Státní zastupitelství zastavilo trestní stíhání muže, který navzdory nesouhlasu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana vstoupil do ukrajinské armády a bojoval proti Rusku. Kriminalisté ho vinili z nedovolené služby v cizích ozbrojených silách. Žalobce ale uvedl, že riskoval život bojem za správnou věc, informoval v neděli server iRozhlas.cz, podle kterého je to první takové rozhodnutí. Přezkoumat ho ještě musí nejvyšší státní zástupkyně, která může nařídit pokračování trestního stíhání.
Muž se na Ukrajinu vydal v březnu 2022, tedy krátce po zahájení plnohodnotné ruské invaze. Před odjezdem ještě Zemana o povolení vstoupit do ukrajinské armády požádal a očekával, že ho dostane. Prezident mu ale vstup do tamní armády zakázal kvůli stanovisku ministerstva vnitra, které upozornilo na to, že muž byl po roce 2000 pravomocně odsouzen.
Žalobce ovšem upozornil na to, že odsouzení bylo před mnoha lety zahlazeno. „Spoléhal na to, že jeho služba bude souhlasem prezidenta zlegalizována a pro období před udělením souhlasu bude užitá přislíbená abolice,“ uvedl v rozhodnutí. Muž podle něj sloužil v armádě v době, která byla zásadní pro odvrácení postupu ruských vojsk hlouběji do ukrajinského území.
Muž Zemanovi mimo jiné napsal, že Rusko se dopustilo násilí i na území Česka, čímž měl na mysli výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích. Tuto motivaci mu žalobce přičetl k dobru. „Obranu Ukrajiny lze zcela legitimně vnímat jako obranu napadené země před postupem autokratických a protidemokratických sil blíže k našim hranicím, tedy určitým způsobem i předsunutou obranu samotné České republiky jako demokratického právního státu,“ napsal státní zástupce. Mužovo jednání podle něj není dostatečně společensky škodlivé.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou kromě například toho, když bojují na straně státu zajišťujícího společnou obranu při napadení Česka.
Pokud do cizí armády chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. V případě, že Češi vstoupili do ukrajinských ozbrojených sil bez získání této výjimky, za což jim hrozí trestní stíhání, mohou zpětně požádat o abolici, kterou ještě spolupodepisuje předseda vlády.
