Kabinet schválil návrh zákona s povinným příspěvkem zaměstnavatelů do spoření na stáří místo možnosti dřívější penze, který předložili vládní poslanci. Na tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Autoři navrhují, aby sněmovna schválila předlohu zrychleně a změny začaly platit od července. Odbory i organizace zaměstnavatelů s normou i způsobem její přípravy nesouhlasí.
Podle původní verze důchodové reformy mělo 108 tisíc lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží získat možnost dřívější penze podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Kvůli pomalejšímu růstu důchodového věku vládní poslanci ODS a TOP 09 pak prosadili vyškrtnutí této skupiny, náhradou má být příspěvek na spoření.
Podle vládou schválené normy by pracovníkům třetí kategorie, kteří odpracují alespoň jedenáct směn za měsíc, měla firma spořit čtyři procenta vyměřovacího základu výdělku. Při třech až deseti směnách by to byla tři procenta. Podmínky pro čerpání takzvaného předdůchodu by se měly lidem s rizikovou prací zmírnit.
„Tito zaměstnanci budou moci svoje životní potřeby financovat v letech před dosažením důchodového věku v podobě předdůchodu,“ uvedl Fiala. Dodal, že návrh představuje doplnění penzijní reformy.
Mírnější podmínky pro čerpání předdůchodu
Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí. Dodat musí číslo účtu penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření. Od dalšího měsíce po nahlášení by měli peníze začít dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu pokuta až dva miliony korun. Kdyby nevydal o příspěvku pracovníkům potvrzení, sankce by činila až dvě stě tisíc korun. Řešit to má inspekce práce.
Podle autorů má zákon zmírnit pracovníkům třetí kategorie podmínky pro čerpání předdůchodu. Nyní je nutné spořit alespoň deset let a našetřit částku, aby pokryla měsíční splátku alespoň třicet procent průměrné mzdy po dva roky. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se podmínka spořit alespoň deset let ruší. Stanjura podotkl, že příspěvek zaměstnavatelů do padesáti tisíc korun ročně je osvobozený od daně.
Odbory a zástupci zaměstnavatelů si stěžují na to, že s nimi autoři o možném řešení a nastavení pravidel nejednali. Vadí jim, že normu předkládají poslanci, ne vláda. Chybí jim tak zpráva o dopadech či běžné připomínkové řízení. Nesouhlasí ani se zrychleným přijetím.
Ministr financí řekl, že by výhradám na způsob projednávání rozuměl, pokud by se jednalo o vládní zákon. Podotkl, že poslanci nepatří mezi sociální partnery. Své návrhy tak s odbory a zaměstnavateli projednávat nemusí. „Jestli navrhneme – a nebráníme se, jaká mají být pravidla poslaneckého zákona, můžeme se o tom bavit,“ uvedl Stanjura.
Podle odborů a organizací zaměstnavatelů navrhovaný povinný příspěvek firem a institucí na spoření na stáří omezuje kolektivní vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech. Zvolené řešení je podle nich administrativně náročné a v praxi by dělalo problémy.
Předpis kritizují také Piráti, kteří při přípravě původní penzijní reformy tvořili součást koalice, ale nyní jsou v opozici. Schválenou novelu označují za polovičaté řešení. „Lidé v předdůchodovém věku pracující v horku, zimě či prachu Fialova vláda hodila přes palubu, ačkoliv jim dříve přisoudila předčasný důchod ve vládní verzi reformy. Je to vůči těmto lidem nefér. Přesně tyhle věci jsme ve vládě hlídali, aby se neděly“ podotkla místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Představitelé gruzínského resortu vnitra na sankčním seznamu
Kabinet ve středu rovněž schválil zařazení tří představitelů gruzínského ministerstva vnitra na vnitrostátní sankční seznam. Přibyli tam ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při potlačování loňských protestů v Gruzii.
Na sankční seznam vláda poprvé zapsala osoby kvůli porušování lidských práv, dosavadní zápisy byly kvůli podpoře ruské agrese proti Ukrajině, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). „Dáváme jasně najevo, že si ‚mlátičky‘, které mučí vlastní občany, v Česku nepřejeme,“ dodal.
Řadu protivládních manifestací v Gruzii loni provázelo násilí a policie používala i slzný plyn a vodní děla k rozehnání demonstrantů, z nichž někteří házeli po policistech petardy a kameny. Stovky lidi byly od listopadu zadrženy. Mnozí účastníci demonstrací tvrdí, že se stali oběťmi násilí i mučení ze strany pořádkových sil a pouličních skupin stoupenců vlády.
