Antika

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.

Z antického Řecka pocházejí nejstarší záznamy o demokracii, západní filozofii – a jak se nyní ukázalo, také o znečištění olovem. Vyplývá to z nové studie vědců z univerzity v německém Heidelbergu.

Římští archeologové zpřístupnili návštěvníkům další část bohaté antické historie – školu takzvaných císařských heroldů. Ti měli za úkol rozehřívat davy před velkými sportovními hrami, které se konaly na závodišti známém jako Circus Maximus. Prostory pro návštěvníky však budou otevřené jen dva dny v týdnu, a to v neděli a v pondělí.

Nově dešifrované pasáže starověkých svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna a také konkrétněji místo jeho pohřbení. S odvoláním na výzkum badatelů pod vedením profesora z Univerzity v Pise to na svém webu píše list The Guardian a stanice CNN. Jeden ze svitků podle nich popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně.

V dnešní severní Itálii se lidé před více než dvěma tisíci lety nechávali pohřbívat společně se psy, prasaty a jinými zvířaty. Výzkum švýcarských a italských vědců na místě antické osady, který byl publikován v odborném časopise PLOS ONE, má pro společné pohřbívání se zvířaty více vysvětlení.

Spor o navrácení antických artefaktů z Britského muzea do Řecka vyvolal novou diplomatickou roztržku. Britský premiér Rishi Sunak na poslední chvíli zrušil schůzku se svým řeckým protějškem Kyriakosem Mitsotakisem v Londýně, která se měla uskutečnit v úterý odpoledne. Mitsotakis reagoval podrážděně. Obě strany se nyní viní z toho, že zrušení schůzky způsobily, informovala agentura DPA.

Na první pohled nevypadají svitky z Herculanea nijak pozoruhodně, připomínají kus uhlí. Přežily výbuch sopky Vesuv v roce 79, a kdyby se někdo pokusil dva tisíce let staré dokumenty znovu rozvinout, rozpadly by se. Odborníci se už dlouho pokoušejí je rozluštit, i když text je pro lidské oko prakticky nečitelný. Teď ale hlásí první úspěchy, k nimž jim pomohla umělá inteligence (AI).

Horníci v srbském povrchovém uhelném Dole Drmno nedaleko města Kostolac objevili část pravděpodobně starověké římské lodi. V oblasti se nacházelo někdejší významné římské posádkové město známé jako Viminacium. Plavidlo bylo pravděpodobně součástí říční flotily obsluhující rozlehlé a vysoce rozvinuté římské město se 45 tisíci obyvateli, které mělo hipodrom, opevnění, fórum, palác, chrámy, amfiteátr, akvadukty, lázně a dílny, uvedla agentura Reuters.

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 u obce Milovice u Hořic na Jičínsku našli pozůstatky antické nádoby z 5. století před naším letopočtem s figurálními motivy. Nález zlomků nádoby lze označit v České republice za mimořádný. Podle vědců jde o první takto početný nález keramických zlomků z jedné antické nádoby na našem území.

Francouzští archeologové přímo v centru Paříže odhalili část antické nekropole se zhruba padesátkou velmi zachovalých ostatků, kousky keramiky a obětin. Lokalitu objevili při preventivním průzkumu před dostavbou nového východu ze stanice příměstského vlaku RER Port-Royal.

Dvacítka vzácných předmětů z doby železné a bronzové původem ze Sýrie je k vidění v Národním muzeu. Čeští odborníci na restaurování a konzervování se ve spolupráci s archeology podíleli na jejich záchraně, a to v rámci vládního programu, který má pomoct ochránit světové kulturní dědictví ve válkou zasažené Sýrii. Výstava s názvem Obnovená tvář potrvá do 10. května.

Na severní obloze je v prosinci vidět výrazný shluk hvězd známých jako Plejády. U nás se jim říká Kuřátka, ale většina kultur je zná jako Sedm sester. Problém je ale v tom, že hvězd je v tomto souhvězdí jenom šest. Proč tedy nesmyslný název? Je možné, že příběh o sedmi sestrách je tak starý, že vypráví o dobách, kdy obloha vypadala zcela jinak, naznačuje výzkum.

Fotograf Josef Koudelka vystavuje ve Francouzské národní knihovně Francoise Mitterranda v Paříži. Ve francouzské metropoli žil od osmdesátých let. Výstava Ruiny shrnuje jeho třicetileté systematické putování po památkách antické civilizace nejen v Evropě, ale i v severní Africe a na Blízkém východě.

Pražský ostrov Štvanice se jako každé léto vrací do antiky díky divadelním hrám ze starého Řecka a Říma. Tentokrát padla volba na Šíleného Herkula, jedno z nemnoha v úplnosti dochovaných římských dramat. Filozof Seneca v něm vylíčil bájného siláka na konci hrdinské pouti.

Bezvýznamný mladík Hérostratos toužil po slávě. Ale když je člověk zřejmě chudým a nevzdělaným otloukánkem, neřkuli otrokem, na velké životní příležitosti to nevypadá. Hérostratos zavrhl trpělivost a čekání na milost bohů a rozhodl se jít štěstíčku naproti – šokovat činem, který se zdál být šíleným nápadem. Nicméně risk je zisk. Co provedl, aby proslavil své jméno?

Působivá socha obnažené bohyně lásky s chybějícími pažemi celé dekády dráždí fantazii kunsthistoriků i umělců – a platí za příkladnou ukázku antického umění a i jednu z nejslavnějších soch světa. Venuše Mélská, cenný artefakt ze sbírek pařížského Louvru, spatřila  světlo světa (v novodobé historii) před rovnými dvěma sty lety: 8. dubna 1820.

Už počtvrté se jeden z pražských ostrovů promění na Antickou Štvanici. Divadelní projekt souboru Tygr v tísni sáhl tentokrát po autorském textu Marie Novákové. Děj inscenace Plodnost! Mír! A bohatství! si vybírají sami diváci.