Stát chce označit skoro padesát lokalit v Česku jako strategicky významná ložiska stavebního kamene a štěrkopísku. Znamenalo by to mimo jiné rychlejší povolení těžby. V zemi je teď přes 240 takových míst – polovina z nich ale svou kapacitu brzy vyčerpá. Kámen a písek jsou stěžejními materiály hlavně pro dopravní stavby. Řada obcí se ale těžebních plánů obává.
Ze ševětínského kamenolomu vyváží sedmdesát nákladních aut denně granodiorit, což je hornina, bez které se neobejde stavba silnic ani železničních tratí. Zdroj drceného kameniva má ale své limity. „Ve stávajícím dobývacím prostoru máme zásoby na asi osm až deset let. Připravujeme nové území,“ podotýká jednatel společnosti Kámen a písek Otakar Veselý.
Zhruba jeden a půl patra na 21 hektarech zmíněného lomu se spotřebovalo na stavbu dálnice D3 z Veselí nad Lužnicí do Českých Budějovic. Na jedné straně jde o klíčový stavební materiál, na straně druhé o zásah do krajiny i do života lidí v okolí. „Když nakládají auta, tak všechno jde přes chatovou oblast,“ uvádí chatař Miroslav Lehončák. Podle dalšího chataře Luďka Vacha je slyšet každý týden nejméně jeden odstřel.
Rozbuškou mezi státem a některými obcemi je nyní snaha ministerstva průmyslu a obchodu prohlásit bezmála padesát lokalit v Česku za strategicky významná ložiska stavebního kamene a štěrkopísku. Mezi vytipovanými místy jsou také Albrechtice nad Vltavou. „Nový strategický plán vlády České republiky je, že by se otevřel lom v prostoru lesa mezi Albrechticemi a Újezdem,“ vysvětluje starosta Albrechtic nad Vltavou Miroslav Ušatý (nestr.).
Kvalitní stavební kámen, který se tu pod zatím zalesněným územím nachází, by se mohl využít i při stavbě malého modulárního reaktoru u jaderné elektrárny Temelín. Obec je ale proti těžbě. „Do obce chceme mladé rodiny. A co jim teď nabídneme? Místo toho jim nabídneme, že se nám tady hned za humny bude stavět lom...“ dodává zastupitel Albrechtic nad Vltavou Petr Veverka (nestr.).
Ložiskem strategického významu se má stát i lom v Kosově u Jihlavy, kde se už v minulosti kámen dobýval. V kosovském kamenolomu se netěží už 26 let. Přitom jde o jedno z mála ložisek v Česku, kde je kvalitní kámen vhodný třeba pro vysokorychlostní tratě.
Místo prošlo rekultivací. Pokud by došlo k obnovení těžby, tak podle jihlavského primátora pouze za určitých podmínek. „Kámen by se vozil po železnici, nevozil by se například přes místní část Kosov,“ podotýká primátor Jihlavy Petr Ryška (ODS).
Volné zásoby na maximálně deset let
Ministerstvo průmyslu a obchodu upozorňuje, že více než polovina využívaných ložisek v Česku disponuje volnými zásobami maximálně na deset let. „Pokud bychom neměli nové zdroje, tak bychom museli suroviny dovážet a to by pak následně zhoršilo dostupnost a tu samotnou výstavbu prodražilo,“ uvedl mluvčí resortu Marek Vošahlík.
Ve strategickém ložisku by například bylo možné stanovit ve zrychleném režimu dobývací prostor nebo povolit hornickou činnost. „Zároveň to automaticky neznamená, pokud je to ložisko označené za strategické, že by se v té lokalitě mělo začít těžit. Ta těžba může být zahájena až po vydání rozhodnutí o povolení hornické činnosti,“ dodal Vošahlík. Plánované těžby musejí také získat kladný posudek vlivu na životní prostředí.
Kamenivo vhodné do betonu se aktuálně dá v Česku přímo v lomech sehnat za cenu kolem šesti set padesáti korun za tunu. Čísla zvýšila energetická krize v předchozích letech, teď už jsou ceny stabilní.
Stavební firmy dlouhodobě upozorňují na to, že zásoby v dosud provozovaných ložiscích brzy dojdou. Tři čtvrtiny oslovených firem v jednom z posledních průzkumů uvedly, že nedostatek kamenolomů a pískoven povede ke zdražení stavebních materiálů. Část mluví i o zpomalení procesu výstavby.
