Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
Archeologové se domnívají, že v době bronzové jeskyně sloužila jako útočiště před nepřízní počasí či konflikty. Ve starší době bronzové a mladší době železné se v ní pohřbívalo. Analýza nalezených lidských kostí ukázala, že jeskyně byla pohřebištěm více než 500 let. Nejmladší ostatky pocházejí z roku 481 před naším letopočtem.
Od 4. do 1. století před naším letopočtem byla jeskyně ilyrskou svatyní. Mezi nalezenými artefakty té doby byly četné miniaturní objekty zanechané v jeskyni jako obětiny či dary v rámci rituálů. Archeologové také objevili úlomky drahých nádob řeckého původu.
Amfory pro uchovávání vína a poháry určené k jeho pití však podle vědců nebyly předměty denního užití starověkých Ilyrů, ale sloužily spíše jako symbol bohatství a moci, případně mohly být používány při rituálech.
O tom, zda lze boha Dionýsa, respektive jeho ilyrský protějšek, přímo spojovat s nalezenými nádobami na víno a zároveň s terakotovou hlavou, je podle Domagoje Perkiče z Archeologického muzea možné pouze spekulovat. V oblasti Dubrovníka jsou známy pouze tři ilyrské svatyně. I díky nim lze zkoumat ilyrské náboženství a jeho kontakty a prolínání se starořeckou kulturou.
