Útoky jemenských povstalců hútíů na obchodní lodě proplouvající Rudým mořem mají potenciál ohrozit globální ekonomiku, oblastí totiž podle agentury Bloomberg putuje zhruba dvanáct procent námořního obchodu. Ani páteční úder spojenců přímo v Jemenu nemusí znamenat konec potíží. Hútíové útočí v blízkosti průlivu Bab-al-Mandab, který je nejužším místem rudomořské obchodní trasy.
Průliv v Rudém moři je klíčový pro námořní obchod. Útoky hútíů budou pokračovat, míní analytik
Redaktor ČT Piskala komentuje dění v oblasti Rudého moře (zdroj: ČT24)
Rudé moře, v jehož jižní části hútíjští povstalci z Jemenu útočí na obchodní lodě, je jednou z nejdůležitějších námořních tras světa. Díky Suezskému průplavu spojuje oblast Indického oceánu se Středozemním mořem. Údery vůči plavidlům proto mají potenciál ohrozit globální ekonomiku.
Trasou, kterou hútíové svými ataky ohrožují, putuje téměř deset procent celosvětového obchodu na moři. Povstalci útočí v obzvlášť citlivém místě „Je to jedno z nejužších míst v oblasti, průliv Bab-al-Mandab. Ten je široký jen třicet kilometrů a při průjezdu Rudým mořem se tam musí vměstnat stovky lodí,“ shrnul redaktor ČT Vladimír Piskala.
Průliv Bab-al-Mandab společně se Suezským průplavem označil za nejklíčovější místa námořní obchodní trasy, po které se na lodích převážejí miliony kontejnerů směrem z Asie do Evropy či opačně. „Průliv je v podstatě dálnice, na obou stranách se řadí desítky těch největších světových lodí. Jedna za druhou tudy proplouvají a pro povstalce jsou snadným cílem,“ popsal novinář.
Hútíové útočí na Západ, říká politický geograf
V blízkosti průlivu se odehrává většina útoků jemenských povstalců. Hútíové od listopadu, kdy ohlásili záměr útočit, provedli přes padesát úderů. Obchodní trasu střeží síly vojenské koalice, jejíž součástí jsou například Spojené státy, Velká Británie, ale také Nizozemsko, Bahrajn nebo Singapur. Ozbrojené složky USA a Británie v úterý například zlikvidovaly 21 dronů a střel, které jemenští povstalci vypustili směrem k mezinárodním námořním trasám. V noci na pátek zaútočili spojenci přímo v Jemenu.
„Pobřeží, které západní země musí střežit, je poměrně dlouhé. Ne každou raketu či pokus o dronový útok lze ale sestřelit nebo zneškodnit,“ popsal Piskala. Hútíové podporovaní Íránem podle něj údery provádějí, jelikož je vnímají za útok proti západní civilizaci a tamním institucím.
Politický geograf Libor Jelen, který působí na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy, uvedl, že Írán má za cíl destabilizovat celou situaci, což souvisí s vyhrocením konfliktu na Blízkém východě. „Útoky na lodě mají symbolizovat ani ne tak útoky na Izrael, jako spíše útoky na Západ a globální ekonomiku, kterou formují zejména západní země či instituce, které tam vznikly a fungují ve prospěch Západu. Nemůžeme opomenout, že na obchodu jsou závislé i země ve východní Asii,“ zdůraznil Jelen.
Studio ČT24: Analytici komentují zásah Spojených států a Velké Británie proti jemenským povstalcům (zdroj: ČT24)
K vojenské koalici se přitom nepřipojil Egypt ani Saúdská Arábie, přestože obě země vydělávají na pohybu lodí v Rudém moři. Například pro Egypt tvoří poplatky za průjezd Suezským průplavem velkou část tamního celkového hrubého domácího produktu. Káhira nicméně poskytla Spojeným státům prostor ve svých přístavech, aby v nich americké lodě mohly kotvit.
Řada zemí v regionu se zdráhá přistoupit ke spojenectví se Západem, protože nechtějí vyvolat konflikty s muslimskými státy nebo protesty svého vlastního obyvatelstva. „Ti autokratičtí nebo autoritářští vládci nejsou legitimizováni nějakými volbami. Oni se bát nemusí, mohou si dělat, co chtějí. Zároveň ale ty masy obyvatel, kdyby nebyly spokojené a kdyby ta země byla vtažena do války, tak by to mohlo ohrozit vládu těch států,“ popsal Jelen s tím, že blízkovýchodní společnosti rozhodně stojí v konfliktu Izraele s Hamásem na straně Palestiny.
„Myslím, že jde o zájem Íránu destabilizovat situaci tak, aby se konflikt mezi Izraelem a Hamásem přenesl ještě do dalších oblastí,“ prohlásil v Interview ČT24 vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání na ministerstvu vnitra Jan Paďourek. Věří však tomu, že Spojené státy a jejich spojenci – hlavně Velká Británie – použijí všechny prostředky, aby nebezpečí v Rudém moři eliminovali.
Krizi prý způsobil hlavně Írán, u nějž lze očekávat cokoliv, myslí si Paďourek. Vzápětí však dodal, že nepředpokládá, že by byla Evropa v současné chvíli ohrožena zásadním teroristickým útokem Íránu proti Západu. „Velmi efektivně se (Írán) snaží působit například v kybernetické bezpečnosti a v těchto oblastech, nelze vyloučit nic, jedná se o problematického protivníka,“ upozornil.
Interview ČT24: Jan Paďourek (zdroj: ČT24)
Čína se ke koalici nepřipojila
Podle Washingtonu jsou vůči hútíjským útokům zranitelné i čínské lodě. „Útoky poškozují Spojené státy, poškozují Čínu. Poškozují zájmy každé země,“ prohlásil podle serveru Newsweek mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mathew Miller.
Peking nicméně neoznámil, že by se chystal připojit k vojenské koalici. Americký šéf diplomacie Antony Blinken podle webu Newsweek v minulosti při jednání se svým čínským protějškem zdůraznil, že „všechny národy“ mají povinnost udržovat námořní bezpečnost. „Dal jasně najevo, že pokud by Čína využila svých vztahů v regionu a vyzvala země k zachování klidu a stability, považovali bychom to za produktivní krok,“ popsal Miller.
Server s odkazem na tvrzení profesora Siao Jün-chua z čínské Univerzity národní obrany Čínské lidové osvobozenecké armády rovněž informoval, že hútíové útoky na lodě v Rudém moři „prokazují velkou laskavost“ Číně. „Znamená to, že hútíové změnili blokádu Izraele na blokádu Západu,“ pronesl profesor.
Podle Siaoa představuje ohrožení bezpečnosti námořních cest z pohledu Pekingu příležitost podpořit čínské železniční spojení z Asie do Evropy. „Naší mezinárodní strategií je narušení hegemonie USA, oslabení americké námořní moci a podpora globální polarity. Hútíové Číně prokázali velkou laskavost,“ dodal Siao.
Přepravní společnosti se Rudému moři vyhýbají
Kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Rudém moři se velké dopravní společnosti oblasti vyhýbají a jejich lodě plují oklikou kolem mysu Dobré naděje. Na trasu kolem celé Afriky se ke čtvrtku vydalo více než pět set velkých kontejnerových lodí. Podle serveru BBC již několik přepravních společností, včetně firem Mediterranean Shipping Company a Maersk, přesměrovalo svá plavidla na alternativní námořní cestu.
Alternativní trasy vedoucí kolem celé Afriky jsou ale podstatně delší, a tedy dražší. Lodě nejen dorazí později do Evropy, ale také pozdě připlouvají zpátky do Číny a dalších oblastí v jihovýchodní Asii, aby tam vyzvedly náklad. „Přeprava z Asie do Evropy zabrala velkým lodím třeba čtyřicet až padesát dní. Teď musí přičíst dalších čtrnáct dní navíc,“ nastínil Piskala.
Některé průmyslové podniky v Evropě jsou přitom závislé na tom, aby zboží dorazilo včas. „Tím, že lodě musí putovat kolem Afriky, nabírají třeba měsíční zpoždění, což se bude postupně projevovat na velkých ekonomikách. Během týdne vzrostl například tlak německých průmyslníků, aby se do zachování obchodní trasy vložila německá armáda,“ podotkl Piskala.
Firma Maersk k úderům koaličních sil ve svém pátečním vyjádření zaslaném agentuře Reuters uvedla, že doufá v následné usnadnění dopravy v Rudém moři. „Doufáme, že tyto zásahy a větší přítomnost námořnictva nakonec povedou ke snížení hrozby, což umožní tranzit námořního obchodu přes Rudé moře a opětovné využívání Suezského průplavu jako vstupní brány," oznámila Maersk.
Investičního bankéře překvapila nižší cena ropy
Nejpostiženější oblastí je při aktuálních výpadcích dodávek přes Suezský průplav Střední východ, soudí investiční bankéř Ondřej Jonáš. Řekl to v pořadu 90’ ČT24. Z hlediska jednotlivých komponent je omezena zejména dodávka čipů.
Jonáš upozornil na to, že kvůli nedodání některých součástek bude mít výpad i továrna na výrobu aut společnosti Tesla v Berlíně. „Celý systém just in time delivery, který stojí na tom, že vám dojde zásilka z Asie v pravý okamžik, je tímto ohrožena,“ zmínil. Osobně jej překvapuje, že cena ropy je „de facto nižší, než byla před začátkem eskalace konfliktu na Středním východě“ – útokem Hamásu na Izrael.
Desetidenní zdržení, které naberou lodě při obeplouvání Afriky během cesty do Evropy, se podle něj musí promítnout do cen. „Odhaduje se, že je to zhruba o milion dolarů dražší poslat loď touto delší cestou, než kdyby měla proplout Suezským kanálem,“ dodává s tím, že by sílily i tlaky na inflaci. Některé předměty asijské produkce by se tak nemusely dostat ani do Česka.
Prozatímní odhad je podle Jonáše takový, že se situace spíše uklidní, i díky aktivitám americké diplomacie.
Investiční bankéř Ondřej Jonáš o krizi v Rudém moři (zdroj: ČT24)
Náklady a zpoždění se dotknou firem
Vyšší náklady spojené s dopravou kolem mysu Dobré naděje mají vliv i na některé ceny přepravních kontejnerů, které začínají postupně růst. BBC ve své zprávě cituje poradenskou společnost Drewry, podle níž se cena za použití některých kontejnerů během posledního týdne zvýšila o patnáct procent.
Sazby na trase Šanghaj–Evropa jen za poslední týden vzrostly o 8,1 procenta na 3103 dolarů (téměř sedmdesát tisíc korun) za kontejner o délce dvaceti stop (6,1 metru). Sazba za kontejner na západní pobřeží USA se v týdnu zvýšila o 43,2 procenta na 3974 amerických dolarů za kontejner o délce čtyřiceti stop, uvedla makléřská společnost Clarksons. Tyto dodatečné náklady se mohou odrazit i na konečných cenách výrobků v prodejnách.
Kvůli narušení dodavatelských řetězců oznámila ve čtvrtek večer berlínská továrna americké automobilky Tesla, že od 29. ledna na dva týdny zastaví většinu výroby. Chybí jí díly. Podle Reuters jde o první firmu, která informovala o přerušení produkce kvůli situaci v Rudém moři. Další společnosti včetně čínské automobilky Geely nebo švédské nábytkářské firmy Ikea varovaly před zpožďováním dodávek.
Švédská automobilka Volvo příští týden přeruší na tři dny výrobu ve svém závodě v belgickém Gentu, pauza se podle mluvčího firmy nicméně neodrazí na dodávkách ani na výrobních cílech. Značka Volkswagen neočekává významné omezení výroby ve svých závodech, uvedl zástupce společnosti. Změna trasy lodí od prosince zajistí, že se náklad dostane na místo určení, i když s mírným zpožděním, dodal.
Analytici společnosti S&P Global Market Intelligence pro BBC uvedli, že téměř patnáct procent zboží dovezeného do Evropy, severní Afriky nebo oblasti Blízkého východu bylo přepraveno z Asie a Perského zálivu po moři. Lodě v kontejnerech převážejí nejrůznější spotřební zboží jako třeba televize, oblečení, boty nebo sportovní vybavení.
Údery hútíů způsobily zdražení ropy
Údery hútíů podle BBC rovněž mohou vést ke zvýšení cen pohonných hmot, protože obchodní lodě Rudým mořem kromě spotřebního zboží převážejí i ropu. Trasa je extrémně důležitá pro přepravu ropy a pohonných hmot z Perského zálivu, směřujících do Středomoří Suezským průplavem nebo ropovodem SUMED.
Americko-britské útoky na vojenské základny povstalců v pátek způsobily růst cen ropy. Kolem 12:15 SEČ cena severomořské ropy Brent rostla o téměř čtyři procenta na zhruba 80,50 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 4,1 procenta a prodávala se za bezmála 75 dolarů za barel.
„Tím, že hútíové útočí na lodě, zdražuje ropa, zdražuje importované zboží. V poslední době muselo na dva tisíce lodí zvolit jinou trasu, což vedlo ke zdržení hned několika týdnů. Podle prohlášení Bílého domu se útoky hútíů dotkly padesáti zemí. Lodě z dvaceti zemí zažily únosy nebo útoky,“ popsal situaci zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.
Podle analytické společnosti Vortexa se přitom loni před začátkem útoků hútíů meziročně objem ropy přepravené touto trasou výrazně zvýšil. Firma uvedla, že před útoky zaznamenala v průměru 27 tankerů přepravujících ropu nebo pohonné hmoty každý den oproti dvaceti tankerům v předchozím roce.
Operace měla dobré výsledky, oznámil Pentagon
Mluvčí Bílého domu John Kirby televizi MSNBC řekl, že cílem americko-britských úderů bylo narušit schopnost hútíjských povstalců skladovat, odpalovat a navádět své rakety a drony. Dopady bombardování podle něj USA stále vyhodnocují. „Stále provádíme hodnocení skutečných dopadů na všechny tyto cíle. Tato práce pokračuje. Takže si myslím, že lepší obrázek o tom, jaké konkrétní škody to způsobilo, budeme mít v následujících hodinách,“ pronesl Kirby.
Mluvčí Pentagonu Patrick Ryder řekl, že podle prvotních informací měla operace dobré výsledky. Podobné prohlášení předtím přišlo od náměstka britského ministra obrany Jamese Heappeyho, jenž s odkazem na předběžné hodnocení hlásil zničení dvou cílů, na které zaútočili Britové. Zpravodajská společnost BBC nicméně uvedla, že rozsah noční operace je takřka zanedbatelný ve srovnání s vojenskými kapacitami jemenských povstalců.
Spojenecká stíhačka startuje při úderu proti hútíům
Washington kromě toho oznámil sankce proti dvěma společnostem v Hongkongu a ve Spojených arabských emirátech, které jsou podle amerického ministerstva financí napojené na financování hútíů.
Neúnosná situace vyžadovala reakci, ta přišla pozdě, míní analytik
Bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity Josef Kraus se domnívá, že dopad americko-britských úderů „nebude až tak dramatický“. Situace v Rudém moři je však podle něj dlouhodobě neúnosná a výrazně komplikuje světový obchod, vyžadovala proto reakci.
„Obávám se, že je hodně pravděpodobné, že útoky na zásobovací trasy budou nadále pokračovat. Poté bude nutné přejít k systému dlouhodobého patrolování, vojenské přítomnosti a ochraně lodí proti rebelům,“ domnívá se.
Přestože byl útok „poměrně masivní“, přišel podle Krause pozdě. Spojenecké síly navíc před sebou mají „asymetrického protivníka“. „Problém je v tom, že vynakládají obrovské množství moderní bojové síly za velké peníze. Jen raketa Tomahawk, kterou vystřelíte na jemenské území, stojí dva miliony dolarů. Nevíte, jaké zničíte cíle, jestli mají vůbec hodnotu rakety,“ popsal.
Síla jemenských bojovníků je podle něj navíc nevyzpytatelná. Povstalci jsou dlouhodobě schopni odrážet útoky saúdského letectva, útočit na saúdské území i zasáhnout izraelské teritorium „pomocí raket, které mají na svém území několik desítek let a nikdo o nich příliš nevěděl“, řekl.
Bezpečnostní analytik Kraus o útocích USA a Velké Británie proti hútíům v Jemenu (zdroj: ČT24)
V Rudém moři nyní očekává eskalaci. „Jenže ono to není únosné tak jako tak. Z hlediska mezinárodního fungování těchto tras není možné nechat napadat takto významnou trasu dlouhodobě,“ uvedl. Bezpečnostní situaci přirovnal k problému se somálskými piráty. „Mezinárodní společenství zasáhnout musí. Bylo to důležité gesto, které mělo padnout,“ domnívá se Kraus.
Americko-britské údery podle něj „není nutné chápat jako útok na Jemen jako takový, který by měl za následek třeba obrovské civilní ztráty“. „Nemyslím si, že by mělo dojít k pozemní invazi nebo něčemu podobnému,“ řekl.
Stejně tak je podle něj velmi nepravděpodobné i přímé zapojení Íránu do konfliktu. Teherán nestojí o eskalaci ani přímý vojenský střet se Spojenými státy. „Íránu vyhovuje, že může využívat tohoto aktéra jako svého zástupce pro řešení celé řady problémů, aniž by do nich byl přímo namočen,“ dodal.
Pohár přetekl, tvrdí publicista. Írán si musí rozmyslet reakci
Publicista Hospodářských novin Pavel Novotný podotkl, že s hútíi Západu došla trpělivost. „Přetekl pohár. Dokud útoky byly sporadické a dokud lodní přepravci neopouštěli trasu, tak Západ občasné útoky víceméně toleroval, jakkoliv nerad. Všichni vědí, včetně arabských zemí, že takový úder musel přijít,“ řekl Novotný.
Koaliční síly po útoku na pozice jemenských povstalců informovaly, že si nepřejí další eskalaci. Podle Novotného je nyní na Íránu, zda hodlá kvůli napadení hútíů Západ konfrontovat. „Vůdci Íránu si musí v tuto chvíli rozmyslet, zda se do konfrontace pustí, či ne. Nemyslím si, že by tento ojedinělý, výjimečný útok zahájil novou válku. Teheránu vyhovuje stát v pozadí a posílat dopředu spřátelená hnutí,“ popsal novinář.
Země arabského poloostrova podle něj nyní zasednou k jednání o situaci a budou se snažit jemenské povstalce přimět, aby v útocích nepokračovali. „Pokud pokračovat budou, z hlediska Západu bude nutné opět udeřit,“ dodal Novotný.
Tomáš Klvaňa z New York University in Prague rovněž zdůraznil, že Írán zřejmě nemá na další eskalaci zájem, což ale neznamená, že Teherán nebude dále podporovat hútíe. Jemen je podle něho velmi dobře strategicky položen, aby světovému obchodu nadělal velké škody. „Nemyslím si, že by měl Írán zálusk na nějaký větší konflikt s USA. Teherán se v posledních letech chová jako racionální hráč,“ dodal Klvaňa.
Klvaňa: Konflikt Bidenovi popularitu nezvýší
Klvaňa rovněž zdůraznil, že konflikt v Rudém moři by mohl ovlivnit dění okolo amerických prezidentských voleb. „Mohlo by to ovlivnit americký volební rok. Válka se politicky nehodí americkému prezidentovi Joeu Bidenovi. Uslyšíme hodně žhavé rétoriky, a to jak ze strany prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, tak i dalších republikánských uchazečů o tom, jak je neschopný a slabý nebo jak něco takového mohl dopustit,“ popsal Klvaňa.
Ten si podle svých slov nedovede představit, jak by konflikt s jemenskými povstalci mohl Bidena vyzdvihnout v očích americké veřejnosti. „Biden má za sebou několik politických kroků, včetně podpory Ukrajiny, ale zatím se to v domácích půtkách příliš neodráží. Američané mu za to body nepřipisují. Nedovedu si představit, že by mu připisovali body za tuto operaci,“ doplnil Klvaňa.