Námořní doprava

Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Unijní státy finálně schválily rovněž dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.

Íránské revoluční gardy podle oficiálních médií oznámily zabavení dvou nákladních lodí, které se snažily proplout Hormuzským průlivem, informují agentury. Podle stanice BBC jde o dvě ze tří plavidel, na která během středy zaútočily. Britská vojenská námořní služba UKMTO ráno uvedla, že obdržela zprávy o útoku íránského dělového člunu na obchodní loď v průlivu, asi 28 kilometrů severovýchodně od ománských břehů. Posádka je v pořádku.

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.

Teherán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem je pokračující americká námořní blokáda jeho přístavů, uvedlo podle agentury AFP velitelství íránských ozbrojených sil. Následně se nejméně dvě obchodní lodě dostaly pod palbu, když se pokusily průlivem proplout, napsala agentura Reuters s odkazem na bezpečnostní zdroje. Teherán průliv dočasně otevřel v pátek. Americký prezident Donald Trump v noci na sobotu řekl, že blokádu ponechá, pokud nebude s Íránem uzavřena mírová dohoda.

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.

Prezident USA Donald Trump na své sociální síti v pondělí odpoledne SELČ pohrozil, že Spojené státy budou likvidovat íránské lodě, které se přiblíží k americké námořní blokádě. Velitelství americké armády CENTCOM už dříve avizovalo, že americké vojenské síly zahájí od pondělního odpoledne blokádu íránských přístavů. Armáda nicméně nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem těm lodím, které nesměřují z nebo do Íránu. Britská vojenská námořní služba (UKMTO) obdržela informaci, že omezení platí od 16:00 SELČ.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.

Evropská komise navrhla rozšířit sankce namířené proti Moskvě i na přístavy v Gruzii a Indonésii, které nakládají s ruskou ropou. Jedná se o první případ, kdy se sankce zaměřily i na přístavy ve třetích zemích, ukázal detailní návrh dvacátého balíčku sankcí proti Rusku, do kterého nahlédla agentura Reuters.

Pobřežní státy ležící u Baltského a Severního moře varují před riziky pro bezpečnost námořní dopravy kvůli ruskému rušení signálu globálního družicového polohového systému (GNSS) v evropských vodách. Vyplývá to z otevřeného dopisu adresovaného mimo jiné státům či rejdařským společnostem, který zveřejnila Británie a podepsalo se pod něj čtrnáct zemí.

Výbuchy nedávno poškodily tanker Mersin s vazbami na Rusko. U pobřeží Senegalu v západní Africe v důsledku explozí došlo k prasknutí trupu lodi a do strojovny se dostala mořská voda, informovala v pondělí agentura Bloomberg. Jedná se o třetí incident za poslední týden, který se týká plavidel přepravujících ruské ropné produkty. Předchozí dva údery se odehrály v Černém moři. K situaci se vyjádřil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Členské státy Mezinárodní námořní organizace (IMO) v pátek rozhodly o ročním odkladu rámcového návrhu, jehož cílem je snížit celosvětové emise skleníkových plynů v mezinárodní námořní dopravě. Proti návrhu dlouhodobě vystupoval americký prezident Donald Trump. Agentura Reuters uvedla, že odklad návrhu je porážkou mimo jiné pro Evropskou unii.

Rusko narušilo estonský vzdušný prostor, když vyslalo bojový letoun na podporu lodi, která patrně patří k takzvané stínové flotile Moskvy a kterou estonské námořnictvo vyprovázelo ze svých vod. Podle politiků i expertů je to první případ, kdy se Rusko takto otevřeně postavilo za plavidlo z této flotily. Nejde o jediný incident v Baltském moři s účastí Ruska z posledních dní. Moskva také dočasně zadržela řecký tanker, který plul po předem dohodnuté trase z Estonska do Nizozemska, a jedna z lodí její stínové flotily podezřele manévrovala u podmořského kabelu. Rusko viní z růstu napětí v regionu Západ.

Spojené státy varují, že by Rusko mohlo brzy na Ukrajinu opět zaútočit ničivou balistickou střelou Orešnik. Novou zbraň však Washington nepovažuje za rozhodující pro vývoj války. Ruské bomby mezitím dále dopadají na civilní cíle, například počet obětí po ruském zásahu kliniky v Záporoží stoupl na osm. Právě jih Ukrajiny zůstává častým terčem úderů, protivzdušné obraně navzdory. Ve městě Vylkove natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Ve Spojených státech vstoupily do časově neomezené stávky desítky tisíc zaměstnanců 36 přístavů. Hrozí výrazné narušení obchodu a ekonomiky před prezidentskými volbami a rušnou sezonou vánočních nákupů. Informuje o tom zpravodajský server BBC. Je to podle něj první takové zastavení provozu za posledních téměř 50 let.

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že svými střelami zasáhli ropný tanker Andromeda Star v Rudém moři. Podle britské námořní bezpečnostní agentury Ambrey majitel lodi potvrdil, že bylo plavidlo poškozeno, informovala agentura Reuters.

Útoky jemenských povstalců hútíů na obchodní lodě proplouvající Rudým mořem mají potenciál ohrozit globální ekonomiku, oblastí totiž podle agentury Bloomberg putuje zhruba dvanáct procent námořního obchodu. Ani páteční úder spojenců přímo v Jemenu nemusí znamenat konec potíží. Hútíové útočí v blízkosti průlivu Bab-al-Mandab, který je nejužším místem rudomořské obchodní trasy.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Noční údery na vojenské pozice povstalců v Jemenu zabily pět šíitských povstalců a dalších šest zranily, napsali povstalci na síti X. Britští představitelé tvrdí, že další kolo náletů prozatím ostrovní království neplánuje. Mluvčí Bílého domu John Kirby prohlásil, že cílem úderů bylo narušit schopnost povstalců skladovat, odpalovat a navádět své rakety a drony. Do jemenských ulic na protest vyšly desetitisíce lidí. Tamní vůdci povstaleckých hútíů během protestů noční údery odsoudili. Informovala o tom agentura Reuters. Podle informací deníku The New York Times (NYT) lidé protestovali i v Bahrajnu, který se na bombardování podílel.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Podporu k bojové akci poskytla i Austrálie, Bahrajn, Kanada a Nizozemsko, řekl americký prezident Joe Biden. Útoky potvrdil i britský premiér Rishi Sunak. V jemenské metropoli Saná se podle svědků ozvalo několik výbuchů, zasažena byla i další města. Cílem úderů je obnovit stabilitu v Rudém moři.

Nad hladinou Panamského průplavu se tyčí pahýly stromů ze zatopeného pralesa, které napovídají, jak špatně na tom vodní dílo je. Obvykle jsou totiž vidět jen v období sucha. Správa průplavu proto musela omezit kapacitu lodní dopravy a zjišťuje, jak může situaci zlepšit. Mezi řešení patří vytvoření umělého jezera nebo osévání mraků, takzvaný cloud seeding, které by zvýšilo množství srážek.

Některé obří dopravní společnosti se vracejí na lodní trasu Rudým mořem, ohlásily to třeba Maersk nebo skupina CMA CGM. Jistotu jim dodalo vyslání válečných lodí na ochranu proti útokům jemenských islamistů. K mezinárodní koalici, která brání klíčovou dopravní cestu, se naposledy přidala Indie.

Útoky jemenských povstalců hútíů komplikují dopravu v úžině Báb al-Mandab v Rudém moři. Lodní dopravci proto začali volit delší trasu, aby se nebezpečné zóně vyhnuli. Kvůli tomu hrozí nárůst cen spotřebního zboží i ropných produktů.