Antika

Nově dešifrované pasáže starověkých svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna a také konkrétněji místo jeho pohřbení. S odvoláním na výzkum badatelů pod vedením profesora z Univerzity v Pise to na svém webu píše list The Guardian a stanice CNN. Jeden ze svitků podle nich popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně.

V dnešní severní Itálii se lidé před více než dvěma tisíci lety nechávali pohřbívat společně se psy, prasaty a jinými zvířaty. Výzkum švýcarských a italských vědců na místě antické osady, který byl publikován v odborném časopise PLOS ONE, má pro společné pohřbívání se zvířaty více vysvětlení.

Spor o navrácení antických artefaktů z Britského muzea do Řecka vyvolal novou diplomatickou roztržku. Britský premiér Rishi Sunak na poslední chvíli zrušil schůzku se svým řeckým protějškem Kyriakosem Mitsotakisem v Londýně, která se měla uskutečnit v úterý odpoledne. Mitsotakis reagoval podrážděně. Obě strany se nyní viní z toho, že zrušení schůzky způsobily, informovala agentura DPA.

Na první pohled nevypadají svitky z Herculanea nijak pozoruhodně, připomínají kus uhlí. Přežily výbuch sopky Vesuv v roce 79, a kdyby se někdo pokusil dva tisíce let staré dokumenty znovu rozvinout, rozpadly by se. Odborníci se už dlouho pokoušejí je rozluštit, i když text je pro lidské oko prakticky nečitelný. Teď ale hlásí první úspěchy, k nimž jim pomohla umělá inteligence (AI).

Horníci v srbském povrchovém uhelném Dole Drmno nedaleko města Kostolac objevili část pravděpodobně starověké římské lodi. V oblasti se nacházelo někdejší významné římské posádkové město známé jako Viminacium. Plavidlo bylo pravděpodobně součástí říční flotily obsluhující rozlehlé a vysoce rozvinuté římské město se 45 tisíci obyvateli, které mělo hipodrom, opevnění, fórum, palác, chrámy, amfiteátr, akvadukty, lázně a dílny, uvedla agentura Reuters.

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 u obce Milovice u Hořic na Jičínsku našli pozůstatky antické nádoby z 5. století před naším letopočtem s figurálními motivy. Nález zlomků nádoby lze označit v České republice za mimořádný. Podle vědců jde o první takto početný nález keramických zlomků z jedné antické nádoby na našem území.

Francouzští archeologové přímo v centru Paříže odhalili část antické nekropole se zhruba padesátkou velmi zachovalých ostatků, kousky keramiky a obětin. Lokalitu objevili při preventivním průzkumu před dostavbou nového východu ze stanice příměstského vlaku RER Port-Royal.

Dvacítka vzácných předmětů z doby železné a bronzové původem ze Sýrie je k vidění v Národním muzeu. Čeští odborníci na restaurování a konzervování se ve spolupráci s archeology podíleli na jejich záchraně, a to v rámci vládního programu, který má pomoct ochránit světové kulturní dědictví ve válkou zasažené Sýrii. Výstava s názvem Obnovená tvář potrvá do 10. května.

Na severní obloze je v prosinci vidět výrazný shluk hvězd známých jako Plejády. U nás se jim říká Kuřátka, ale většina kultur je zná jako Sedm sester. Problém je ale v tom, že hvězd je v tomto souhvězdí jenom šest. Proč tedy nesmyslný název? Je možné, že příběh o sedmi sestrách je tak starý, že vypráví o dobách, kdy obloha vypadala zcela jinak, naznačuje výzkum.

Fotograf Josef Koudelka vystavuje ve Francouzské národní knihovně Francoise Mitterranda v Paříži. Ve francouzské metropoli žil od osmdesátých let. Výstava Ruiny shrnuje jeho třicetileté systematické putování po památkách antické civilizace nejen v Evropě, ale i v severní Africe a na Blízkém východě.

Pražský ostrov Štvanice se jako každé léto vrací do antiky díky divadelním hrám ze starého Řecka a Říma. Tentokrát padla volba na Šíleného Herkula, jedno z nemnoha v úplnosti dochovaných římských dramat. Filozof Seneca v něm vylíčil bájného siláka na konci hrdinské pouti.

Bezvýznamný mladík Hérostratos toužil po slávě. Ale když je člověk zřejmě chudým a nevzdělaným otloukánkem, neřkuli otrokem, na velké životní příležitosti to nevypadá. Hérostratos zavrhl trpělivost a čekání na milost bohů a rozhodl se jít štěstíčku naproti – šokovat činem, který se zdál být šíleným nápadem. Nicméně risk je zisk. Co provedl, aby proslavil své jméno?

Působivá socha obnažené bohyně lásky s chybějícími pažemi celé dekády dráždí fantazii kunsthistoriků i umělců – a platí za příkladnou ukázku antického umění a i jednu z nejslavnějších soch světa. Venuše Mélská, cenný artefakt ze sbírek pařížského Louvru, spatřila  světlo světa (v novodobé historii) před rovnými dvěma sty lety: 8. dubna 1820.

Už počtvrté se jeden z pražských ostrovů promění na Antickou Štvanici. Divadelní projekt souboru Tygr v tísni sáhl tentokrát po autorském textu Marie Novákové. Děj inscenace Plodnost! Mír! A bohatství! si vybírají sami diváci.