Kámen

Stát chce označit skoro padesát lokalit v Česku jako strategicky významná ložiska stavebního kamene a štěrkopísku. Znamenalo by to mimo jiné rychlejší povolení těžby. V zemi je teď přes 240 takových míst – polovina z nich ale svou kapacitu brzy vyčerpá. Kámen a písek jsou stěžejními materiály hlavně pro dopravní stavby. Řada obcí se ale těžebních plánů obává.

Stavební sezona vrcholí a spolu s ní i zájem o recyklovaný stavební materiál. A to jak u velkých stavebních firem, tak drobných kutilů. Starý chodník teď rozprodávají mezi místní třeba Ratíškovice na Hodonínsku a Zaječí na Břeclavsku. O využití starého pokryvu se snaží i silničáři při rekonstrukcích nebo developeři ve městech. Podle podnikatelů v oboru jim moc jiného nezbývá. Stavebního kamene je nedostatek a povinnost recyklace zpřísnila legislativa.

Policisté vyšetřují další případy, kdy někdo položil kameny na koleje. Za poslední měsíce byly takové incidenty třeba na Děčínsku, Trutnovsku nebo nedaleko Prahy. V první půlce roku jich Správa železnic eviduje víc než dvě desítky. Podle železničářů kameny na trať často dávají děti, které se inspirují na sociálních sítích a neuvědomují si, že svými činy ohrožují sebe i cestující. Škody jsou pak nejčastěji v řádech stovek tisíc korun. Správa železnic je vymáhá přímo po pachatelích – případně jejich rodičích.

Lomy v Česku už nestačí pokrýt poptávku po kameni a písku. Spotřeba klíčového stavebního materiálu každým rokem roste. Některé společnosti už hovoří o surovinové krizi. Stát proto řeší, jak urychlit otevírání nových lomů. Ty ale řada měst a obcí ve své blízkosti nechce.

Miliardové investice ani nové soupravy zatím do vlaků nevrátily tolik cestujících jako před pandemií covidu. Loni se po železnici svezlo přes 190 milionů lidí – o tři miliony méně než v roce 2019. I tak ale zájem cestujících od roku 2020 nepřetržitě roste. Loni jich přibylo meziročně asi šest milionů. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) data resortu ukazují, že tam, kde dopravci nasadili nové vozy, se zájem lidí zvýšil až o patnáct procent.

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.

Na choceňské radnici došlo k překvapivému nálezu. Když dělníci sanovali následky nedávného pádu stropu v části budovy, našli více než sto let starou památku, o níž se dosud nevědělo – základní kámen už zaniklého kostela postaveného pro polské uprchlíky z oblasti Haliče během první světové války. Samotný kostel byl po válce rozebrán a znovu postaven v Krakově, později ho nahradila nová stavba. Kámen je to jediné, co v Chocni zbylo nejen po kostele, ale i po celé uprchlické kolonii. Památka už má své místo ve zdejším muzeu.

Na internetu přibývá podvodů s prodejem drahých kamenů, celníci místo nich v zásilkách odhalují například broušené sklo. Kupujícího může varovat podezřele nízká cena. Česko je také jedna ze sedmi zemí EU, kudy mohou vstoupit na trh surové diamanty ze třetích zemí – přísně se u nich kontroluje jejich původ i to, jak s nimi majitel naloží. Celně kriminalistickým pracovištěm projdou jednotky surových diamantů ročně, nejčastěji z afrických států, jako je Sierra Leone nebo Kongo.

Nevyčíslitelnou historickou hodnotu mají dva smírčí kameny, které někdo ukradl v lesích na Žďársku. Pátrají po nich amatérští hledači i policisté. Větší z kamenů je už osm let na seznamu kulturních památek.

V tuzemsku začíná docházet štěrk a písek, a to především na stavbu dálnic nebo železničních tratí. Některé firmy už situaci označují jako surovinovou krizi. A na stavby v příhraničí chtějí materiál dovážet z okolních zemí.

Obyvatelé marockého Marrákeše hlásí následné otřesy. Podle mezinárodní nevládní organizace Evropsko-středomořská seismologická observatoř (EMSC) měly sílu 4,5 Richterovy škály. Členové řady marockých rodin se v neděli do rána choulili k sobě v ulicích Marrákeše, kde strávili pod širým nebem už druhou noc po ničivém zemětřesení, jež si vyžádalo přes dva tisíce obětí a srovnatelné množství zraněných.

Téměř třicetitunový viklan v Kadově na Strakonicku, který se nedávno po rozkývání sesunul, je opět na svém místě. Zpátky ho v sobotu vrátili dobrovolníci v čele s experimentálním archeologem Pavlem Pavlem. Ten v roce 1986 rozpohyboval slavné sochy na Velikonočním ostrově.

Silničáři se obávají, že bude nedostatek stavebního kamene na dopravní stavby. Například na východě Čech plánuje stát během následujících let vystavět téměř šedesát kilometrů dálnic. Nové lomy už ale desítky let nevznikají a ty současné se už natolik přibližují k obcím, že navýšení limitů těžby úřady nechtějí povolit.

Opravenou kapli Panny Marie Bolestné v obci Kámen na Pelhřimovsku si za první měsíc provozu prohlédlo asi čtyři sta lidí. Po tříletých opravách chce nyní kraj kapli využít ke kulturním akcím, už v pátek se tu odehraje varhanní koncert.

Zastupitelé v Jablonci nad Nisou se postavili proti ložiskovému průzkumu nedaleko Rádla a nesouhlasí ani s případnou těžbou kamene v této oblasti. Lom v lokalitě Hradešín by podle nich ohrozil zdroje pitné vody a těžba by měla negativní dopad na životní prostředí, život tamních obyvatel i návštěvníků.

Firma Kámen a písek posune v kamenolomu Kolný u Ševětína na Českobudějovicku, kde chce začít těžit, technologickou linku do lesa, blíž k novému ložisku. Požadují to místní. Městys tak oddělí od drtičů a třídičů stromy, což minimalizuje hluk i prach. Záměr otevřít nový lom ale někteří místní kritizují, v říjnu se o něm proto bude hlasovat v referendu.

Z turistických cílů v České republice loni nejvíce lákala lanová dráha na Petřín. Svezlo se s ní přes milion lidí, což bylo ale o 55 procent méně než před pandemií koronaviru v roce 2019. Žebříčku nejnavštěvovanějších turistických cílů několik let vévodil Pražský hrad, v minulém roce na něj zavítalo o 80 procent méně lidí než předloni a propadl se na čtvrté místo. Zoologická zahrada v Praze-Troji v loňském roce obsadila druhou příčku, třetím nejčastějším cílem turistů byl aquapark Aquapalace Praha v Čestlicích. Návštěvnost většině míst ale loni kvůli pandemii klesla. Vyplývá to z údajů Institutu turismu státní agentury CzechTourism.

Malé obce profesionalizují své vedení. Starostu na plný úvazek mají často i vesnice se dvěma stovkami obyvatel. Například v Kameni na Pelhřimovsku ho zastupitelé takzvaně uvolnili až teď v polovině období.

Krajinu v okolí Potůčků v Krušných horách zatím rádi vyhledávají turisté. V tamní nenarušené přírodě by ale mohl vzniknout kamenolom. Proti tomuto záměru se staví jak ochránci přírody, tak i místní radnice. Podle ministerstva životního prostředí zatím ale není o stavbě lomu definitivně rozhodnuto.