Nečinnost Číny v Rudém moři ničí její image globální mocnosti. Útokům mlčky přihlíží i Rusko

Útoky jemenských povstalců na komerční lodě v Rudém moři představují zkoušku pro čínské ambice stát se hlavním zprostředkovatelem míru na Blízkém východě. Peking odmítá zapojení do konfliktu a jeho reakce obnáší výzvy k ukončení útoků na civilní lodě a nepřímou kritiku západní vojenské odvety, všímá si CNN. Podle expertů čínské váhání ničí obraz země jako globální mocnosti. Peking po výzvách USA začal tlačit na Írán, aby přiměl hútíe zastavit údery, jinak ohrozí vzájemný obchod. Činí tak ale zatím spíše jen naoko. Nečinný postoj zaujímá i Rusko, které má v Rudém moři své vlastní zájmy.

Útoky hútíů v Rudém moři narušily globální obchod a vyvolaly obavy z rozšíření regionálního konfliktu mezi Izraelem a teroristy z Hamásu. Světový obchod je na přepravě touto vodní cestou závislý asi z dvanácti procent, kontejnerová doprava pak z třiceti procent. Některé námořní společnosti tranzit přes Rudé moře pozastavily včetně společnosti QatarEnergy, která je druhým největším vývozcem LNG na světě.

Spojené státy na útoky hútíů opakovaně reagovaly použitím síly, zcela zastavit se jim je však stále nepodařilo. USA proto vyvíjejí tlak na Čínu, aby přiměla Írán k tomu, aby údery na civilní plavidla skončily. Šíitští hútíové, kteří se poprvé objevili v 80. letech minulého století jako ozbrojená skupina bojující proti sunnitskému saúdskému vlivu v Jemenu, totiž dostávají od Teheránu peníze, zbraně i výcvik. 

Čínští představitelé na několika nedávných schůzkách požádali své íránské protějšky, aby pomohli hútíe držet na uzdě, jinak hrozí narušení obchodních vztahů s Pekingem, napsala v pátek agentura Reuters s odvoláním na íránské zdroje.

„Čína v zásadě říká: ‚Pokud budou naše zájmy nějakým způsobem poškozeny, bude to mít dopad na naše podnikání s Teheránem. Řekněte tedy hútíům, aby projevili zdrženlivost,‘“ řekl agentuře Reuters jeden z íránských představitelů, který byl o rozhovorech informován.

Závislost íránského hospodářství na Pekingu

Čína je největším obchodním partnerem islámské republiky a odebírá 90 procent ropy, kterou Írán vyváží. Žádné konkrétní hrozby, jak by byl obchod s Íránem omezen, pokud nesplní čínské požadavky, ale Peking zatím nevyřkl, píše Reuters.

Poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan vyjádřil obavy z pokračujících útoků na schůzkách s čínským ministrem zahraničí Wangem I, které se konaly minulý pátek a sobotu. Podle serveru Politico ale jednání skončila bez známek toho, že je Čína ochotna podniknout rozhodné kroky k využití svého ekonomického vlivu na Írán.

Íránská ropa tvoří pouze deset procent čínského dovozu černého zlata a Peking má řadu dodavatelů, kteří by mohli případné výpadky nahradit. Teherán má zase řadu spojenců a vojenských skupin v regionu včetně Gazy, Libanonu, Sýrie a Iráku, přičemž jeho regionální aliance a priority hrají klíčovou roli v jeho rozhodování, upozornil zdroj Reuters obeznámený se situací.

Mluvčí hútíů Mohammed Abdulsalam minulý čtvrtek uvedl, že Írán dosud nepředal skupině žádný čínský vzkaz s výzvou k omezení útoků. „Nebudou nás o takové žádosti informovat, zejména proto, že íránský postoj je podporovat Jemen. (Írán) odsoudil americko-britské útoky na Jemen a považuje jemenský postoj za čestný a zodpovědný,“ myslí si Abdulsalam.

Podle Reuters je ale ekonomická spolupráce s Pekingem pro islámskou republiku zásadní. Čína je totiž jednou z mála mocností ochotných poskytnout Íránu investice v miliardách dolarů, které Teherán potřebuje k udržení kapacity svého ropného sektoru a udržení své ekonomiky nad vodou.

Od mlčení k výzvám

Peking k útokům hútíů, jež začaly loni v listopadu, údajně jako akt solidarity s Palestinci, v prvních týdnech mlčel. Čína údery nejprve ani neodsoudila a její válečná plavidla nereagovala na nouzová volání napadených lodí, píše CNN. Postavila se také proti vzniku mezinárodní koalice vedené USA k ochraně lodí proplouvajících Rudým mořem, přestože námořnictvo čínské Lidové osvobozenecké armády má protipirátskou pracovní skupinu plující v Adenském zálivu a podpůrnou základnu v nedalekém Džibuti.

Podle komentáře listu The New York Times lze v čínském postoji nalézt určitou logiku. „Krize v Rudém moři odvádí pozornost Spojených států od zaměření na Asii, dává Číně čas, aby nashromáždila své síly v západním Pacifiku, a zároveň se prezentuje jako benevolentní mocnost, která se neplete do záležitostí jiných zemí,“ napsal americký deník.

Poté, co Spojené státy a Velká Británie letos v lednu zahájily vojenské údery proti hútíúm, začala Čína varovat před rostoucím napětím v regionu. Čínští představitelé opakovaně zdůrazňují, že krize v Rudém moři je „přeléváním“ konfliktu v Gaze, přičemž za nejvyšší prioritu považují okamžité příměří mezi Izraelem a Hamásem.

Komunistická země pak v lednu vyzvala rebely k ukončení útoků na civilní lodě a varovala „příslušné strany, aby se vyhnuly přilévání oleje do ohně“. Peking v této souvislosti upozornil, že Rada bezpečnosti OSN nikdy nepovolila použití síly v Jemenu. Stálými členy Rady bezpečnosti jsou jak Čína, tak i USA.

Čínské ekonomické ztráty

Pekingu jde v současném konfliktu s hútíi o hodně i v oblasti obchodu. Asi devadesát procent čínského vývozu do Evropy tradičně proudí právě přes Rudé moře, opačným směrem pak touto trasou míří do čínských přístavů desítky milionů tun ropy a nerostů, upozorňuje CNN.

Ačkoli hútíové slíbili, že nebudou útočit na čínské a ruské lodě, na čínské hospodářské zájmy má krize obrovský dopad. Čínské státní přepravní giganty COSCO a OOCL už odklonily desítky lodí z Rudého moře na mnohem delší trasu kolem jižního cípu Afriky.

Takové objížďky obvykle prodlužují cestu o více než deset dní, zpožďují dodávky a náklady na dopravu pak prudce stoupají, což může vést k tomu, že si zákazníci budou hledat alternativní dodavatele. Globální logistická firma Flexport se sídlem v San Franciscu tvrdí, že kvůli konfliktu už 90 procent zboží mířícího z Číny do Evropy musí putovat oklikou kolem Afriky.

Čínské kontejnerové lodě v Rudém moři
Zdroj: Reuters/Amr Abdallah Dalsh

O miliony dolarů denně přichází kvůli krizi také Egypt. Situace tak staví Čínu do obtížné pozice, protože se snaží nalézt rovnováhu mezi svým protiamerickým spojencem Íránem a klíčovými hospodářskými partnery v regionu, jimiž jsou země Perského zálivu, analyzuje situaci CNN.

Diplomatické ambice

Krize přinesla navíc diplomatickou výzvu pro čínského vládce Si Ťin-pchinga, který se v posledních letech zavázal, že jeho země bude usilovat o mír na Blízkém východě a vytvoření alternativy k bezpečnostnímu řádu vedenému Západem. „Opatrná nebo váhavá čínská reakce vrhá značný stín na její ambice stát se odpovědnou globální mocností,“ řekl CNN docent Mordechai Chaziza z vysoké školy Ashkelon Academic College v Izraeli, který se specializuje na vztahy Číny s Blízkým východem.

Čína v loňském roce zprostředkovala historickou normalizační dohodu mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Aktivně se zasazovat o zastavení útoků jemenských povstalců je ale podle expertů úplně jiná výzva.

„Byla to velká idea, že se Čína stává významným diplomatickým, politickým a bezpečnostním aktérem,“ řekl CNN Jonathan Fulton z amerického thin tanku Atlantická rada. Od chvíle, kdy začala válka mezi Izraelem a Hamásem, se ale podle něj ukazuje, že „čínský přístup k regionu je stále do značné míry řízen jejími ekonomickými zájmy a ve skutečnosti zatím nemá ochotu nebo kapacitu hrát v těchto jiných oblastech velmi významnou roli“.

Od rozpoutání bojů mezi Izraelem a Hamásem Čína stejně jako Rusko nebo Írán neodsoudila útoky Hamásu a snaží se prezentovat jako zastánce globálního Jihu a alternativa k americké moci tím, že vyjadřuje podporu palestinské věci a kritizuje Izrael a USA za humanitární krizi v Gaze. „Čína nemá zájem připojit se k západní koalici vedené USA; taková akce by posílila pozici USA jako regionálního hegemona a oslabila čínskou pozici v regionu,“ uvedl pro CNN Chaziza.

Podle Fultona ovšem nečinnost Číny zároveň podkopává její důvěryhodnost u blízkovýchodních aktérů. „Vnímání, že se jedná o vznikající mimoregionální mocnost, neobstojí, pokud se nepokusí zapojit sama. Koalice vedená USA a Spojeným královstvím odvádí těžkou práci, zatímco Čína přihlíží. To je špatný pohled,“ míní odborník.

Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský vládce Vladimir Putin
Zdroj: Reuters/Sputnik/Pavel Byrkin/Kremlin

Ruské plány v Rudém moři

Nečinnost v souvislosti s útoky hútíů v Rudém moři vykazuje také Ruská federace, jejíž nejbližší námořní základnou je syrský přístav Tartus. Podle experta Martina Plauta z univerzity King's College London se Moskva drží zpátky zřejmě proto, že se v poslední době šíří zprávy ohledně souhlasu vládce Vladimira Putina k výstavbě námořní základny na eritrejských ostrovech Dahlak v Rudém moři. Ty se nacházejí mezi Eritreou a pobřežím Jemenu a Saúdské Arábie a spekulovalo se o nich v této souvislosti už dlouho.

Rusko a Eritrea mají vřelé vztahy řadu let, dohodu ale pravděpodobně zpečetila podpora Eritrey pro ruskou invazi na Ukrajinu v OSN. Africká země jako jediná hlasovala proti rezoluci odsuzující ruskou vojenskou agresi.

Eritrejský vládce Isaias Afwerki následně uskutečnil několik cest do Moskvy. S Putinem sdílejí odpor ke Spojeným státům a tomu, co nazývají jejich „hegemonní strategií“. Rusko si spíše přeje prosazovat „multipolární“ svět, ve kterém má větší kontrolu prostřednictvím řady aliancí, upozorňuje Plaut.

Návrh, že by Rusko mohlo postavit základnu v Eritreji, pochází přinejmenším z roku 2018, kdy plán oznámil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Ten loni v lednu uvedl, že „obě strany vytvoří společnou studii s cílem stanovit logistické a tranzitní příležitosti, které nabízí rudomořský přístav Massawa a jeho letiště,“ napsala ruská agentura TASS. Tyto iniciativy přicházejí poté, co ztroskotaly ruské plány na vybudování základny v Súdánu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie uspořádá další schůzku o Ukrajině, tentokrát i s českou účastí

Za Česko se středeční videokonference s lídry dalších států o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě zúčastní premiér Petr Fiala (ODS), sdělila mluvčí vlády Lucie Ješátková. Paříž v tomto týdnu pořádá již druhé jednání. Pondělní schůzku, kterou Fiala kritizoval, omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž pozvala i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).
před 8 mminutami

Rubio: S řešením konce rusko-ukrajinské války musí souhlasit všechny zúčastněné strany

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.
09:29Aktualizovánopřed 24 mminutami

Papež František má začínající oboustranný zápal plic

Papež František má začínající oboustranný zápal plic, uvedly s odvoláním na prohlášení Vatikánu tiskové agentury. Infekci dýchacích cest hlavy katolické církve charakterizoval papežský stát slovy o „komplexním zdravotním stavu“. Tvrdí však, že papež má prý stále dobrou náladu.
před 1 hhodinou

Blanár se omluvil Černochové. Spletl si ji prý s Pekarovou Adamovou

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po nehodě letadla v Torontu se zranilo 21 cestujících

Počet zraněných po pondělní havárii letadla v kanadském Torontu společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se zvýšil na 21, napsala agentura Reuters. Devatenáct z nich bylo později propuštěno z nemocnice. Kanadská média původně psala o patnácti zraněných. Dva zbývající hospitalizovaní cestující už nejsou v ohrožení života, uvedla společnost Delta Air Lines. Letadlo se ve větrném počasí po sněhové bouři převrátilo vzhůru nohama, na palubě bylo osmdesát osob.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lipavský je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.
10:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bílý dům tvrdí, že Musk nevede úřad efektivity a je jen poradcem

Bílý dům v dokumentu pro soud tvrdí, že miliardář Elon Musk je pouze poradcem prezidenta Donalda Trumpa a nemá pravomoci sám činit vládní rozhodnutí. Dokument podle agentury Reuters popírá, že by Musk byl v čele úřadu DOGE, jehož úkolem je seškrtat výdaje, které Trumpova administrativa považuje za nepotřebné. Právě přístup nevoleného Muskova týmu k citlivým údajům amerických úřadů o občanech vyvolává obavy a vede k žalobám.
06:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Izraelská armáda se stáhla z Libanonu jen částečně, Bejrút protestuje

Izraelská armáda se stáhla ze všech příhraničních libanonských vesnic, její jednotky ale dál zůstávají na pěti pozicích, uvedla agentura AFP. V úterý vypršela lhůta, dokdy měli vojáci židovského státu z Libanonu odejít. Bejrút reagoval, že bude pokládat další přítomnost izraelských sil na svém území za okupaci.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...