Povolení

Moskva hrozí odpovídající reakcí na rozhodnutí Bílého domu umožnit Ukrajině udeřit v Rusku raketami dlouhého doletu ATACMS. Podle experta Vlastislava Břízy americký prezident Joe Biden načasoval krok až na dobu po prezidentských volbách, aby v nich nenahrál Donaldu Trumpovi. Zrušení limitů již uvítal Brusel, Praha i Berlín. Ten dosud odmítal dodat Kyjevu rakety Taurus, situace by se ale mohla změnit po předčasných volbách. Kriticky se ke kroku Washingtonu vyjádřilo Maďarsko i Slovensko.

Ministerstva průmyslu a životního prostředí chtějí otevřít cestu větrným elektrárnám, a to skrze novelu energetického zákona. Pro jejich výstavbu by měly vzniknout i speciální zóny. Aktuálně patří Česko ve výrobě tohoto typu energie mezi nejhorší v Evropě.

V Pardubicích se řeší spor o starý mohutný javor. Strom, který u hlavního vlakového nádraží stojí přes padesát let, by měl být pokácen kvůli novému vstupu do podzemních garáží. Proti takovému kroku protestují místní. Správa železnic zatím nemá povolení ani od úřadu. Radnice chce výměnou za souhlas ke kácení tři miliony korun.

Pražský magistrát nařídil likvidaci předzahrádek na Staroměstském náměstí. Městská firma je začala bourat za asistence strážníků. Podle úředníků stály bez povolení, protože jejich provozovatelé neměli uzavřenou smlouvu s hlavním městem a chyběl jim i souhlas se záborem veřejného prostranství.

Největší prvek automatizace stavebního řízení – šablony, které budou pomáhat automaticky vyplňovat dokumenty – by měl začít fungovat do konce srpna, řekl ve čtvrtek ve vysílání ČT ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Resort provedl začátkem týdne aktualizaci systému, na kterou jsou podle Bartoše ze strany některých úřadů pozitivní reakce. Předseda České komory architektů Jan Kasl zmínil, že části určené architektům fungují, s úřední částí je to ale horší. Úřady ji často označují za nefunkční. Úterní aktualizace podle úředníků pomohla minimálně, většina nedostatků přetrvala. Navíc musejí řešit stovky žádostí podaných do konce června ještě ve starém systému.

Vlaky se mohou po více než roce a půl vrátit na jindřichohradeckou úzkokolejku. Drážní úřad vydal osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy pro část tratě v úseku Hůrky – Nová Bystřice na Jindřichohradecku. Jde zhruba o šestikilometrový úsek. Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) přerušily provoz v listopadu 2022, kdy se společnost dostala kvůli dluhům do úpadku. Osvědčení o bezpečnosti začne platit v sobotu 3. srpna.

Magistrát Hradce Králové se snaží očistit město od dočasných staveb. Úřady je povolovaly v 90. letech na přesně omezenou dobu. Mnohé z nich brání další výstavbě a rozvoji města. Radnice ale například narazila v případě čerpací stanice na Gočárově okruhu v lokalitě Mileta, kterou rakouská firma OMV odmítá odstranit.

Od pondělí začíná v plném znění platit nový stavební zákon. Zavádí mimo jiné digitalizaci stavebního řízení. Skončit by tak mělo obíhání více úřadů kvůli získání povolení. Mezi vedoucími dotčených úřadů ale zatím převládají spíš obavy – práci v nové aplikaci si předem nevyzkoušeli. V přechodném období navíc budou zpracovávat i dobíhající žádosti podle starého systému.

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina by mohla skončit do roku 2030, nikoliv v roce 2035, do kterého platí povolení těžby. Skončit s těžbou uhlí do roku 2030 je strategií skupiny ČEZ, Bílina by ale zůstala v provozu až do roku 2035, pokud by nastala nečekaná situace. Informoval o tom mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Zástupci polostátní firmy na její valné hromadě dále uvedli, že budoucnost energetiky je v obnovitelných zdrojích. Ještě před dvaceti lety tvořila elektřina z uhlí hlavní část zisku firmy, v současnosti nejvíce elektřiny ČEZ vyrábějí jaderné elektrárny.

Kraj Vysočina zmírnil svůj postoj ke stavbě nových větrných elektráren. Dříve je bez výjimky odmítal, nově však připustil, že by na některých místech vyrůst mohly. Větrné parky chce ale zcelit do jednotlivých lokalit, aby větrníky nerostly na každém kopci. Investoři teď jednají více než s desítkou obcí. Úřady posuzují možné dopady na okolní krajinu u sedmnácti zvažovaných větrných elektráren.

Česká národní banka (ČNB) v pátek zahájila správní řízení s Podnikatelskou družstevní záložnou (PDZ) směřující k odnětí povolení působit jako družstevní záložna. Důvodem jsou přetrvávající závažné nedostatky v její činnosti. Záložně bylo předběžným opatřením zakázáno přijímat vklady a poskytovat úvěry. Vyplácení vkladů omezeno není. V záložně měl v minulosti peníze uložené i současný premiér Petr Fiala (ODS).

Elektrikáři nechali ořezat v Sedlišti u Frýdku-Místku památnou lípu. Podle odborníků to bylo provedeno nešetrně a bez povolení. Situaci teď řeší inspekce životního prostředí.

Více než tisíc lidí dorazilo v posledních měsících do Finska přes jeho východní hranici s Ruskem. Podle Helsinek se Moskva tím, že pouští dále migranty bez potřebných dokumentů, snaží destabilizovat situaci v regionu. Podle tamních zpravodajských služeb za tím může být i další snaha – získávání informací. Finská rozvědka tvrdí, že se Rusko snaží žadatele o azyl naverbovat ke špionáži. Nárůst migrace navíc zatěžuje tamní úřady a zpomaluje identifikaci osob, které by mohly být hrozbou pro zemi. Finsko proto také minulý týden prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny do 11. února.

Sochu komunistického novináře a spisovatele Julia Fučíka v pondělí odhalili komunisté ve Vsetíně před sídlem okresního výboru KSČM. Sochu sice vztyčili již před dvěma lety, město však s jejím umístěním nesouhlasilo; podle radnice byla instalace v rozporu s požadavky zákona o státní památkové péči. Komunisté museli sochu odstranit. Letos v září však získali kladné stanovisko zlínského krajského úřadu, který stanovisko vsetínského městského úřadu změnil a umístění díla umožnil.

Takzvané psychoaktivní látky typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC budou prodávány pouze osobám starším 18 let, schválila ve středu vláda. Podle ministra pro místní rozvoj a digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) vznikne kvůli regulaci další kategorie psychomodulačních látek.

Před rokem – po vypuknutí války na Ukrajině – slibovala německá spolková vláda masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Jenže naplánovaný větrný boom, jehož cílem mělo být energeticky nezávislé Německo, zatím nepřichází. I kvůli odporu některých spolkových zemí. Spolkový parlament schválil ale počátkem března zákon, který by měl přípravu stavby větrných elektráren zjednodušit a urychlit.

V Dole Turów se bude těžit uhlí do roku 2044. Rozhodla tak polská vláda a informaci potvrdilo české ministerstvo životního prostředí. Ekologické organizace před prodloužením těžby varovaly. Tvrdí, že vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.

Od loňského plnohodnotného ruského vpádu dostalo v Česku dočasnou ochranu 480 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Teď můžou žádat o její prodloužení. Kvůli nižšímu zájmu řada krajů přesunula asistenční centra do menších prostor. Získat v Česku azyl je ale pro některé běžence stále komplikované – hlavně kvůli chybějícím dokladům.

Pokuta hrozí majiteli domu, který si nechal do rekonstruované budovy penzionu na okraji Příbrami vést dráty nízkého nápětí přímo zdí. Bude také muset zaplatit přeložení elektrického vedení. Stavební úřad vydal pokyn k zastavení prací, zabudování vedení do zdi podle něj porušuje podmínky stavebního povolení. Proč tak investor jednal, není jasné.

Reportérky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová navštívily české dobrovolníky, kteří se v oblasti Donbasu zapojili do obrany ukrajinského území před ruskou armádou. Jsou mezi nimi bývalí vojáci, ale například i lékař, který ještě donedávna působil v jedné východočeské nemocnici. Na rozdíl od jihoukrajinského Chersonu, který se v minulých týdnech dočkal osvobození od ruských okupantů, na Donbasu se fronta zasekla a nadále se zde vedou těžké boje.

Nejméně 21 lidí zahynulo a další utrpěli zranění při požáru budovy v palestinském Pásmu Gazy, informovala ve čtvrtek večer agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle záběrů, které se objevily na sociálních sítích, začala hořet celá rezidenční budova v uprchlickém táboře Džabálija, který leží na severu Pásma.

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Zdržení dopravních staveb není nic neobvyklého. Většinou za nimi podle zúčastněných stojí nesrovnalosti v plánech, které neodrážejí realitu. Výsledek ale působí na ty, jež situaci vidí zvenčí, dost rozpačitě.

Generální štáb ukrajinské armády zrušil nařízení, které zakazovalo mužům v branném věku opouštět bez zvláštního povolení místo bydliště. Informoval o tom náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj s tím, že armáda pravidla přepracuje. Oznámení o omezení pohybu osob podléhajících vojenské službě vyvolalo ve společnosti vlnu kritiky. Prezident Volodymyr Zelenskyj si veřejně stěžoval, že s ním armáda krok nekonzultovala. Odmítl však, že by měl s vojenskými veliteli neshody.