Čína vyrobila první obří loď se solárními panely. Uveze tisíce aut

Čína byla ještě nedávno mezi výrobci lodí v podstatě outsiderem. To se ale rychle mění. Důkazem je nejnovější plavidlo, které si od ní koupila jihokorejská společnost.

Čína tento týden dodala jihokorejské společnosti Korea Ocean Business Corporation (KOBC) první loď určenou k přepravě automobilů, která je vybavená fotovoltaickým systémem na výrobu elektřiny. Plavidlo, které uveze najednou víc než deset tisíc vozidel, má motory na duální pohon.

Novou loď sice bude vlastnit KOBC, ale využívat ji bude logistická společnost Hyundai Glovis, která si ji pronajme – cílem je přeprava vozů stejnojmenné automobilky mezi Evropou, Asií a Amerikou. Je tedy možné, že bude vozit i auta vyrobená v Česku.

Experiment se solárním pohonem

Ještě donedávna Čína nebyla schopná vyrábět vlastní velké lodě, naopak využívala zejména plavidla vyrobená v evropských loděnicích. V posledních letech se ale na tuto část průmyslu intenzivně zaměřila, aby mohla ještě lépe kontrolovat mezinárodní obchod.

Tato loď je již čtvrtým plavidlem této velikosti dodaným z Číny, výjimečná je ale tím, že jako první ve své třídě je vybavena solárním systémem. Ten dokáže ve špičce podle výrobce, jímž je společnost Guangzhou Shipyard International (GSI), vyprodukovat až 200 kilowattů a při 5,5 až sedmi hodinách slunečního svitu vygeneruje denně přibližně tisíc kilowatthodin elektřiny. Tato energie pomáhá zajišťovat provoz lodi, snižuje spotřebu paliva a zvyšuje tak energetickou účinnost celého plavidla.

Loď využívá duální pohonný systém, který pracuje na konvenční topnou naftu i na zkapalněný zemní plyn (LNG), plus je vybavená elektrickými články, jež pohánějí hlavně zařízení na palubě. Podle společnosti GSI je díky této kombinaci nejúspornějším plavidlem ve své sérii.

Made in China

Loď vznikla čistě v Číně, vymysleli ji na Šanghajském institutu pro návrh a výzkum obchodních lodí, vyrobili v loděnicích GSI. Už ji schválily certifikační společnosti Det Norske Veritas iKorean Register, což znamená, že může operovat kdekoli na světě.

Loď je dlouhá přibližně 230 metrů, široká čtyřicet a má ponor 10,5 metru. Může plout rychlostí až 19 uzlů, což je přibližně 35 kilometrů za hodinu. Jejím hlavním zdrojem energie je plyn; nádrže na LNG na lodi pojmou dostatek paliva na celou plavbu, takže během dlouhých cest ho není nutné doplňovat.

Má čtrnáct palub pro vozidla, z nichž devět je pevných a pět nastavitelných. Toto uspořádání umožňuje přepravovat osobní automobily, dodávky, těžké nákladní vozy, přívěsy s nákladními kontejnery a další velká vozidla. Kromě automobilů může loď přepravovat také některé balené nebezpečné zboží, na které se vztahuje Mezinárodní kodex pro přepravu nebezpečných látek po moři. To znamená, že firmy, které ji budou využívat, mají velkou flexibilitu při využívání jejího prostoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 2 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 5 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 22 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 23 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.