Z Jemenu se stává nová fronta v geopolitické zástupné válce mezi USA a Čínou. Ta podporuje tamní teroristy útočící na lodě v Rudém moři, píše web The New Arab. Podle USA jim firma s vazbami na čínskou armádu poskytuje satelitní snímky. Hútíové navíc údajně uzavřeli tichou dohodu s Pekingem ohledně neútočení na jeho plavidla. Čína napojení na jemenské islamisty popírá.
Čínský vliv na konflikt v posledních měsících zesílil, napsal server Al-Araby al-Jadeed s odkazem na vojenské a zpravodajské zdroje. Peking zřejmě hraje přímou či nepřímou roli v posilování hútíů a výsledkem je „pozoruhodný posun v operační sofistikovanosti skupiny“ v jejím boji proti mezinárodně uznávané jemenské vládě a arabské koalici, která ji podporuje, píše New Arab.
Západní představitelé sdělili Al-Araby al-Jadeed, že hútíové stále častěji nasazují pokročilé zbraně a systémy čínského původu a snížili tak závislost na vojenských dodávkách z Íránu a Ruska.
Drony s čínskými díly
Jemenské vládní i koaliční síly několikrát narazily na zbraně a součástky používané hútíi, jež pocházejí z východní Asie včetně Číny, sdělily arabskému webu jemenské vojenské zdroje s tím, že díly čínské výroby obsahují i některé zabavené bezpilotní stroje používané islamisty.
Organizace Conflict Armament Research v březnu uvedla, že komponenty vodíkových palivových článků – některé vyrobené v Číně – jsou pašovány islamistům k použití v dronech s dlouhým doletem.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová koncem dubna oznámila, že čínská firma Chang Guang Satellite Technology (CGSTL) „přímo pomáhá Íránem podporovaným hútíjským rebelům v Jemenu tím, že (jim) poskytuje satelitní snímky zaměřené na americká a mezinárodní plavidla“.
Vazby na Peking
Washington vzápětí uvalil na čínskou firmu sankce. Společnost přitom čelila restrikcím už dříve, a to v souvislosti s poskytováním zpravodajských informací z bojiště na Ukrajině ruské žoldnéřské Wagnerově skupině. Podle listu Financial Times je firma, založená v roce 2014, napojená na Čínskou osvobozeneckou armádu (PLA).
„CGSTL není obyčejná společnost, která je součástí Čínské akademie věd a je podporována vládou provincie Ťi-lin. Je příkladem čínské politiky fúze vojensko-civilních sil a funguje spíše jako rozšíření pekingského zpravodajského aparátu než jako nezávislý podnik,“ upozornil nezávislý think tank Atlantická rada se sídlem v USA.
Expert na čínskou obranu Matthew Bruzzesez z konzultační firmy BluePath Labs, která spolupracuje s americkou vládou, loni podle FT uvedl, že CGSTL má na oběžné dráze sto satelitů a do konce roku 2025 jich plánuje mít tři sta. To by jí umožnilo pořizovat opakované snímky jakéhokoli místa na světě každých deset minut.
Podle odborníka má společnost „úzké vazby“ nejen na armádu, ale i na čínskou vládu a komunistickou stranu. Dodal však, že od roku 2020 se o jejích vazbách na PLA veřejně hovoří méně.
CGSTL mluví o „zlomyslné pomluvě“
Čínská společnost obvinění Washingtonu odmítla a označila je za „zcela vykonstruovaná a zlomyslně pomlouvačná“. Podle serveru Global Times zdůraznila, že nemá žádné obchodní vazby na Írán ani na hútíe.
„V našich globálních operacích striktně dodržujeme příslušné zákony, předpisy a standardy jak v Číně, tak i v zahraničí. Díky vyspělému obchodnímu modelu a vysoce kvalitním službám jsme odhodláni přispívat čínskými odbornými znalostmi a řešeními k rozvoji globálního odvětví dálkového průzkumu Země,“ uvedla firma podle turecké agentury Anadolu.
Mluvčí čínské diplomacie Lin Ťien v reakci na obvinění Washingtonu zdůraznil, že „Čína hraje pozitivní roli při zmírňování napětí“ v Rudém moři.
Islamističtí hútíové ovládají sever Jemenu a jeho pobřeží Rudého moře. Od začátku války v Pásmu Gazy, která začala v říjnu 2023 po útoku Hamásu na jihu Izraele, pomocí dronů a střel útočí na obchodní plavidla v Rudém moři, čímž se snaží destabilizovat globální a regionální obchod.
Několikrát těmito zbraněmi zaútočili i na americká vojenská plavidla a také území židovského státu, údajně v solidaritě s Palestinci v Gaze.
Tichá dohoda s Pekingem
Zatímco celková lodní doprava přes Rudé moře se od začátku útoků propadla o téměř 70 procent, podíl tonáže vázané na Čínu prudce vzrostl. Podle Atlantic Council jde o výsledek tiché dohody a koordinace mezi Pekingem a jemenskými islamisty. Čínské lodě díky tomu plují konfliktní oblastí většinou nedotčené.
Americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) oznámil na jaře v této souvislosti cílené nové sankce vůči lídrům hútíů, mimo jiné kvůli tomu, že se útoky vyhýbaly čínským a ruským lodím, kterým byl zaručen bezpečný průjezd.
Jemenští teroristé veřejně přiznávají, že rozlišují mezi západními a čínskými plavidly, kvůli jejich nekvalitním zaměřovacím technologiím ale občas došlo i k „chybným“ úderům na čínské lodě proplouvající úzkým průlivem Báb-al-Mandab. Díky čínské technologii však došlo k jejich zpřesnění, upozorňuje Atlantická rada.
Dopad útoků islamistů byl přitom značný. „Velké evropské přepravní společnosti byly nuceny přesměrovat lodě kolem mysu Dobré naděje. To vytváří umělou konkurenční výhodu pro čínské zboží, které nadále nerušeně proudí koridorem Rudého moře, zatímco evropští konkurenti čelí zpožděním a vyšším nákladům,“ konstatoval think tank.
Vládní zpravodajská agentura Nová Čína hovoří o „bezmocnosti Spojených států“ proti „netradičním protivníkům, jako jsou hútíové“. Zároveň tvrdí, že americká vojenská intervence vyvolala pouze větší odpor a odhalila „pokles amerického ekonomického vlivu a postupný rozpad jeho aliančního systému“.
USA na jaře eskalovaly útoky na pozice povstalecké skupiny v Jemenu, včetně rozsáhlého vojenského úderu, který byl předmětem úniku informací v rámci takzvané kauzy Signalgate, při níž klíčoví představitelé americké administrativy nechtěně sdíleli válečné plány s novinářem, připomíná FT.
Pokračující útoky na Izrael
Šéf Bílého domu Donald Trump 6. května oznámil, že USA přestanou na jemenské islamisty útočit, jelikož prý souhlasili, že přestanou s údery na americké lodě v oblasti. Hútíové ale současně zdůraznili, že nepřestanou posílat rakety a drony na Izrael, dokud potrvá konflikt v palestinské enklávě.
Izraelské armádě se většinou daří rakety odpálené z Jemenu zachytit, na začátku května však jedna z nich dopadla v blízkosti mezinárodního letiště Bena Guriona v Tel Avivu. Jeruzalém provádí odvetné údery, například v polovině května zaútočil na jemenské přístavy kontrolované hútíi.
V tomto týdnu Izrael poprvé udeřil na doky v Hudajdá. Ministr obrany Jisrael Kac zdůraznil, že pokud teroristé nepřestanou na židovský stát útočit, budou čelit námořní a letecké blokádě.
Vazby na Teherán
Hlavním sponzorem hútíů je Írán, poskytuje jim bezpečnostní podporu, včetně zbraní. Jejich vztah sahá do devadesátých let minulého století, kdy lídři hútíů absolvovali v islámské republice duchovní cvičení. Jemenští islamisté jsou považováni za součást Teheránem vedené „Osy odporu“.
Atlantická rada podotkla, že právě Írán sehrál klíčovou roli v květnovém uzavření klidu zbraní s USA v Ománu a bude to nejspíš on, kdo rozhodne o dalších krocích teroristů. To bylo ještě před aktuálním konfliktem mezi Izraelem a Íránem.
V reakci na nejnovější masivní útok židovského státu na íránský jaderný a raketový program hútíové na Telegramu uvedli, že podporují „plné a legitimní právo Íránu… rozvíjet svůj jaderný program“ a že „důrazně odsuzují brutální izraelskou agresi proti Íránské islámské republice a potvrzují její plné a legitimní právo reagovat všemi možnými prostředky“, citovala islamisty al-Džazíra.
