Námořní doprava

Ve Spojených státech vstoupily do časově neomezené stávky desítky tisíc zaměstnanců 36 přístavů. Hrozí výrazné narušení obchodu a ekonomiky před prezidentskými volbami a rušnou sezonou vánočních nákupů. Informuje o tom zpravodajský server BBC. Je to podle něj první takové zastavení provozu za posledních téměř 50 let.

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že svými střelami zasáhli ropný tanker Andromeda Star v Rudém moři. Podle britské námořní bezpečnostní agentury Ambrey majitel lodi potvrdil, že bylo plavidlo poškozeno, informovala agentura Reuters.

Útoky jemenských povstalců hútíů na obchodní lodě proplouvající Rudým mořem mají potenciál ohrozit globální ekonomiku, oblastí totiž podle agentury Bloomberg putuje zhruba dvanáct procent námořního obchodu. Ani páteční úder spojenců přímo v Jemenu nemusí znamenat konec potíží. Hútíové útočí v blízkosti průlivu Bab-al-Mandab, který je nejužším místem rudomořské obchodní trasy.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Noční údery na vojenské pozice povstalců v Jemenu zabily pět šíitských povstalců a dalších šest zranily, napsali povstalci na síti X. Britští představitelé tvrdí, že další kolo náletů prozatím ostrovní království neplánuje. Mluvčí Bílého domu John Kirby prohlásil, že cílem úderů bylo narušit schopnost povstalců skladovat, odpalovat a navádět své rakety a drony. Do jemenských ulic na protest vyšly desetitisíce lidí. Tamní vůdci povstaleckých hútíů během protestů noční údery odsoudili. Informovala o tom agentura Reuters. Podle informací deníku The New York Times (NYT) lidé protestovali i v Bahrajnu, který se na bombardování podílel.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Podporu k bojové akci poskytla i Austrálie, Bahrajn, Kanada a Nizozemsko, řekl americký prezident Joe Biden. Útoky potvrdil i britský premiér Rishi Sunak. V jemenské metropoli Saná se podle svědků ozvalo několik výbuchů, zasažena byla i další města. Cílem úderů je obnovit stabilitu v Rudém moři.

Nad hladinou Panamského průplavu se tyčí pahýly stromů ze zatopeného pralesa, které napovídají, jak špatně na tom vodní dílo je. Obvykle jsou totiž vidět jen v období sucha. Správa průplavu proto musela omezit kapacitu lodní dopravy a zjišťuje, jak může situaci zlepšit. Mezi řešení patří vytvoření umělého jezera nebo osévání mraků, takzvaný cloud seeding, které by zvýšilo množství srážek.

Některé obří dopravní společnosti se vracejí na lodní trasu Rudým mořem, ohlásily to třeba Maersk nebo skupina CMA CGM. Jistotu jim dodalo vyslání válečných lodí na ochranu proti útokům jemenských islamistů. K mezinárodní koalici, která brání klíčovou dopravní cestu, se naposledy přidala Indie.

Útoky jemenských povstalců hútíů komplikují dopravu v úžině Báb al-Mandab v Rudém moři. Lodní dopravci proto začali volit delší trasu, aby se nebezpečné zóně vyhnuli. Kvůli tomu hrozí nárůst cen spotřebního zboží i ropných produktů.

Spojené státy stanou v čele mezinárodní námořní operace s cílem ochránit lodě v Rudém moři před útoky jemenských hútíů. Oznámil to americký ministr obrany Lloyd Austin během návštěvy Bahrajnu, kde mají USA své námořní velení pro blízkovýchodní oblast. Spolu s USA se do operace zapojí Británie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Kanada, Bahrajn a Seychely, dodal Austin.

Správa Panamského průplavu v nadcházejících měsících ještě více omezí počet lodí, které využívají tuto vodní cestu. Zdůvodňuje to nejhorším suchem za více než sedmdesát let, které lodím znemožňuje bezpečný průplav. Experti proto očekávají další růst cen za přepravu zboží po světových oceánech.

Neshody Číny a Filipín kvůli sporným vodám v Jihočínském moři pokračují. Přibývá incidentů, při kterých čínské lodě blokují a ohrožují filipínská plavidla. Poslední se odehrál v pátek. Filipíny přitom stále důrazněji vzdorují. Ve snaze připravit se na čínskou hrozbu se v oblasti koná námořní cvičení devíti zemí v čele se Spojenými státy.

Ukrajina by měla letos vyvézt kolem 57 milionů tun obilí a oleje. Její přístavy v Černém moři jsou ovšem kvůli pokračující ruské agresi a vypovězení obilné dohody ze strany Moskvy prakticky odříznuté od mezinárodního obchodu. Ukrajina tak využívá alespoň přístavy na Dunaji a pozemní dopravu, kapacita ale nestačí. Dovozu ukrajinského obilí se nadále brání pětice států EU včetně Polska, které se obává, že jeho zemědělci budou muset kvůli tlaku ukrajinských plodin prodávat svou úrodu pod cenou. Americkému prezidentovi Joeu Bidenovi proto Varšava připomíná jeho slib postavit podél ukrajinské hranice obilná sila.

Námořní doprava v Suezském průplavu byla po noční srážce dvou tankerů plně obnovena. Oznámila to správa průplavu. Nehoda způsobila zpoždění průjezdu zhruba dvou desítek plavidel směřujících na jih, uvedla společnost Leth Agencies, která poskytuje služby v průplavu. Problémy s provozem měl ve středu i průliv Dardanely. Zastavil jej požár v provincii Çanakkale na severozápadě Turecka. Na průjezd tam v obou směrech čekalo více než 150 nákladních lodí. Úřady oznámily, že provoz v průlivu byl v devět večer SELČ obnoven.

Panamskému průplavu hrozí vážné problémy, pokud se nedokáže přizpůsobit změnám klimatu, píše agentura AFP. Infrastrukturu, která spojuje Tichý a Atlantický oceán, ohrožuje především pokles srážek, protože používá pro své plavební komory vodu ze sladkovodních nádrží. Kvůli suchu již musel provozovatel omezit pohyb lodí v kanálu, což se zřejmě promítne do jeho hospodaření. Omezení potrvá nejméně do září příštího roku.

Emmanuel Macron v pátek vyzval k novému mezinárodnímu zdanění, které by financovalo boj proti chudobě a klimatickým změnám. Francouzský prezident to řekl v rozhovoru s francouzskými veřejnoprávními médii k summitu pro Nový globální finanční pakt, který v pátek končí v Paříži. Podle něj se žádná země nesmí dostat do situace, kdy si bude muset vybrat „mezi chudobou, klimatem a biodiverzitou“. Dvoudenní summit podle Macrona také ukázal mezinárodní izolaci Ruska.

Nejméně 59 lidí zahynulo po rozlomení lodi převážející migranty ve Středozemním moři. Podle prvních informací záchranářů přetížené plavidlo neodolalo rozbouřenému moři. Neštěstí se stalo u břehů Kalábrie u obce Steccato jižně od města Crotone, podle italských médií se loď pokoušela přistát.

S koncem roku 2022 skončilo také šestiměsíční české předsednictví v Radě Evropské unie, které v Událostech, komentářích předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) zhodnotili jako úspěšné. „Z pozice hráče na druhé housle jsme se dostali do extraligy,“ prohlásila Pekarová Adamová. S tím však nesouhlasí místopředseda ANO Karel Havlíček ani místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Havlíček jej zhodnotil jako „předsednictví promarněných příležitostí“. Opoziční politici zkritizovali zejména rozšíření trhu s emisními povolenkami.

Válka dopadla i na ukrajinský vývoz. Těžké časy prožívají například pěstitelé slunečnic. Země patří mezi vůbec největší exportéry oleje, který se z nich lisuje. Kvůli zavřeným přístavům ho ale prakticky není možné dostat za hranice a některé evropské státy už pociťují nedostatek. Například v Nizozemsku se proto dostává na černý trh.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Válka na Ukrajině nekončí, naopak nové problémy se znovu a znovu dostávají na povrch. Po ropné a plynové otázce konfliktu se čím dál více projevuje také pomyslný „boj o zrno“, který dostává v jedné z nejúrodnějších oblastí světa zcela nový význam. Také proto, že Rusko uvedlo, že bude své potraviny a plodiny vyvážet jen do přátelských zemí.

Ukrajina vyčísluje dosavadní škody způsobené ruskou invazí na 564,9 miliardy dolarů (12,7 bilionu korun). Podle generálního štábu ukrajinské armády bylo Rusko nuceno stáhnout své síly z Kyjevské oblasti. Ukrajinské síly navíc znovu kontrolují město Irpiň, tvrdí jeho starosta Oleksandr Markušyn. Ve městě Černihiv jsou nadále uvězněny desetitisíce lidí. Humanitární koridory v pondělí nebudou, Kyjev se obává provokací.

V Norsku představili první plně elektrickou nákladní loď na světě, která by navíc měla být plně autonomní –⁠ nebude tedy potřebovat lidského kapitána. Podle jejích konstruktérů jde o malý, ale slibný krok ke snížení klimatické stopy námořního průmyslu.

Rostoucí ceny námořní dopravy z Číny do Evropy zdražují už i některé zboží v Česku. Dodávky se navíc zpožďují. Za poslední rok zvedli rejdaři ceny na sedminásobek, a to kvůli velkému zájmu o kontejnerovou lodní přepravu a nedostatečným kapacitám. Po oživení světových ekonomik firmy začaly znovu navyšovat objednávky.

Pohyb ledových ker obnažil u Grónska malý ostrov, který je podle vědců v současnosti nejsevernější výspou zemské pevniny. Suvernén nad Grónském - Dánsko - si jej zřejmě nárokovat nebude, uvedla agentura Reuters. Objev přichází v době, kdy Spojené státy, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko vedou zápas o nadvládu nad Arktidou, kde tající led vytváří nové rybolovné oblasti i námořní trasy a odhaluje nerostné bohatství.