Kamenolom

Stát chce označit skoro padesát lokalit v Česku jako strategicky významná ložiska stavebního kamene a štěrkopísku. Znamenalo by to mimo jiné rychlejší povolení těžby. V zemi je teď přes 240 takových míst – polovina z nich ale svou kapacitu brzy vyčerpá. Kámen a písek jsou stěžejními materiály hlavně pro dopravní stavby. Řada obcí se ale těžebních plánů obává.

Stavební sezona vrcholí a spolu s ní i zájem o recyklovaný stavební materiál. A to jak u velkých stavebních firem, tak drobných kutilů. Starý chodník teď rozprodávají mezi místní třeba Ratíškovice na Hodonínsku a Zaječí na Břeclavsku. O využití starého pokryvu se snaží i silničáři při rekonstrukcích nebo developeři ve městech. Podle podnikatelů v oboru jim moc jiného nezbývá. Stavebního kamene je nedostatek a povinnost recyklace zpřísnila legislativa.

Na rybí farmě v Bernarticích na Trutnovsku po vydatných víkendových deštích voda s bahnem udusila tisíce ryb. Majitel má podezření, že bahno se do sádek dostalo potokem ze staveniště dálnice D11 a z blízkého lomu. Jejich zástupci se proti tomu ohradili. Případem se už zabývá inspekce životního prostředí.

Miliardové investice ani nové soupravy zatím do vlaků nevrátily tolik cestujících jako před pandemií covidu. Loni se po železnici svezlo přes 190 milionů lidí – o tři miliony méně než v roce 2019. I tak ale zájem cestujících od roku 2020 nepřetržitě roste. Loni jich přibylo meziročně asi šest milionů. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) data resortu ukazují, že tam, kde dopravci nasadili nové vozy, se zájem lidí zvýšil až o patnáct procent.

Obyvatelé Braňan na Mostecku, které sousedí s hnědouhelným lomem Bílina, odmítli záměr Severočeských dolů těžit u obce na Červeném vrchu kámen. Referendum, které se konalo v pondělí, je závazné. Zúčastnilo se ho 47,47 procenta voličů, nadpoloviční většina hlasovala pro to, aby obec využila všech prostředků pro zabránění těžby.

V tuzemsku začíná docházet štěrk a písek, a to především na stavbu dálnic nebo železničních tratí. Některé firmy už situaci označují jako surovinovou krizi. A na stavby v příhraničí chtějí materiál dovážet z okolních zemí.

Obyvatelé Budislavi na Svitavsku a okolních obcí dlouhodobě spílají nánosům bahna a prachu z místního kamenolomu. Denně tudy projíždí stovky kamionů, jejich počet navíc v poslední době narůstá. V blízkosti se totiž začaly stavět další kilometry dálnice D35. Pardubický kraj už slíbil pomoc, zaplatí část speciální myčky pro kamiony.

Obyvatelé Hlinek u Stanovic na Karlovarsku se bojí, že se za vesnicí v blízkosti jejich domů, navíc v přírodě tamního chráněného krajinného území (CHKO) Slavkovský les, začne těžit čedič. Ministerstvo životního prostředí k rozšíření ložisek stavebního kamene už vydalo souhlas. Těžební firma KMK Granit se místní snaží uklidňovat, že obavy jsou zatím předčasné a že v nejbližší době tam kámen těžit nezačne.

Obce v okolí lomu Zárubka na Chrudimsku se bouří proti plánu prodloužení těžby kamene. Obávají se zatížení nákladní dopravou i dalších negativních dopadů na život obyvatel. Práce měly skončit letos v prosinci. Stavební firma, která lom provozuje, chce ale termín o dalších dvacet let prodloužit a zásoby kamene dotěžit.

Firma Kámen a písek posune v kamenolomu Kolný u Ševětína na Českobudějovicku, kde chce začít těžit, technologickou linku do lesa, blíž k novému ložisku. Požadují to místní. Městys tak oddělí od drtičů a třídičů stromy, což minimalizuje hluk i prach. Záměr otevřít nový lom ale někteří místní kritizují, v říjnu se o něm proto bude hlasovat v referendu.

Krajinu v okolí Potůčků v Krušných horách zatím rádi vyhledávají turisté. V tamní nenarušené přírodě by ale mohl vzniknout kamenolom. Proti tomuto záměru se staví jak ochránci přírody, tak i místní radnice. Podle ministerstva životního prostředí zatím ale není o stavbě lomu definitivně rozhodnuto.