Přes dva roky bojují po boku ukrajinských vojáků i někteří Češi. Povolení přidat se k obráncům jich od prezidenta Petra Pavla a jeho předchůdce Miloše Zemana dostalo přes 150. Do budoucna by se ale počet Čechů bojujících za Ukrajinu mohl zvýšit. Kancelář současné hlavy státu chce ve spolupráci s ministerstvy upravit proces udělování souhlasu, aby byl flexibilnější. Redaktorka ČT Darja Stomatová natáčela s dvěma českými dobrovolníky na Ukrajině.
První z českých dobrovolníků přijel na Ukrajinu už v březnu 2022, tedy krátce po zahájení plnohodnotné ruské invaze. K odjezdu ho motivovaly záběry ze začátku války, když viděl studenty vysokých škol, jak kopou zákopy kolem Kyjeva. Dalším momentem byly vzpomínky na okupaci Československa v roce 1968. „Nerad bych se vrátil do časů, kdy jsme byli okupovaní a kdy Rus ničil naši zemi a naši kulturu.“
Nyní podle svých slov pracuje pro rozvědku. „Nic víc nemůžu říct,“ podotkl, ale přiblížil, že kde je problém, tak ten pomáhá řešit. „Získáváme informace, které pak zpracovávají na velení,“ dodal.
Nyní se také účastní kurzů ovládání dronů, kde přednášejí lidé, kteří prošli přímo bojovými operacemi. Nejhorší, co na Ukrajině zažil, bylo „sbírat kamarády na frontě, abyste aspoň něco přinesli domů rodinám nebo ženám“.
Druhý český dobrovolník, s nímž mluvila zpravodajka Stomatová, uvedl, že ho motivovaly události v Buče a na dalších místech. Na Ukrajině je rok a pár měsíců.
Strach mívá hlavně, když je „v akci“, kde hrozí vysoké riziko úmrtí. Jako medik pomáhá „klukům přežít“. Za psychicky náročné považuje zejména amputace. Uznává, že ho tyto zážitky poznamenaly. „Každý si musí dopředu říct, kolik je ochoten zaplatit.“
Osobně by považoval za skvělé, kdyby na Ukrajinu mohli přijet profesionální vojáci, „profíci s výcvikem“, aby dobrovolníky podpořili.
