Těžaři chtějí rozšířit lom na štěrkopísek ve Vejprnicích u Plzně. Okolní obce jsou proti a obávají se zvýšené dopravy. Stavebního materiálu ale začíná být nedostatek. Štěrkopísek je jednou ze surovin, kvůli nimž loni v říjnu vznikl vládní seznam ložisek strategického významu. O otevření dalších lomů na suroviny pro stavby v těchto měsících usilují těžaři napříč Českem. Stěžují si ale na zdlouhavé povolovací procesy.
Nedávno ve Vejprnicích skončila s rekultivací po těžbě štěrkopísku jedna firma, na ložisko teď chce navázat druhá. „Rozkládá se na ploše jedenácti hektarů, přičemž záměrem není vytěžit tuto plochu najednou, ale postupovat etapovitě po zhruba dvou hektarech,“ vysvětlil technik a geolog společnosti Plzeňské štěrkopísky Ondřej Kulakowski.
Nejblíže případnému hluku budou lidé z chatové osady. Obyvatelé Vejprnic budou od těžby vzdušnou čarou vzdáleni nejméně dvanáct set metrů. „Nám se to samozřejmě moc nelíbí, ale rozumíme tomu, že jde o výhradní ložisko nerostů státu a že se nějakým způsobem dotěží,“ řekl starosta Vejprnic Pavel Karpíšek (ODS). Podmínkou obce je, aby přepravní trasa nevedla přes Vejprnice, Líně ani Tlučnou.
K záměru se teď mohou vyjadřovat místní. Právě na jejich nesouhlas těžařské firmy často narážejí. Štěrkopísek je ale strategickou surovinou. „Bude to písek praný, kterého je tam asi pětašedesát procent, potom hrubší kamenivo,“ popsal Kulakowski. Primárně se toto kamenivo používá do betonu. Těžba štěrkopísku od roku 2023 podle něj spíše klesá, společnost proto eviduje vyšší zájem, který není schopna pokrýt.
V sedmdesáti procentech z celkových 160 aktuálně využívaných ložisek štěrkopísků a písků v Česku jsou zásoby maximálně na deset let. „Na minimálně dvaceti až třiceti procentech plánovaných strategických staveb by tak nebyly suroviny,“ uvedla mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.
Nedostatek stavebních surovin je podle předsedy představenstva Těžební unie Pavla Kotáska aktuálním tématem u vysokorychlostních tratí nebo dálnic. Ovlivňuje ale i energetické stavby a bytovou výstavbu.
Strategická ložiska mají urychlit výstavbu
Vláda loni v říjnu schválila nařízení, které stanovuje 47 ložisek stavebního kamene a štěrkopísku jako ložiska strategického významu. Má jít o zásadní opatření pro zajištění dostatku surovin pro výstavbu dopravní infrastruktury a významných energetických staveb v příštích letech. Stanovení má zjednodušit postupy při využívání zdrojů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ovšem zdůraznilo, že vymezení ložisek strategického významu nevylučuje účast veřejnosti ani samospráv. Automaticky to tedy neznamená, že by se v lokalitě mělo začít těžit. Těžba může být zahájena až po vydání rozhodnutí o povolení hornické činnosti Českým báňským úřadem. Záměry musí projít i procesem EIA.
Povolování brzdí administrativa
„Hlavním problémem je přebujelá administrativa, regulace v oblasti životního prostředí a prosazování veřejného zájmu při těžbě surovin,“ prohlásil Kotásek z Těžební unie na březnovém stavebním veletrhu v Brně. Při zohledňování veřejného zájmu je podle něj třeba brát v úvahu, že ložiska surovin nelze přesunout.
Těžební společnosti se podle Kotáska snaží postupovat udržitelně a snižovat například hluk nebo prašnost. „Důležitý je ale také vztah s veřejností, aby těžařské společnosti zvládly s lidmi komunikovat a vysvětlit jim svůj přínos,“ doplnil.
„Já jsem se s negativním závazným stanoviskem EIA k těžbě zatím nesetkal. U těžby bude vždy nějaká prašnost a hluk. Generuje to dopravu, ale dá se to nastavit tak, aby ty vlivy byly opravdu minimalizované,“ vysvětlil vedoucí oddělení technické ochrany životního prostředí úřadu Plzeňského kraje Jaroslav Nálevka.
O dopadu na životní prostředí v podobném případě aktuálně rozhoduje i ústecký krajský úřad. Písek by tam chtěla firma těžit poblíž Roudnice nad Labem.
