Ministr životního prostředí Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
Na vodní hospodářství má stát vynakládat čtyři miliardy korun ročně, vyplývá podle Šebestyána z dohody, která stála na počátku Koalice proti suchu v roce 2018. „Nikdy k tomu v uplynulém období nedošlo,“ dodal ministr.
„Na konci minulé vlády premiéra Babiše to bylo 3,5 miliardy korun, v minulém roce to bylo 1,8 miliardy korun,“ upozornil Šebestyán. Podle jeho slov jsou v rozpočtu na rok 2026 tři miliardy korun na vodní hospodářství, pro rok 2027 by to měly být čtyři miliardy korun.
„Nebude tam inflační nárůst, ale my se toho cíle – dostat se na danou úroveň včetně inflace – nevzdáváme,“ připustil ministr po Takáčově poznámce, že částka nebude doplněna o inflační navýšení.
Zároveň moderátor připomněl, že rozhovory členů kabinetu s ministryní financí Alenou Schillerovou o výši rozpočtu pro jednotlivé resorty na rok 2027 teprve proběhnou. „Doufám, že to budou alespoň čtyři miliardy, protože jsme se o tom takto bavili s premiérem a je to priorita,“ dodal Šebestyán.
Chybějící finance jsou podle Šebestyána důvod, proč jsou pozadu investice do malých vodních nádrží, propojování vodohospodářských struktur nebo vodovodů.
Peníze na obnovu lesů po kůrovci se uvolní pro rok 2028
Připomněl, že kromě vodního hospodářství má ministerstvo zemědělství v gesci také lesnické hospodářství a zemědělskou půdu – její retenční schopnosti či protierozní opatření.
Šebestyán přiblížil, že v rámci lesního hospodářství probíhá obnova po kůrovcové kalamitě. „Od roku 2028 budeme moci část těchto prostředků přesunout na vodní hospodářství,“ dodal.
„Slíbil jsem vlastníkům soukromých lesů, že vypořádám dluh, který vznikl za minulé vlády. Tehdy na obnovu lesů po kalamitě nedoteklo více než 3,5 miliardy korun. Chceme to dofinancovat, finanční prostředky na to máme částečně kryté. To budeme dělat do roku 2027, pak se budeme snažit nastavit systém jiným způsobem,“ řekl Šebestyán.
Moderátor připomněl, že stát celkově na boj se suchem v roce 2025 vydal 26,8 miliardy korun.
Dvacet vodních nádrží je pracovní termín
Takáč se Šebestyána zeptal na zákon, který má specifikovat přípravu dvaceti nových vodních nádrží. „Dvacet je termín, který používáme pracovně. Šest jich už je v běhu – to jsou Nové Heřminovy, Vlachovice, Skalička, Kryry, Šanov a Senomaty – probíhá příprava projektové dokumentace, výkupy pozemků, a tak dále,“ sdělil ministr. Dodal, že jeho resort má připravených minimálně osm dalších návrhů, které chce formou speciálního zákona předložit do legislativního procesu.
„Jde nám o to, abychom tuto přípravu dokázali zrychlit a v krajině zadrželi další vodu,“ dodal ministr. Takáč se zeptal na to, kdy budou stát první nádrže podle nových pravidel, která jsou obsažená v novém zákoně. „Bylo by velice korektní nechat nás doběhnout legislativní proces. Když budeme znát finální podobu, tak to budeme schopni oznámit,“ odpověděl Šebestyán.
Ministr připustil, že je potřeba správně nastavit celý mix opatření proti suchu, ale zároveň vyzdvihl přínos velkých vodních nádrží.
„Vidíme, že vodárenské nádrže, které nám zajišťují pitnou vodu, máme naplněné ze 70 až 90 procent, i když máme období hrozného sucha. Vidíme, že vodní díla typu vltavské kaskády jsou schopná nadlepšovat průtok našich řek, který by byl na úrovni 10 až 40 procent obvyklého stavu,“ zdůraznil ministr.
