Jemenští povstalci jsou terčem západního bombardování. Svět si klade otázku, jak se k věci postaví Írán, který tyto nebezpečné ozbrojence podporuje. Útoky povstalců z Jemenu proti mezinárodní lodní dopravě, podle nich spojené s Izraelem, a protiútok amerických a britských sil s sebou přináší obavy z dalšího rozšiřování konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bude mnohé záviset na další reakci hútíů.
Údery proti hútíům vyvolaly obavy z konfliktů na Blízkém východě. Hlavní roli v destabilizaci regionu má Írán
Horizont ČT24: Obavy z konfliktů napříč Blízkým východem (zdroj: ČT 24)
Konflikt, který propukl 7. října vpádem Hamásu do jižního Izraele a pokračuje izraelskou likvidací teroristického hnutí v Pásmu Gazy, není omezenou válkou. Tragédie palestinských civilistů, mezi nimiž Hamás ukrývá svou vojenskou infrastrukturu, a nenávist vůči židovskému státu rozdmýchávaná Íránem dějiště této války nebezpečně rozšiřuje.
„Jakmile proběhly útoky na Izrael a následné útoky v Gaze, došlo k eskalaci v celém regionu Blízkého východu, v Iráku a Sýrii. Odehrály se útoky na americké základny. Zesílila palba přes izraelsko-libanonskou hranici. Takže eskalace už probíhá, jen je otázka, jak daleko zajde,“ říká zástupce ředitele britského bezpečnostního institutu RUSI Malcolm Chambers.
Hútíové jsou vyzbrojováni Íránem
Útoků na Američany v Iráku a Sýrii bylo za posledního čtvrt roku více než sto. V Iráku mají dva a půl tisíce vojáků, v Sýrii devět set, s úkolem bránit návratu extremistů Islámského státu. Obvykle čelí raketám a dronům. To jsou zbraně, které používají právě také jemenští hútíové ve svých útocích na lodě v Rudém moři.
„Hútíové by neustáli svou situaci bez podpory Íránu. Skutečně hútíové rovná se vlastně Írán, je to logická spojitost. Jsou vyzbrojováni a financováni íránskou vládou. Takže Írán vlastně funguje jako destabilizátor celé té oblasti, ale nechce to dělat na svých hranicích, to znamená nechce ten otevřený konflikt se Saúdskou Arábií,“ uvedl Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Jsou to jednoznačně zájmy, které jdou proti Izraeli, proti Západu, respektive proti Spojeným státům, také proti Saúdské Arábii, byť v poslední době dochází k oteplení vztahů mezi Teheránem a Rijádem. To jsou cíle, proti kterým Írán skrze své proxies v regionu útočí,“ shrnul zájmy Íránu zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. „Írán podle všeho zatím nestojí o přímou konfrontaci se svými soupeři v regionu.“
Sloganem jemenských hútíů, kteří jsou šíitského vyznání, je „smrt Americe, smrt Izraeli, vítězství Islámu“. Heslo, když ne doslovně, tak nepochybně duchem, sdílí s Hamásem a další prodlouženou rukou Íránu – libanonským Hizballáhem. Ten od října z Libanonu do severního Izraele s novou silou pálí rakety. Izrael přes hranici zlikvidoval už několik vojenských velitelů Hizballáhu.
Už víc než tříměsíční válka v Pásmu Gazy zvýšila neklid i na Izraelem okupovaném palestinském Západním břehu Jordánu. Izraelská armáda tam stíhá operativce ozbrojených organizací. Větší výbuch násilí v této oblasti by zmařil všechny snahy situaci zklidnit. Ve čtvrtek, před americko-britským vojenským zásahem proti hútíům, končil americký ministr zahraničí v Egyptě vyčerpávající diplomatickou misi po Turecku, Jordánsku, Kataru, Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii a Bahrajnu.
„Pokud přijmete Izrael, pokud učiníte nezbytné závazky ohledně bezpečnosti a vydáte se na cestu k palestinskému státu, je to jediný nejlepší způsob, jak izolovat, marginalizovat Írán a jeho zástupce, kteří dělají tolik problémů,“ sdělil Antony Blinken.
Americký ministr zahraničí podle svých slov cítil ochotu blízkovýchodních lídrů se na takové budoucnosti podílet. Pak ale přišel vojenský zásah v Jemenu.
