Kámen

Nevyčíslitelnou historickou hodnotu mají dva smírčí kameny, které někdo ukradl v lesích na Žďársku. Pátrají po nich amatérští hledači i policisté. Větší z kamenů je už osm let na seznamu kulturních památek.

V tuzemsku začíná docházet štěrk a písek, a to především na stavbu dálnic nebo železničních tratí. Některé firmy už situaci označují jako surovinovou krizi. A na stavby v příhraničí chtějí materiál dovážet z okolních zemí.

Obyvatelé marockého Marrákeše hlásí následné otřesy. Podle mezinárodní nevládní organizace Evropsko-středomořská seismologická observatoř (EMSC) měly sílu 4,5 Richterovy škály. Členové řady marockých rodin se v neděli do rána choulili k sobě v ulicích Marrákeše, kde strávili pod širým nebem už druhou noc po ničivém zemětřesení, jež si vyžádalo přes dva tisíce obětí a srovnatelné množství zraněných.

Téměř třicetitunový viklan v Kadově na Strakonicku, který se nedávno po rozkývání sesunul, je opět na svém místě. Zpátky ho v sobotu vrátili dobrovolníci v čele s experimentálním archeologem Pavlem Pavlem. Ten v roce 1986 rozpohyboval slavné sochy na Velikonočním ostrově.

Silničáři se obávají, že bude nedostatek stavebního kamene na dopravní stavby. Například na východě Čech plánuje stát během následujících let vystavět téměř šedesát kilometrů dálnic. Nové lomy už ale desítky let nevznikají a ty současné se už natolik přibližují k obcím, že navýšení limitů těžby úřady nechtějí povolit.

Opravenou kapli Panny Marie Bolestné v obci Kámen na Pelhřimovsku si za první měsíc provozu prohlédlo asi čtyři sta lidí. Po tříletých opravách chce nyní kraj kapli využít ke kulturním akcím, už v pátek se tu odehraje varhanní koncert.

Zastupitelé v Jablonci nad Nisou se postavili proti ložiskovému průzkumu nedaleko Rádla a nesouhlasí ani s případnou těžbou kamene v této oblasti. Lom v lokalitě Hradešín by podle nich ohrozil zdroje pitné vody a těžba by měla negativní dopad na životní prostředí, život tamních obyvatel i návštěvníků.

Firma Kámen a písek posune v kamenolomu Kolný u Ševětína na Českobudějovicku, kde chce začít těžit, technologickou linku do lesa, blíž k novému ložisku. Požadují to místní. Městys tak oddělí od drtičů a třídičů stromy, což minimalizuje hluk i prach. Záměr otevřít nový lom ale někteří místní kritizují, v říjnu se o něm proto bude hlasovat v referendu.

Z turistických cílů v České republice loni nejvíce lákala lanová dráha na Petřín. Svezlo se s ní přes milion lidí, což bylo ale o 55 procent méně než před pandemií koronaviru v roce 2019. Žebříčku nejnavštěvovanějších turistických cílů několik let vévodil Pražský hrad, v minulém roce na něj zavítalo o 80 procent méně lidí než předloni a propadl se na čtvrté místo. Zoologická zahrada v Praze-Troji v loňském roce obsadila druhou příčku, třetím nejčastějším cílem turistů byl aquapark Aquapalace Praha v Čestlicích. Návštěvnost většině míst ale loni kvůli pandemii klesla. Vyplývá to z údajů Institutu turismu státní agentury CzechTourism.

Malé obce profesionalizují své vedení. Starostu na plný úvazek mají často i vesnice se dvěma stovkami obyvatel. Například v Kameni na Pelhřimovsku ho zastupitelé takzvaně uvolnili až teď v polovině období.

Krajinu v okolí Potůčků v Krušných horách zatím rádi vyhledávají turisté. V tamní nenarušené přírodě by ale mohl vzniknout kamenolom. Proti tomuto záměru se staví jak ochránci přírody, tak i místní radnice. Podle ministerstva životního prostředí zatím ale není o stavbě lomu definitivně rozhodnuto.