Zásah proti hútíům byl nezbytný, řekl Pavel. Erdogan mluví o „krvavém moři“

Zásah koalice vedené Spojenými státy a Británií v Jemenu vyvolal četné reakce. Svou podporu vyjádřily například Francie, Dánsko, Nizozemsko i Česko, které bylo s určitým předstihem o úderu informováno. Rusko jej kritizovalo s tím, že jde o další příklad překrucování rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Peking vyjádřil znepokojení ohledně eskalace napětí v regionu kolem Rudého moře.

USA s Británií a s podporou Austrálie, Kanady, Nizozemska a Bahrajnu udeřily ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím hútíjských povstalců na území Jemenu v reakci na útoky, které povstalci vedou proti obchodním lodím v Rudém moři od listopadu. Hútíové své akce zdůvodňují odporem vůči válce Izraele v Pásmu Gazy, která začala 7. října teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael.

Podporu americko-britským úderům vyjádřila také například Francie, Dánsko či Nizozemsko. „Hútíové svými ozbrojenými akcemi nesou extrémně vážnou odpovědnost za eskalaci v regionu,“ uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí s odkazem na útoky povstalců na lodě v Rudém moři. Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen označil americko-britské údery za „akt sebeobrany“ a nizozemský premiér Mark Rutte je podpořil s tím, že mají zajistit volný pohyb lodí Rudým mořem.

Česko bylo o zásahu informováno s určitým předstihem, uvedl ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík. „S primárním cílem této limitované operace, která je zaměřena velmi cíleně a na cíle, které brání a komplikují lodní dopravu v Rudém moři, samozřejmě Česká republika souhlasí a tuto operaci podporuje,“ řekl Hladík.

Provokativní a nebezpečné útoky hútíů na námořní dopravu na Rudém moři nemohou být dále tolerovány, uvedl prezident Petr Pavel. Zásah spojenců byl nezbytným krokem k zamezení rostoucímu napětí v regionu, míní.

Peking vyzval ke zdrženlivosti, Erdogan mluví o nepřiměřené síle

Ruské ministerstvo zahraničí údery kritizovalo s tím, že jsou dalším příkladem překrucování rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Rada jen den před údery vyzvala povstalce k okamžitému zastavení útoků na obchodní lodě v Rudém moři. Právě kvůli nim v noci na pátek USA a Británie k útokům v Jemenu přikročily.

„Americké letecké útoky na Jemen jsou dalším příkladem překrucování rezolucí Rady bezpečnosti OSN ze strany Anglosasů,“ řekla podle agentury Reuters mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Dodala, že americké a britské údery jsou „naprostým ignorováním mezinárodního práva“ a „eskalují situaci v regionu“.

Peking vyjádřil znepokojení ohledně eskalace napětí v regionu kolem Rudého moře. „Vyzýváme zúčastněné strany, aby se chovaly zdrženlivě a předešly rozšíření konfliktu,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Vyzvala rovněž, aby „všechny strany společně udržovaly bezpečnost mezinárodních vodních cest a neobtěžovaly civilní lodě, protože je to škodlivé pro globální ekonomiku a obchod“.

Útoky spojenců v Jemenu odsoudili jemenští povstalci i jejich spojenci Írán a libanonský Hizballáh a také palestinský Hamás.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil noční americko-britské údery za nepřiměřené použití síly a obvinil USA a Británii, že chtějí z Rudého moře udělat „krvavé moře“. K úderům v Jemenu se vyjádřilo irácké ministerstvo zahraničí, podle něhož akce může vést k rozšíření konfliktu v regionu.

Obavy z eskalace napětí v regionu vyjádřily v pátek také Saúdská Arábie či Omán, který sousedí s Jemenem. Ománský ministr zahraničí Badr Busajdí uvedl, že je hluboce znepokojen a že údery jen přilijí olej do ohně v této extrémně nebezpečné situaci. „Vyzýváme všechny strany, aby zachovaly zdrženlivost a zaměřily se nyní na příměří v Gaze,“ uvedl Busajdí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
Právě teď

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
08:25Aktualizovánopřed 14 mminutami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
09:51Aktualizovánopřed 51 mminutami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
10:50Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 1 hhodinou

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 2 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
15:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
10:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...