“. Napsal to německý magazín Der Spiegel. Časopis rovněž uvedl, že Bystroň na otázku magazínu přijímání balíčků přímo nepopřel, celou kauzu pak označil za kampaň proti němu.

Strojírenská společnost ČKD Blansko na sebe podala insolvenční návrh. Dluží přes tři sta milionů korun. Jediným akcionářem této tradiční firmy je ruská společnost. Výroba turbín pro vodní elektrárny tam tak pravděpodobně úplně skončí. Někteří zaměstnanci by mohli najít uplatnění v ostatních provozech, které se nacházejí v areálu Závody ČKD Blansko.

Místopředseda KDU-ČSL a ministr životního prostředí Petr Hladík chce předsednictvu strany navrhnout vyloučení bývalého šéfa lidovců Cyrila Svobody. Hladík mu vyčítá jeho politické názory z poslední doby včetně rozhovoru pro server Voice of Europe, který je od středy na českém sankčním seznamu. Hladík to řekl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Svoboda reagoval slovy, že Hladík utíká od propadu preferencí vymýšlením pseudokauz.

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy. Sociálnědemokratický poslanec Jörg Nürnberger Bystroně vyzval, aby odstoupil z čela slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny.

Vláda ve středu rozšířila sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet také schválil další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí nebo novelu vysokoškolského zákona. Informaci, že ministři jednali o obsazení velvyslaneckého postu v Moskvě, Fiala s ohledem na režim utajení komentovat nechtěl.

Čeští zemědělci budou 20. března protestovat. Připojí se k celoevropským farmářským demonstracím. Po celé republice se uskuteční jízdy traktorů a další techniky, budou i na hranicích. Oznámil to předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, který není spokojen s tím, co na podporu odvětví schválila vláda. Hodnotí sice změny jako posun správným směrem, k výraznému zlepšení situace českých farmářů podle něj ale nepřispějí. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) farmáře vyzval, aby při protestech neblokovali dopravu.

Česká justice řeší první žalobu na vyškrtnutí ze sankčního seznamu, který přijala Česká republika vůči Rusku po útoku této země na Ukrajinu. U Městského soudu v Praze o to usiluje Rostislav Zorikov, zeť ruského zbrojaře Borise Obnosova. Finanční analytický úřadu obstavil Zorikovovi nemovitosti za zhruba sto milionů korun.

Evropská rada v pondělí schválila dvanáctý balík protiruských sankcí. Rozšířila seznam subjektů, které podporují tamní režim, a zakázala zpětný dovoz strategického zboží. Nově je zakázán také nákup či převoz diamantů z Ruska. Česko smí díky výjimce dovážet ruskou ropu ještě rok.